DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tajemství za záclonou

Svět techniky se paradoxně stává pro většinu lidí světem tajemným až mystickým. Jsme obklopeni technikou, které často nerozumíme, ale pohled za záclonu je vzrušující a přitažlivý.

Když osvícenci vyhlásili kult rozumu a věřili v emancipaci lidského poznání, zřejmě by je ani nenapadlo, že to bude právě rozum, jenž dokáže vědou a technikou vytvořit svět, který je plný vymožeností a nástrojů.

Ty denně využíváme, avšak současně jsou natolik složité, že jen málokdy můžeme plně proniknout do většiny jejich technických zákonitostí – ať již jde o mobilní telefon, cloudové služby, bankovnictví nebo třeba řízení energetické sítě.

Svět se stal tak komplikovaný a technologizovaný, že je obtížné rozumět i nástrojům, které běžně používáme v práci – která pokladní v obchodu zná zákonitosti databázových a informačních systémů, ví, co je CEP anebo na jakém principu funguje její čtečka čarových kódů. Místo toho, aby byl svět zbaven mýtů, záhad a tajemství, jsou zde stále další a další. Tu hmotná, tu nehmotná, ale celkově jen velice obtížně pochopitelná. Člověk se běžně spokojí s tím, že zde existuje někdo, kdo ví, jak to funguje a pokud jde o zařízení průmyslově vyráběná, zřejmě za nimi nebude stát magie, ale seriózní inženýrství.

Přesto – nebo právě proto – je tak lákavé pochopit, jak věci pracují, podívat se pod závoj běžné uživatelské zkušenosti. Při méně pracovitém přístupu astrologií či horoskopem, při více třeba knihou nebo na dni otevřených dveří. Člověk toužící po poznání světa přirozeně sahá po vědě, informačních zdrojích a dalších cestách, jak porozumět světu kolem sebe. Je velkou otázkou, odkud se tato lidská touha po bádání bere, co je jejím zdrojem. V každém případě je to právě ona, která umožňuje člověku přežít.

Klepněte pro větší obrázek 
Tajemství za záclonou, foto: šebin

Snímek Tajemství za záclonou, jehož autorem je Šebin právě takovou situaci ukazuje. Návštěvník, prostý konzument světa kolem sebe by mohl spatřit jen světlo. Ale člověk, který odhrne záclonu, vidí více – technické řešení, vypínač, může se ptát po kauzální spojitosti. Snímek je analogií člověka, který se nespokojí s tím, co má, ale neustále hledá a objevuje.

Gratuluji autorovi k podařenému černobílému snímku, jehož atmosféra dobře vynikne také díky čtvercovému formátu a dobře zvolenému rámečku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Dušan124 nabízí krásný pohled do mlhavé krajiny, kterou zásadním způsobem proměnil člověk. Snímek ...Křížová cesta Adršpach... je ukázkou toho, že příroda není dobrá ani zlá, ale jen je. Ten, kdo přináší hodnoty je právě jen lidský tvor.

Klepněte pro větší obrázek 
...Křížová cesta Adršpach..., foto: dusan124

Červí dírou je podařený snímek zachycují městský život, jenž je často skrytý pod povrchem, individualizovaný, ale přesto vzrušující a zajímavý. Autorem je Snopa.

Klepněte pro větší obrázek 
Červí dírou, foto: snopa

Libor Pawlas ukazuje, že i téměř klasické fotografie lidí, inscenované, umělé a nepřirozené lze tvořit s jistou dávkou grácie a nápaditosti. V kombinaci s mistrným technickým zpracováním a dobrou prací s modelkou vznikl snímek Neira.

Klepněte pro větší obrázek 
Neira, foto: Libor Pawlas

A na závěr ještě pohled do říše zvířat. Setkání se sebou samým, konfrontace s fragmentárností našeho bytí může vyvolat strach, zlost, marnost. Tak jako v případě kočky na snímku seznamka.od shimmella.

Klepněte pro větší obrázek 
seznamka., foto: shimmell
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

za zaclonou si zeman lesti kunđuB-] HELL 25. 11. 2014, 19:43

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.