DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tečka

Někdy je natolik výmluvný, že není třeba o něm diskutovat. Říká vše v dokonalé scenérii němého strnulého výkřiku, který není možné jinak zachytit. Tam, kde končí slova, začíná obraz.

Je zajímavé sledovat diferenci ve vnímání obrazu u nás a u východních Slovanů. Čech, když něco vysvětluje či popisuje, užívá napřed slov. Až když k pochopení nedojde, sáhne k obrazu. Ruský člověk je zcela odlišný – nabídne obraz, který říká vše a až když mu druhý nerozumí, snaží se jej interpretovat. Osobně se domnívám, že největším zločinem českého školství je otázka: „Co tím chtěl básník říct?“ Kdyby to, co chce pedagog v takovém případě slyšet, básník říci chtěl (a obvykle je to zcela plochá, intelektuálně impotentní fráze), tak by to býval řekl či napsal a nemusel by kvůli tomu tvořit báseň.

Velmi podobné je to s interpretacemi obrazů – nikdy nemůžeme říci, co tím chtěl malíř či fotograf říci. Obraz a slovo nejsou totožné, jejich vyjadřovací schopnosti jsou různé. Jistě je možné se snažit popsat styl a sloh, jednotlivé symboly, kompozici, zpracování, výrazy a figury. Ale když toto všechno dáme dohromady, nezískáme obraz. Snad podobně jako když složíme dohromady atomy uhlíku, vodíku a kyslíku nezískáme člověka. Ten je něčím více.

Dnešní fotografie týdne, jejímž autorem je Paklík, je v tomto ohledu podobná. Měl by se člověk zaměřit na starého muže, který křičí (co asi?) nebo na ženu s holubem na hlavě? Možná by za esej stála i zcela obecná úvaha o tom, jaká je role holubů ve městě. Jednotlivých témat se tedy nabízí více než dost. Přesto nese snímek název „.“. Nelze k němu nic dodávat, je třeba nechat mluvit samotnou fotografii.

Klepněte pro větší obrázek 
Bez názvu (foto: Paklik)

Podzim je v plném proudu a listí na stromech se zbarvuje do oranžových, žlutých i hnědých odstínů, které společně vytvářejí úchvatné scenérie. Procházka lesem nebo pohled na něj, je v těchto dnech srovnatelná s prohlídkou špičkových světových galerií. A právě do této atmosféry může být zařazen snímek s názvem Jablko na cestu, jehož autorkou je Moníssek.

Klepněte pro větší obrázek 
Jablko na cestu (foto: Moníssek)

Dostihy přinášejí úchvatné napětí sázek, spojení člověka s koněm i zážitek z rychlosti a dynamiky celého sportu. A právě to zachytil Martin Kozák na snímku Dostihy 2, který pochází ze závodu 73. Ceny zimního favorita.

Klepněte pro větší obrázek 
Dostihy (foto: Martin Kozák)

Luboš Blažek se po sérii snímků mapujících prostor přesunul k prostému zachycení exteriérů. Stejně jako v předchozích snímcích je jasně patrný autorův rukopis, kterému nechybí především smysl pro fragmentaci reality. Její kouskování a netradiční pohled na ni je integrální součástí každého snímku, kterými je demonstrována zajímavost bytí v každém drobném detailu. A samozřejmě černobílé provedení. Tak jako na fotografii znázorňující na první pohled ničím nezajímavý kousek hrany pískoviště.

Klepněte pro větší obrázek 
Bez názvu (foto: Luboš Blažek)

A na závěr ještě jeden obraz architektury. Snad ničím mimořádně zajímavý, ale přesto pěkný. Ukazuje, že i pohlednicový formát lze pojmout vkusně, originálně a kvalitně. Takový je pohled na fotografii Přes písek a vodu ke kameni, pod níž jsou podepsáni Alena a Vojen Benda.

Klepněte pro větší obrázek 
Přes písek a vodu ke kameni (foto: Alena a Vojen Benda)
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

S tím milým Blažkem jste mi udělali radost. … Ivanaga 2. 11. 2011, 14:43

Další podobné články

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...