DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Strach má velké oči...

Je velice zajímavé, že v lidové mluvě se úsloví o tom, že má někdo nebo něco velké oči ujalo tak, že přehání, vidí věci nerealisticky velké, není schopen racionální úsudku.

Pokud bychom se ale na problém velkých očí podívali spíše opticky nebo biologicky, samotná velikost očí nic, co by se týkalo zvětšení, přímo neimplikuje. To, co se zdá být spíše spojené souvisí s vyšším rozlišením a zorným úhlem.

Mít velké oko tak znamená mít možnost vidět více do stran a díky většímu množství dopadajících fotonů tak mít k dispozici větší množství informací o tom, co je před námi. Samozřejmě při zachování základních konstrukčních prvků toho kterého druhu oka. Mít velké oči tak může v kontextu vědeckém působit tak, že jde o schopnost lepšího a přesnějšího odhadu a lepší znalost kontextu, než ten, kdo je nemá a kdo se o nich tak posměšně vyjadřuje.

Klepněte pro větší obrázek
Strach má velké oči, foto: No21

Přesto existují některé důvody, které tuto formulaci objasňují. Jde zřejmě o zkušenost práce se zvětšovacím sklem – to mění pozorovanou velikost objektu. Pokud se díváme na člověka s nasazeným sklem, má velké oko. A celkem pochopitelně může jít o nějaký detail, který se z pohledu celku či z odstupu nezdá vůbec podstatný. Tím, že se člověk zaměří na maličkost, může mu jistě uniknout možnost prozkoumat celek nebo najít to, co by bylo skutečně důležité. Avšak má bezesporu šanci vidět věci, které nikdo jiný nevidí. O tom, jaké snímky vytváří „rybí oko“ pak asi každý fotograf ví své.

Snímek Strach má velké oči..., jehož autorem je No21 pracuje s podobným tématem. Fotograf je zde v roli člověka, který se dívá na svět očima zvláštního detailu, komentuje něco, co nikdo jiný nevidí. Odkazuje za hranice viditelného, používá jak specifický jazyk, tak také úhel pohledu. Abstraktnost snímku není dána tím, že by autor užil nějakou dlouhou expozici, pokročilé filtry nebo zamíchal barvy. Naopak, v těchto věcech je velice střízlivý. Abstrakce je v tom, že v běžném světě vidí to, co je pro druhé skryté a dokáže na to upozornit.

Vede tak fantazii diváka zřejmě zcela jiným směrem, než kam by se běžně ubírala. Skoro jako když člověk leží, dívá se na oblohu a člověku vedle vykládá, co v mracích vidí. A svým jazykem vytváří poznání světa svého přítele. Gratuluji autorovi k pěknému i technicky dobře provedenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Rákosovka je snímek dokonale vyvážený, barevně vyladěný, věnující se jedné vodní kapce v moři trav. Jde o snímek fotobankového typu. Autorem je Mikes70.

Klepněte pro větší obrázek
Rákosovka, foto: Mikes70

db strenický na snímek navazuje svým, o poznání méně patetickým a krásou prosyceným snímkem s názvem čárka, což odpovídá jedné z rostlinných struktur, kterou pod vodní hladinou autor zachytit.

Klepněte pro větší obrázek
,, foto: db_strenický

Hladina ticha 9 je fotografií, která zachycuje postupné vzdávání se vlády zimy a nástup jara. Vše se přitom děje bez velkých gest, rámusu. Teilhard de Chardin říká, že člověk přišel na svět v tichu. A v tomto duchu se také nese tento obrázek od honzj.

Klepněte pro větší obrázek
hladina ticha 9, foto: honzj

Snímky Mikoudelky se dají poznat snadno – jakmile člověk vidí „jeho“ stromy v pohybu, má jasno o tom, kdo snímek vytvořil. Stejně typicky je také konstruován název Dolů,rovně,nahoru..

Klepněte pro větší obrázek
Dolů, rovně, nahoru, foto: mikoudelka

 

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Hobbyfotograf zase nic ? coto coto coto ? že… exot 9. 3. 2016, 00:35

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou