DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tenká bílá linie

Minulá a dnešní fotka týdne jsou rozdílné jako oheň a led. Zatímco předchozí vítěz zkoumá různé klasicky krásné detaily světa tak, jak mu nahodile přicházejí před objektiv, Martin Hlaváč ze své cesty neodbočuje. Pouze mění úhel pohledu. Jeho prokletím se totiž stalo tělo ženy.
Fotografie týdne: Tenká bílá linie

Jméno tohoto autora je neodmyslitelně spjato s experimentální sérií nazvanou Body Technology, která brázdí vody naší Galerie (zatím) v podobě volné trilogie už od října. Volná místa mezi těmito mezníky, kolem nichž se vždy strhne debata, vyplňují klasické i neobvyklé akty – odhalené i taktní, citlivé i šokující. Martin Hlaváč objevil v ženském těle bezednou studnici inspirace, která přímo vybízí: pojď a vezmi si mě.

Kolekce snímků tohoto tvůrce již vydá na objemnější svazek. Jen v této Galerii se zaskvěly dvě desítky fotek, nemluvě o oficiální prezentaci na stránkách martinhlavac.com, kde se autor vyznává ze svých vášní v tomto oboru Jeho srdeční záležitostí je „industry glamour“, což je dle jeho slov kategorie fotografií, které mají svým způsobem provedení poukázat na kontrast nebo naopak soulad ženy a industriálního prostředí.

Klepněte pro větší obrázek
Nekonvenčnost, něha a lidskost v jediné bílé lince.

Jak je vidno, umění šokovat ovládá Martin Hlaváč dokonale, ale rozhodně nezabředá do jednotvárnosti jediného extrému. Teplem a životem – ač se to zdá nemožné – hýří další, značně intimní a klasicky černobílá díla, jako například „Já a ty“ nebo „Gábina“. Aktuální fotografie týdne je nazvaná „K…“ a neobsahuje nic jiného, než dvě tmavé plochy, rozdělené klikatící se linií, která ostře kopíruje tvář anonymní modelky: nos, plné rty, bradu, ve stínu schovaný krk a rameno, po němž světlo měkce sklouzne až k dolnímu okraji snímku. Hlavní „děj“ se odehrává spíše na pravé straně záběru ve dvou třetinách; levá část je tmavá, ale prázdná - narozdíl od té druhé, v níž tušíme teplé lidské tělo. Celá práce je pak orámována další, téměř neznatelnou světle šedou linkou.

„K…“ je umělecké dílo, které vede pozorovatele po jasně vytyčené cestě. Bílá a černá jsou jasně odděleny, stejně jako tvář od neznámého prostoru. Prostřednictvím svého portrétu nám autor nabízí pohled do světa nesmírné intimity, oživlé představivosti a kontrastu světel a stínů, tančících po nahé pokožce. Tomuto jedinečnému kousku něhy z kategorie Portrét patří titul Fotografie týdne hned ze dvou důvodů: jde o technicky i náladově působivé dílo a navíc jeho tvůrce opět poukazuje na starou známou pravdu, že lidské tělo je krásné.

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Nádhera. Jihra 12. 2. 2006, 11:00
Uzasna gx 12. 2. 2006, 09:52
musím se přidat lia 10. 2. 2006, 16:52
Gratulace Ondra Nosek 10. 2. 2006, 08:46

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.