DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: svět kolem nás jinýma očima

Snímek o rozšířeném vnímání, únavě a očích souseda. Přiznám se, že jeden z problémů teorie poznání, který na první pohled vypadá banálně mě neustále nutní ke stále nové reflexi. Totiž, jak vypadá svět očima druhého.

Vidí stejné barvy? Všímá si stejných lidí? Do jaké míry je obraz světa dán skutečně dopadajícími fotony na sítnici a jejich reakcí se světločivnými buňkami a do jaké míry do tohoto procesu vstupuje náš mozek?

Odpověď bude zřejmě kompromisní, že je to něco mezi objektivní daností a činností mozku, který na základě zkušeností ví, co chce a má projektovat do představ diváka, ale zkušenostní zážitek to nenabídne.

Celá jedna generace umělců se snažila pracovat s nevědomím a rozšířeným vědomím. Fascinace sny, vzpomínkami, představami, které člověk nedokáže nebo nechce artikulovat. To vytvářelo základní umělecký kolorit. Aby se takový autor byl schopen lépe ponořit do svého nevědomí, musel k tomu často užít různých pomocných prostředků – od dechových cvičení, až po halucinogeny nebo alkohol. To vše změnilo jeho vidění světa, dalo mu vjem, který předtím neměl, a umožnilo mu to tvořit.

Velice podobnou zkušenost má řada sportovců, kteří v určité fázi sportovního výkonu přestávají slyšet a vnímat ostré obrysy. Jejich tělo se přepne do zvláštního módu, ve kterém vnímají jen to, co je pro daný sport klíčové – cestu před sebou, jestli se neblíží ke stěně bazénu atp. Jde také o ponoření se do světa, který má zcela jiné vlastnosti nežli ten, který běžně popisujeme, fotografuje, ve kterém pracujeme.

V určitých okamžicích je tak možné realitu vnímat značně odlišně od běžného stavu a přitom není žádný speciální důvod se domnívat, že toto vnímání je nějaké obskurnější nebo méně cenné. Jak je vidět na předchozích příkladech, umělci si jej váží natolik, že kvůli němu intoxikují své tělo, sportovci jej dosahují za cenu velké bolesti, únavy, výkonu.

Klepněte pro větší obrázek
....., foto: babyvrba

Možná tak není nutné se na svět dívat hned přímo očima a mozkem druhého – což jde ostatně dost obtížně uskutečnit – neboť jinou verzi reality nabízí také určitý stav mysli. Otázkou je, co u toho dělá náš mozek. V obou uvažovaných případech se zdá, že snižuje roli šedé kůry mozkové, nejvyšších kognitivních mohutností a předkládá nám informace surové, nezpracované, nezařazené do jasných kategorií, na které jsme zvyklí svět rozkládat.

Gratuluji babyvrba ke snímku ….., který se právě takové abstraktní zachycení mozkem minimálně reflektované reality pokusil zachytit a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týden.

Snímek, který se dokonale hodí k aktuálnímu teplejšímu počasí je Prague Hippos, jehož autorem je Ronald Hilmar Jr., který se snaží zachytit výraz muže plného odhodlání, bojovnosti, touhy po vítězství a současně člověka chodícího se ve vodní lázni.

Klepněte pro větší obrázek
Prague Hippos, foto: Sout

Pohled do říše hmyzu je téměř vždy fascinující. Tím, jak jsou živočichové malí a vlastnosti objektů se nemění s rostoucím se rozměrem lineárně, je člověk zaskočen možnostmi, které příroda takto malým a lehkým živočichům dává. Snímek nese název Jeste jedna libelka a jeho autorem je Dolittle.

Klepněte pro větší obrázek
Jeste jedna libelka, foto: Dolittle

Secret Window je snímek zachycující krásné, byť ošuntělé, rozbité a opuštěné místo. Autorem je Václav Bond.

Klepněte pro větší obrázek
Secret Window, foto: vaclavbond

A na závěr ještě jeden černobílý hrubozrnný akt. Nese název Skrytá 02 a autorkou celé série snímků je kristyna d.

Klepněte pro větší obrázek
Skrytá 02, foto: kristyna d
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Co se děje u Nikonu? Spousta novinek!

Co se děje u Nikonu? Spousta novinek!

Nikon letos slaví stoleté výročí založení společnosti a ačkoliv mnoho uživatelů očekávalo uvedení nějakého významného a zajímavého modelu, dočkali jsme se zatím spíše „drobností“. S postupem času je však těch drobností stále více a šušká se i o nové plnoformátové zrcadlovce, zatím se však musíme spokojit s málem...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Který světový deník platí nezávislým fotografům nejlépe?

Který světový deník platí nezávislým fotografům nejlépe?

Být nezávislý a pracovat jako freelancer přináší mnoho výhod, ale zároveň v sobě taková pozice skrývá i určité nejistoty. Podívejte se, jak nezávislí fotografové hodnotí spolupráci s nejznámějšími světovými deníky.

Největší lidský Nikon vznikl v Itálii

Největší lidský Nikon vznikl v Itálii

iPhone Photography Awards 2017 znají své vítěze

iPhone Photography Awards 2017 znají své vítěze

IPPAWARDS se pořádají již od roku 2007, kdy na trh přišel první iPhone, který však tehdy měl jen 2Mpx fotoaparát. Podívejte se na vítězné fotografie desátého ročníku.

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.