DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Ťaháj!

Kůň člověka doprovází už asi pět tisíc let. Od chovu na maso a mléko, přes pracovní a válečné využití až po dnešní zábavu, si zachoval image důstojného a svobodného zvířete.

Kůň je jedním z nejdříve domestikovaných zvířat. První důkazy o jeho domestikaci pochází z centrální Asie, z doby asi 3000 let před Kristem. Zprvu se choval pro mléko a maso, později pro přepravu nákladů i přepravu osobní. Dnes je využíván především pro rekreační účely a zábavu. Rádi chodíme na dostihy nebo se jdeme čistě rekreačně projet. Až na zcela výjimečné případy by bylo možné říci, že koně – v době moderní ekonomiky – k ničemu nepotřebujeme. Ač jsme s nimi velmi dlouho a přesto je možné říci, že k nim většina lidí cítí určitou úctu či ostych. To je možná také důvod, proč se například koňské maso netěší větší oblibě. Většina lidí by řekla, že je to zvíře důstojné, ladné a snad i moudré.

Mnohé o tom, jak koně vnímáme, vyjádřil již na přelomu prvního a druhého století Plútarchos: „Je pravda, že synové boháčů a králů se mohou naučit dokonale pouze jízdě na koni, ale ničemu jinému, neboť ve školách jim svým vychvalováním podkuřuje učitel, při zápasu jim úmyslně podléhá soupeř: jen kůň, který neví a nerozlišuje, kdo je boháč a kdo chuďas, shodí vždy jen ty, kteří neumějí jezdit.“

A je to možná právě taková reflexe, kterou člověk potřebuje – zvíře nerozumí lidským měřítkům důležitosti či významu a chová se tak jak musí; zcela autenticky. A i pokud používáme koně při práci, je zde ještě jeden rozměr, který nelze zanedbat – interakce člověka s koněm, při které si pracující nepřipadne sám. Snímek Ťaháj! pěkně ukazuje, jak se může spojit nadšení, zarputilost a další emoce člověka a koně, takže jsou jedním tělesem, jdoucím za splněním svého cíle. Za objektivem stál uživatel Jege.

Klepněte pro větší obrázek 
Ťaháj! (foto: Jege

Fotografie architektury často přináší nevšední a krásné zážitky. Jde o prožitek prostoru, zastavení času, které dokáže vytvořit úchvatné scény. Tak jak snímek Louvre od Paklíka, který zachycuje mistrovské dílo – Skleněnou pyramidu odI. M. Peie.

Klepněte pro větší obrázek 
Louvre (foto: Paklík

Jak přistoupit k problému bytí v jedenadvacátém století? Do značné míry je možné říci, že koncepty velkých filosofů století minulého selhávají, nebo alespoň nenabízejí dostatečnou odpověď. Jaký je smysl zdejšího pobytu? A je možné bez odpovědi na tuto otázku žít? Pokud bychom se zeptali Vegabonda, zřejmě by snímkem 21st Century Human Being odpověděl, že nikoli.

Klepněte pro větší obrázek 
21st Century Human Being (foto: Vegabond)

Jestliže se chcete nechat inspirovat na cestu po Turecku, pak rozhodně věnujte pozornost snímku Podsvětí, který pořídili Alena a Vojen Benda. Zaujme výbornou barevností i prací se světlem. Navíc pohled do největší cisterny Istanbulu doplňuje vyčerpávající popis, který přímo láká k návštěvě tohoto unikátního objektu.

Klepněte pro větší obrázek 
Podsvětí (foto: Alena a Vojen Benda)

A na závěr ještě krásný pohled do mlhy nad mořem a kamenité pláže, kterému nechybí atmosféra ticha, ranního šumění moře a nekonečných pohledů do dálek. Přesně takový je snímek Voda a kámen od eMeT.

Klepněte pro větší obrázek 
Voda a kámen (foto: eMeT)
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Koukám na "21st Century Human Being" a tak n… lukas_highenergy.cz 14. 9. 2011, 08:29

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.