DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Stopa člověka

V poslední době se to v galerii jen hemží zádumčivými, temnými snímky, které nás nutí přemýšlet o naší podstatě...
Fotografie týdne: Stopa člověka

Není to tak dlouho, co jme na Fotografii týdne zkoumali stovky otisků náhodných kolemjdoucích na rudohnědé zdi u francouzského Louvre. Jedna z nejlépe hodnocených fotografií odcházejícího týdne toto téma ovšem znovu povytahuje za dosud příliš neošoupaný roh. Lidské stopy nevídáme v naší Galerii tak často, ač k tomu letní měsíce, cestování a zejména jemný písek doslova svádí. Atmosférou přímo hýřící záběr nám tentokrát představuje autor Jiří Kolman.

Temně laděné foto jednotvárně písčité krajiny mělo původně jistě poněkud veselejší nádech. Ponurost a tajemství podobných snímků mnoho čtenářů oceňuje, i když je těchto výsledků často dosahováno velmi razantními softwarovými úpravami původních dat. A tak je příroda olivově zelená a slunce se v dálce před odcházející postavou slévá s obzorem v nedefinovatelném mlhavém oblaku.

Klepněte pro větší obrázek 
Foot; foto: Jiří Kolman

Ano, i takto lze poukázat na to, co je pro autora v jeho tvorbě to podstatné: otisk lidské existence, zpočátku ostrý a velmi stěžejní. Bohužel, stopám v písku na této planetě nebylo nikdy dáno dost času. Pár dramatických změn v počasí a několik po sobě jdoucích, monotónních časových jednotek a rovná písčitá plocha bude vypadat zas jako dřív. Možná jde o nepřímou narážku na ubíhající dny našich životů, možná ne.

Snímek nazvaný jednoduše „Foot“ byl čtenáři přijat právě proto, že nutí k přemýšlení. Stopa by podle některých mohla být více provázaná se samotným chodcem a ocenili by například více prvků v záběru. Jiným se nelíbí charakteristika příliš dominantního softwarového zásahu v levé části. Tento autor je však již od počátku své činnosti v Galerii plně oddán velice jednoduchým kompozicím v tlumené, až trochu ponuré barevnosti a ve své nejnovější tvorbě spíše experimentuje s možnostmi dalšího rozvoje na poli již zvolené tematiky. Tento příspěvek z experimentální kategorie dokazuje, že zejména v jednoduchosti bývá často síla. Gratulujeme k získání titulu Fotografie týdne.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.