DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tanec s nadhledem

O smyslu tance a Vídeňském kongresu, který se protančil. Tanec se nachází někde na půli cesty mezi sportem a uměním, přičemž vyžaduje netriviální dovednosti.

Vídeňský kongres trval téměř rok (1814–1815) a jeho smyslem, jak je všeobecně známo, byla rekonstrukce Evropy po napoleonských válkách. To, co kongres činí zajímavým, je nejen jeho délka, velikost a nákladnost, která do té doby neměla obdoby a která z něj činní stále možná jednu z nejvýraznějších mírových konferencí všech dob, ale také jeho zákulisí.

Velká většina jednání totiž neprobíhala v hlavním jednacím sále, ale v salóncích, ložnicích a na tanečních parketech. Někdy se říká, že se kongres svým trváním protančil, případně se rovnou mluví o tančícím kongresu. To vše by mohlo vzbudit dojem určité poklidnosti, pozlátka nebo toho, že si delegáti pobyt v hlavním městě Rakouska jen užívali. Zásadní změna ale souvisela s rozmachem šedých eminencí, tajných schůzek a především, šlo o kongres žen, které například pro Metternicha představovaly zásadní zdroj informací o ostatních jednajících stranách.

Tanec zde sehrál roli nejen aktivity, která se nachází někde na půli cesty mezi sportem a uměním, přičemž na jedné straně zhmotňuje hudbu a tvůrčím způsobem ji interpretuje, na straně druhé vyžaduje netriviální dovednosti, trénink a fyzické nasazení. Byl především záležitostí komunikační. Během tance se člověk dá těžko odposlouchávat, jde o činnost intimní, ale současně spojenou s jasnými společenskými pravidly.

Klepněte pro větší obrázek
Tanec s nadhledem, foto: Mc Dedek

Platí o něm v zásadě totéž, co o stolování. Pořádat velkolepé a nákladné večeře pro státníky není primárně mrháním peněz na okázalý luxus, jak by se z pohledu do jídelníčků mohlo zdát, ale především vytvořením prostoru důvěry, neformální atmosféry, krásy a setkání. V takové situaci lze řadu témat řešit mnohem lépe a efektivněji, než u kulatých stolů nebo v jiném obvyklém prostředí. Tanec tak má vytvářet podmínky pro dialog a otevírat různé strany společnému dialogu.

Snímek Tanec s nadhledem tento aspekt ilustruje v několika rovinách. Je zde primárně zachycen pohyb, vzájemná důvěra a blízkost obou tanečníků. Autor se na dvojici dívá z netradičního úhlu pohledu, který nemají porotci ani ostatní tanečníci vidět, jakoby chtěl ukázat nové perspektivy, které jsou plodem vzájemné komunikace. A nakonec je zde podlaha – jakoby ti dva, kteří spolu tančí, konstituovali pevnou půdu pod nohama, zatímco všude okolo vládne bezbřehé a beztvaré nic.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je Mc Dedek k pěkné kompozici s originální atmosférou a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Dušan124 nabízí pohled na Ondřejovskou hvězdárnu jiný, než jak ji zná většina astronomů – tedy mapkou, základními budovami nebo jako seznam zajímavých publikací, pozorování a objevů. Fotografii ...hvězdárna Ondřejov II... jde, více než o hvězdné a planetární jevy, o jemnou hru světla a stínů.

Klepněte pro větší obrázek
...hvězdárna Ondřejov II..., foto: dusan124

Jokr7 nabízí překvapivý pohled na to, co vše lze objevit v ulicích města. Snímek na zebru..rozhodně ne ! je důkazem toho, že i rutinní cesta do práce či na úřad může být nebezpečná, adrenalinová nebo alespoň překvapivá.

Klepněte pro větší obrázek
na zebru..rozhodně ne!, foto: jokr7

Vladimir N. nabízí krásné linie mrakodrapů z amerického velkoměsta. Kombinace modré oblohy, skleněných budov a člověka, který stojí někde dole je svým způsobem impozantní. Fotografie nese geograficky určující název: L.A.

Klepněte pro větší obrázek
L.A., foto: vladimír N

Na závěr ještě jedna drobná hra se stíny v podání No21, která se jmenuje Něco bych sezobnul.... Snímek by mohl být součástí imaginárního cyklu dobrodružství a krása všedního života.

Klepněte pro větší obrázek
Něco bych sezobnul, No21
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.