DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tanečník

Krok, krok a další dva... Figura hodná Freda Astaira. Člověk k přežití nepotřebuje žádný tanec, ale mezi lemury jsou tyto taneční variace nutností.

Hned na samém počátku si dovolím převzít popisek dnešní fotografie týdne, která nese název Tanečník, neboť se mi zdá mimořádně dobře popisný: „Verreaux's sifaka na jihu Madagaskaru si vyvinul zvláštní metodu získávání potravy. V trnité buši není chutných listů nazbyt. Přeskakování ze stromu na strom je díky naostřeným bodlinám různých kaktusů takřka nemožné a tak se Sifakové naučili tančit. Když jeden chutný strom oškubou, tak prostě slezou na zem a k dalšímu dobaletí vzpřímeně po zadních. Jejich chápavé končetiny neumožňují ani chůzi po čtyřech a tak využívají jakési přískoky.“ Autorem snímku je Miroslav Hrdý a pořídil jej v soukromém přírodním parku Berenty na Madagaskaru.

Klepněte pro větší obrázek
Tanečník; foto Miroslav Hrdý

Na snímku můžeme obdivovat dynamiku, pohotovost autora, zkrátka to, jak se mu podařilo zachytit moment pohybu i výraz ve tváři této opičky. Myslím, že po technické ani kompoziční stránce nelze snímku nic vytknout. Odpadající prach od pravé zadní nohy jen dokresluje krásu a dynamiku celé scény.

Myslím, že sifaka může být značně inspirující také pro nás a naše všední dny. Aby sama přežila musí tančit. Člověk k přežití nepotřebuje žádný tanec, krásu ani radost. Přesto se pak stává jeho žití spíše přežíváním, než skutečným dynamickým a krásným procesem, pokud v něm tyto věci chybí. Toto malé zvířátko je tedy ukázkou toho, že k opravdovému životu je potřebný nejen nezbytný nadhled, ale také smysl pro humor a ochota tančit.

Tanec nemusí být nutně procesem fyzickým, který spočívá v koordinovaných pohybech na určitý melodicko-rytmický vjem, ale je více obrazem určité lehkosti, radosti, schopnosti dělat čas od času věci, které nemají smysl a neprodukují zisk. Ač již v křesle s knihou a dýmkou, na sportovišti, v lese nebo na tanečním parketě, by měl čas od času tančit každý. Protože skutečné žití za to jistě stojí.

Gratuluji ještě jednou Miroslavovi Hrdému za zisk fotografie týdne a dovoluji si upozornit ještě na některé další zajímavé fotografie, které s uplynulých čtrnácti dnech objevili v naší fotogalerii.

Martin Kozák si ve svém snímku pohrál jak se světlem, tak také s dvojznačností jeho názvu. Snímek Epilog je tak pěknou ukázkou toho, jak lze pěkně pracovat s delší expozicí za tmy a nabídnout divákovi zajímavý vjem, který bude mít hodnotu technickou i estetickou.

Klepněte pro větší obrázek
Epilog; foto kozakm

Do podzimní atmosféry výlovů rybníků, studených rán, teplých svařáků a vůně ryb nás zavádí svojí fotografií Výlov (2) Robert Adamec, který to vše zachycuje v jednom balení zajímavého a atmosférou nasyceného snímku.

Klepněte pro větší obrázek
Výlov (2); foto Adamec-2

Atmosférou plný je také snímek s tématikou smrti, pohřbu a chudoby, jehož autorem je pavel43, a který nese název Boli časy, boli, ale sa minuli. Snímek pochází z roku 1969 a může být tak nejen ukázkou toho, že každý z nás někdy musí zemřít, ale také jistým otočením se do minulosti. Možná ne příliš sentimentálním způsobem.

Klepněte pro větší obrázek
Boli časy, boli, ale sa minuli; foto pavel43

A na závěr ještě ukázka toho, že i stokrát opakované téma lze pojmout takovým způsobem, že bude zážitek stát za to. Tématem je podzimní listí a světlo slábnoucího slunce na snímku s názvem  Koncert barvy a světla, který vytvořil giomdesampre.

Klepněte pro větší obrázek
Koncert barvy a světla; foto giomdesampre
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.