DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Stopa člověka

V poslední době se to v galerii jen hemží zádumčivými, temnými snímky, které nás nutí přemýšlet o naší podstatě...
Fotografie týdne: Stopa člověka

Není to tak dlouho, co jme na Fotografii týdne zkoumali stovky otisků náhodných kolemjdoucích na rudohnědé zdi u francouzského Louvre. Jedna z nejlépe hodnocených fotografií odcházejícího týdne toto téma ovšem znovu povytahuje za dosud příliš neošoupaný roh. Lidské stopy nevídáme v naší Galerii tak často, ač k tomu letní měsíce, cestování a zejména jemný písek doslova svádí. Atmosférou přímo hýřící záběr nám tentokrát představuje autor Jiří Kolman.

Temně laděné foto jednotvárně písčité krajiny mělo původně jistě poněkud veselejší nádech. Ponurost a tajemství podobných snímků mnoho čtenářů oceňuje, i když je těchto výsledků často dosahováno velmi razantními softwarovými úpravami původních dat. A tak je příroda olivově zelená a slunce se v dálce před odcházející postavou slévá s obzorem v nedefinovatelném mlhavém oblaku.

Klepněte pro větší obrázek 
Foot; foto: Jiří Kolman

Ano, i takto lze poukázat na to, co je pro autora v jeho tvorbě to podstatné: otisk lidské existence, zpočátku ostrý a velmi stěžejní. Bohužel, stopám v písku na této planetě nebylo nikdy dáno dost času. Pár dramatických změn v počasí a několik po sobě jdoucích, monotónních časových jednotek a rovná písčitá plocha bude vypadat zas jako dřív. Možná jde o nepřímou narážku na ubíhající dny našich životů, možná ne.

Snímek nazvaný jednoduše „Foot“ byl čtenáři přijat právě proto, že nutí k přemýšlení. Stopa by podle některých mohla být více provázaná se samotným chodcem a ocenili by například více prvků v záběru. Jiným se nelíbí charakteristika příliš dominantního softwarového zásahu v levé části. Tento autor je však již od počátku své činnosti v Galerii plně oddán velice jednoduchým kompozicím v tlumené, až trochu ponuré barevnosti a ve své nejnovější tvorbě spíše experimentuje s možnostmi dalšího rozvoje na poli již zvolené tematiky. Tento příspěvek z experimentální kategorie dokazuje, že zejména v jednoduchosti bývá často síla. Gratulujeme k získání titulu Fotografie týdne.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.