DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tam

Kamera se na nás dívá již téměř všude – při nákupech, na parkovišti, často i v práci nebo při procházce po ulici. Pocit anonymního života končí. Každý náš krok je zaznamenán a uložen.

Diskuse ohledně ochrany osobních údajů, které jsou doprovázeny cenami pro Velkého Bratra nebo jemu podobnými. Lidé se postupně učí uvažovat o tom, jaké stopy za sebou zanechávají, kdo je pozoruje nebo jak se proti takovému monitorování bránit. Anonymita a především pocit soukromí se postupně vytrácí.

Orwell ve své knize 1984 popisuje jednání lidí, kteří jsou neustále pod dohledem a jejich jednání je následně analyzováno. Téměř nikdo nedokáže v takovém prostředí zdravě žít. Nejde jen o to, že člověk musí své chování neustále poměřovat s nějakou normou, která může být kdykoli vynucována, ale především o ztrátu intimního prostoru kolem sebe sama, která má naprosto fatální následky, mezi nimiž je také přechod do nesvobody či apatie.

Současná doba tak naskýtá pro fotografii poměrně zásadní otázku – bude možná existence umělecké fotografie ve chvíli, kdy budou lidé všechno vidět a vše bude zachyceno ze všech stran a úhlů? Nebudou lidé přesyceni jakýmikoli obrazy? Myslím, že odpověď je podobná, jako co bude dělat člověk, až objeví poslední přírodní zákon a napíše poslední knihu. Takováto situace nikdy nenastane. Fotografie bude muset jen stále vytříbeněji ukazovat příběh, novost a hloubku.

A to i když se někdo může dožadovat, aby kamera byla právě Tam, jako na snímku, který vytvořil uživatel Šel_okolo.

Klepněte pro větší obrázek 
Tam (foto: Šel_okolo)
 

Spousta lidí by ráda uměla létat. Let je pohyb bez kontaktu s podložkou a tím zajišťuje pocit svobody a volnosti. Nejsme omezeni v žádném směru. Pohled na snímek Lucanus za letu ale ukazuje, že let je v prvé řadě nemalá práce, a že nemusí být vždy tím ladným a plynulým pohybem. Je to mimo jiné proto, že vztlak vzduchu není dostatečně velký jako u ptáků a hmyz musí užívat jiného, podstatně méně plynulého pohybu. Přírodovědně i esteticky orientovaný člověk si navíc může vychutnat pohled na nádherného brouka.

Klepněte pro větší obrázek 
Lucanus za letu (foto: Miroslav Hrdý)

Mezi nejsilnější emocionální prožitky patří žal – pocit beznaděje, zlosti i vyprázdněnosti, smutku i rozervanosti. Žal je hlubokým a silným prožitkem okamžiku. A právě takto jej zachytil na snímku Žal Mikoudelka. Ve vší přirozenosti, bez příkras. Jen jako pocit, ze kterého mrazí.

Klepněte pro větší obrázek 
Žal (foto: Mikoudelka)

Eva Skaláková na snímku VlakoFka jemně pracuje s kombinací světla, kompozice a atmosféry. Ukazuje, že i poměrně banální situace ve vlaku může přinést krásnou a zajímavou fotografii. Nejdůležitější na celém fotografickém umění je zřejmě schopnost se dívat. Často ne jen očima.

Klepněte pro větší obrázek 
VlakoFka (foto: Eva Skaláková)

A na samotný závěr ještě snímek Pavla Kozdase, který netradičním pohledem zachycuje moderní architekturu. Nikoli popisně, ale dialogicky. Interagovat umění s uměním (fotografii s architekturou), znamená novou interpretaci, obohacení diváka. Fotografie Transformers budiž toho podivuhodným i dobrým důkazem. 

Klepněte pro větší obrázek 
Transformers (foto: Pavel Kozdas)
 

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Děkuji :-) Pavel Kozdas 17. 6. 2011, 17:20
:-D Děkuji šel okolo 16. 6. 2011, 23:36
Ta hmyzoidní letovka je opravdu pěkná ;-) T-Lama 16. 6. 2011, 03:50

Další podobné články

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.