DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tanečník

Krok, krok a další dva... Figura hodná Freda Astaira. Člověk k přežití nepotřebuje žádný tanec, ale mezi lemury jsou tyto taneční variace nutností.

Hned na samém počátku si dovolím převzít popisek dnešní fotografie týdne, která nese název Tanečník, neboť se mi zdá mimořádně dobře popisný: „Verreaux's sifaka na jihu Madagaskaru si vyvinul zvláštní metodu získávání potravy. V trnité buši není chutných listů nazbyt. Přeskakování ze stromu na strom je díky naostřeným bodlinám různých kaktusů takřka nemožné a tak se Sifakové naučili tančit. Když jeden chutný strom oškubou, tak prostě slezou na zem a k dalšímu dobaletí vzpřímeně po zadních. Jejich chápavé končetiny neumožňují ani chůzi po čtyřech a tak využívají jakési přískoky.“ Autorem snímku je Miroslav Hrdý a pořídil jej v soukromém přírodním parku Berenty na Madagaskaru.

Klepněte pro větší obrázek
Tanečník; foto Miroslav Hrdý

Na snímku můžeme obdivovat dynamiku, pohotovost autora, zkrátka to, jak se mu podařilo zachytit moment pohybu i výraz ve tváři této opičky. Myslím, že po technické ani kompoziční stránce nelze snímku nic vytknout. Odpadající prach od pravé zadní nohy jen dokresluje krásu a dynamiku celé scény.

Myslím, že sifaka může být značně inspirující také pro nás a naše všední dny. Aby sama přežila musí tančit. Člověk k přežití nepotřebuje žádný tanec, krásu ani radost. Přesto se pak stává jeho žití spíše přežíváním, než skutečným dynamickým a krásným procesem, pokud v něm tyto věci chybí. Toto malé zvířátko je tedy ukázkou toho, že k opravdovému životu je potřebný nejen nezbytný nadhled, ale také smysl pro humor a ochota tančit.

Tanec nemusí být nutně procesem fyzickým, který spočívá v koordinovaných pohybech na určitý melodicko-rytmický vjem, ale je více obrazem určité lehkosti, radosti, schopnosti dělat čas od času věci, které nemají smysl a neprodukují zisk. Ač již v křesle s knihou a dýmkou, na sportovišti, v lese nebo na tanečním parketě, by měl čas od času tančit každý. Protože skutečné žití za to jistě stojí.

Gratuluji ještě jednou Miroslavovi Hrdému za zisk fotografie týdne a dovoluji si upozornit ještě na některé další zajímavé fotografie, které s uplynulých čtrnácti dnech objevili v naší fotogalerii.

Martin Kozák si ve svém snímku pohrál jak se světlem, tak také s dvojznačností jeho názvu. Snímek Epilog je tak pěknou ukázkou toho, jak lze pěkně pracovat s delší expozicí za tmy a nabídnout divákovi zajímavý vjem, který bude mít hodnotu technickou i estetickou.

Klepněte pro větší obrázek
Epilog; foto kozakm

Do podzimní atmosféry výlovů rybníků, studených rán, teplých svařáků a vůně ryb nás zavádí svojí fotografií Výlov (2) Robert Adamec, který to vše zachycuje v jednom balení zajímavého a atmosférou nasyceného snímku.

Klepněte pro větší obrázek
Výlov (2); foto Adamec-2

Atmosférou plný je také snímek s tématikou smrti, pohřbu a chudoby, jehož autorem je pavel43, a který nese název Boli časy, boli, ale sa minuli. Snímek pochází z roku 1969 a může být tak nejen ukázkou toho, že každý z nás někdy musí zemřít, ale také jistým otočením se do minulosti. Možná ne příliš sentimentálním způsobem.

Klepněte pro větší obrázek
Boli časy, boli, ale sa minuli; foto pavel43

A na závěr ještě ukázka toho, že i stokrát opakované téma lze pojmout takovým způsobem, že bude zážitek stát za to. Tématem je podzimní listí a světlo slábnoucího slunce na snímku s názvem  Koncert barvy a světla, který vytvořil giomdesampre.

Klepněte pro větší obrázek
Koncert barvy a světla; foto giomdesampre
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.

Fotografie týdne: zastávka.

Fotografie týdne: zastávka.

Jan Sokol popisuje na příkladu zdvořilého chování ve veřejné dopravě městskou mentalitu. Stojíme blízko druhých, na které se díváme se zdvořilým úsměvem, ani ne moc silným, aby to nevypadalo osobně, ani ne s příliš kyselým obličejem.

Fotografie týdne: Do jiných světů

Fotografie týdne: Do jiných světů

Jedním z tradičních motivů sci-fi literatury je cestování do jiných světů. Člověk projde branou či proletí červí dírou a objeví se v novém světě. Jeho pojetí přitom může být značně odlišné.

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.