DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Stuck

Technicky vzato – fotografie je němá. Ovšem z hlediska uměleckého a filozofického je plná zvuků. Výkřik na fotografii je radost i bolest, zoufalství i touha.

Člověk byl obdařen, na rozdíl od vodních zvířat, schopností křičet. Hodně se dnes mluví o rétorice a psychologii, ale myslím, že křik jako takový zůstává poměrně mimo oblast hlavního zájmu. A když už, tak se mu autoři věnují jen velmi omezeně. Asi netřeba připomínat, že má velmi blízký vztah k emocím, jímž nastavuje určitý ventil. Ale má ještě nějaký, hlubší a ušlechtilejší smysl?

Pro obyvatele blízkého východu je poměrně frekventovaným slovním spojením „volání (doslova křik) z hlubin.“ Tím se nemá na mysli hloubka měřitelná v metrech, ale jakýsi vnitřní postoj, výraz člověka, který se obrací z hlubin svého nitra někam výše. Křik je tedy něco, co pramení v srdci a směřuje vzhůru. Zatímco sociální vazby tvoří lidskou horizontálu, je toto volání určitou vertikálou, nečním, co k člověku bytostně patří.

Dánský filosof Kierkegaard (mimo jiné zakladatel existencialismu a individualismu) popisuje různá stádia cesty životem. Tím prvním je stádium estetické; člověk si chce dopřát vše co se kolem něho nabízí – ono známé ženy, víno a zpěv. Brzy ho ale takový život omrzí, nenachází v něm žádný hlubší smysl. Proto následuje stádium etické, které je ve znamení snahy o dokonalost v nejrůznějších formách a podobách. Toto stádium končí zdrceností nad tím, že nejsem a neumím být dokonalý (či dobrý). Je to stádium výkřiku. Až tímto výkřikem začne člověk chápat své lidství v plnosti jako syntézu konečného a nekonečného, časového a nekonečného. Kierkegaard říká, že nemocí člověka je neochota být sám sebou.

Dnešní fotografie týdne, jejímž autorem je Martin Stranka a nese název Stuck, je právě tímto Kierkegaardovským výkřikem z nitra. Možná výkřikem osamělého, zdrceného nebo radostného, slavícího. Ale rozhodně krokem překračujícím omezenost hmoty a směřující někam výše.

Klepněte pro větší obrázek
Stuck; foto Martin Stranka

Gratuluji autorovi k zisku fotografie týdne a dovolím si pozvat na prohlídku ještě některých zajímavých snímků uplynulého týdne.

Filosofickou pouť můžeme prodloužit připomenutím myšlenky Heideggera, že činností Pobytu je péče. A právě na tuto tezí existencializmu dvacátých let staví snímek Čekali dlouho..., jehož autorem je mikoudelka. Je li Stuck fotografií směřující vzhůru, pak se tento snímek obrací do okolí ve své horizontalitě, ke každému v našem okolí.

Klepněte pro větší obrázek
Čekali dlouho; foto mikoudelka

Další zajímavé dílo nese název Na rybách a jeho autorem je adamec3. Snímek odráží atmosféru osamocené monády, tak jak jí představuje Leibniz. Samostatné individuum, které nereaguje s okolím, ale celý mikrokosmos nese ve svém nitru. Ticho, mlha a vnitřní rozpoložení rybáře, usebraného do sebe samého dávají snímku zajímavý náboj.

Klepněte pro větší obrázek
Na rybách; foto adamec3

de Chardin byl zastáncem myšlenky, že jen člověk člověku může posloužit při dešifrování světa. Jako by se to opravdu důležité dalo najít jen v druhých lidech. Možná bychom měli více poslouchat a méně mluvit. Snad ani ne z nějaké strojené slušnosti, úslužnosti či předstírané ochotě, ale kvůli sobě. Protože jen tak bude mít co smysluplného říci, až přijde ta pravá chvíle. A možná právě to zachycuje fotografie s názvem A ještě něco řeknu ! od salwapa.

Klepněte pro větší obrázek
A ještě něco řeknu!; foto salwapa

A čím krátkou procházku po filosofických myšlenkách zakončit lépe než Platón? Byl první, kdo oddělil svět viditelný hmotný od toho opravdu hodnotného, pravé zkutečnosti, totiž od světa ideí. Hmotný svět se stal jen stínem opravdového poznání. To se pokusil zachytit Tuan ve svém snímku …. Jako by chtěl vyjádřit mlčení a údiv nad tím, když se nám podaří vyjít z jeskyně a ve světle uvidět opravdový svět.

Klepněte pro větší obrázek
...; foto Tuan

 

 


Pozor! Každý autor vítězného snímku fotografie týdne získává poukaz
na slevu 35% na velkoformátový tisk u společnosti Megapixel s.r.o.
Vítěz nechť prosím kontaktuje redakci.

Klepněte pro větší obrázek

Slevový poukaz na velkoformátový tisk fotografií věnuje společnost Megapixel s.r.o. - specialista na fototechniku.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.