DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Taková obyčejná cesta do práce

Dnešní společnost se často označuje jako informační. Paradoxně přitom neexistuje jednoznačná shoda nad tím, co to informace je.

Informační věda je relativně samostatná vědní disciplína, která se nachází někde na pomezí filosofie, matematiky a informatiky, s tím, že samozřejmě přijímá také vlivy dalších věd a to napříč obory – od fyziky po psychologii.

Jejím cílem je přitom vydat výpověď o informacích jako takových. Je proto zajímavé sledovat, jak se mění představy o tom, co informace vlastně je. První pohled může čerpat z entropie – informace je (na rozdíl od dat) něčím, co je již uspořádáno, má systém, interpretaci. Z tohoto pohledu je možné říci, že informací může být kniha, záznam na pevném disku atp.

Druhý pohled se velice intenzivně prosazuje v informatice. Důraz je přitom kladen na to, že informace je nové sdělení a je ho možné velice jednoduše měřit, například v bytech. Obraz informace ve fyzickém světě tak může být reprezentován změnou napěťové úrovně ve vodiči.

Osobně nejbližší je mi dělení trojice data, informace a znalosti z hlediska ontologického. Daty jsou záznamy kolem nás – knihy, CD či pevné disky. Informace je spojená až se smyslovým vnímáním dat a znalost s jejich pochopením a rozumovou reflexí. Ať již je naše vnímání těchto pojmů jakékoli, je dobré se zamyslet nad tím, proč nám je ten který přístup blízký a sympatický. Myslím, že nám může mnoho prozradit o nás samotných.

Fotografie týdne

Klepněte pro větší obrázek
Taková obyčejná cesta do práce

Dnešní fotografie týdne pochází od Jokr7 a nese název Taková obyčejná cesta do práce. U informace obvykle čekáme spojení sémantiky, pragmatiky a syntaxe. Tento snímek jako by akcentoval jen rovinu objektivní skutečnosti (pragmatiku) a podával ji způsobem půvabným, překvapivým, jen těžko pochopitelným.

Fotografie tak není jen zachycením světa kolem nás, ale i jeho interpretací a fotograf hermeneutikem, jenž svět kolem nás vykládá, dává k němu klíč, kterým lze vstoupit do intimního života toho, kdo snímek pořídil a podívat se na okolí jeho vlastníma očima. Domnívám se, že v této oblasti obstál autor více než dobře.

Gratuluji mu k nevšednímu pohledu na svět i zdařilému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších pěkných fotografií uplynulých sedmi dní.

Jak vznikala fotografie týdne: Taková obyčejná cesta do práce

Jak vznikala fotografie týdne: Taková obyčejná cesta do práce


Snímek Terezín zaujme na první pohled určitým napětím. Romanticky malované mráčky a idylická krajina jakoby vytvářela kulisy kýčovému záběru plnému sladké romantiky. Oproti tomu však stojí syrový pohled na symboly utrpení a smrti v nehraném tichu. Autorem je Mario650.

Klepněte pro větší obrázek
Terezín (foto: Mario650)

Zahorec ukazuje, že Plody moře nemusejí být jen lákavým prvkem jídelních lístků dobrých restaurací, které si většina z nás čas od času ráda dopřeje s představou chobotnic, mušlí, krevet, ústřic a dalších pochutin, ale také běžným zdrojem obživy pro medvěda.

Klepněte pro větší obrázek
Plody moře (foto: Zahorec)

Ne zcela obvyklé provedení portrétu pochází z dílny Lissuina a nese název Ill Nino. Snímek, který vytváří pocit pohledu na někoho, kdo se právě vrátil ze záhrobí ukazuje, že lze k problematice tohoto žánru přistoupit také jinak než je zcela běžné.

Klepněte pro větší obrázek
Ill Nino (foto: Lissuin)

A na samotný závěr ještě jedna fotografie, která má k průměru daleko. Nese jednoznačný rukopis autora, kterým je Jellenka a název DSC_2490w. Snad by se chtělo říci, že z hlediska informací mu něco chybí – to je ale jednoznačně ku prospěchu díla jako celku.

Klepněte pro větší obrázek
DSC_2490w (foto: Jellenka)

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Fotografie od Jellenky by se mohla jmenovat … Garin 26. 7. 2012, 09:09

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?