DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Ťaháj!

Kůň člověka doprovází už asi pět tisíc let. Od chovu na maso a mléko, přes pracovní a válečné využití až po dnešní zábavu, si zachoval image důstojného a svobodného zvířete.

Kůň je jedním z nejdříve domestikovaných zvířat. První důkazy o jeho domestikaci pochází z centrální Asie, z doby asi 3000 let před Kristem. Zprvu se choval pro mléko a maso, později pro přepravu nákladů i přepravu osobní. Dnes je využíván především pro rekreační účely a zábavu. Rádi chodíme na dostihy nebo se jdeme čistě rekreačně projet. Až na zcela výjimečné případy by bylo možné říci, že koně – v době moderní ekonomiky – k ničemu nepotřebujeme. Ač jsme s nimi velmi dlouho a přesto je možné říci, že k nim většina lidí cítí určitou úctu či ostych. To je možná také důvod, proč se například koňské maso netěší větší oblibě. Většina lidí by řekla, že je to zvíře důstojné, ladné a snad i moudré.

Mnohé o tom, jak koně vnímáme, vyjádřil již na přelomu prvního a druhého století Plútarchos: „Je pravda, že synové boháčů a králů se mohou naučit dokonale pouze jízdě na koni, ale ničemu jinému, neboť ve školách jim svým vychvalováním podkuřuje učitel, při zápasu jim úmyslně podléhá soupeř: jen kůň, který neví a nerozlišuje, kdo je boháč a kdo chuďas, shodí vždy jen ty, kteří neumějí jezdit.“

A je to možná právě taková reflexe, kterou člověk potřebuje – zvíře nerozumí lidským měřítkům důležitosti či významu a chová se tak jak musí; zcela autenticky. A i pokud používáme koně při práci, je zde ještě jeden rozměr, který nelze zanedbat – interakce člověka s koněm, při které si pracující nepřipadne sám. Snímek Ťaháj! pěkně ukazuje, jak se může spojit nadšení, zarputilost a další emoce člověka a koně, takže jsou jedním tělesem, jdoucím za splněním svého cíle. Za objektivem stál uživatel Jege.

Klepněte pro větší obrázek 
Ťaháj! (foto: Jege

Fotografie architektury často přináší nevšední a krásné zážitky. Jde o prožitek prostoru, zastavení času, které dokáže vytvořit úchvatné scény. Tak jak snímek Louvre od Paklíka, který zachycuje mistrovské dílo – Skleněnou pyramidu odI. M. Peie.

Klepněte pro větší obrázek 
Louvre (foto: Paklík

Jak přistoupit k problému bytí v jedenadvacátém století? Do značné míry je možné říci, že koncepty velkých filosofů století minulého selhávají, nebo alespoň nenabízejí dostatečnou odpověď. Jaký je smysl zdejšího pobytu? A je možné bez odpovědi na tuto otázku žít? Pokud bychom se zeptali Vegabonda, zřejmě by snímkem 21st Century Human Being odpověděl, že nikoli.

Klepněte pro větší obrázek 
21st Century Human Being (foto: Vegabond)

Jestliže se chcete nechat inspirovat na cestu po Turecku, pak rozhodně věnujte pozornost snímku Podsvětí, který pořídili Alena a Vojen Benda. Zaujme výbornou barevností i prací se světlem. Navíc pohled do největší cisterny Istanbulu doplňuje vyčerpávající popis, který přímo láká k návštěvě tohoto unikátního objektu.

Klepněte pro větší obrázek 
Podsvětí (foto: Alena a Vojen Benda)

A na závěr ještě krásný pohled do mlhy nad mořem a kamenité pláže, kterému nechybí atmosféra ticha, ranního šumění moře a nekonečných pohledů do dálek. Přesně takový je snímek Voda a kámen od eMeT.

Klepněte pro větší obrázek 
Voda a kámen (foto: eMeT)
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Koukám na "21st Century Human Being" a tak n… lukas_highenergy.cz 14. 9. 2011, 08:29

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.