DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tmavorudé intimnosti

Mrznoucí ruce uvítají hrnek svařáku. Pro potěchu očí tu máme alespoň abstrakci v barvě vína.
Fotografie týdne: Tmavorudé intimnosti

Fotografie týdne tentokrát žhne v koutku kategorie Abstraktní fotografie. Svítí rudě až do dálky a prohřívá touto barvou ztuhlou Galerii posledních dnů. A nejen, že má skvělý bodový průměr, ale dokonce rozpoutala i menší diskusi. Momentálně je krvavý odstín zralých šípků zřejmě v kurzu. Že by za to mohl podzim? Nebo je to něčím jiným?

„Skryté intimnosti“ nás nešokují – ale ani neprozradí víc, než musí. Tenhle snímek zkrátka není fotka, na kterou by stačilo jednou mrknout. Znepokojivý název a bujná červeň za to taky mohou, ale ne v první řadě. Už jen to, že jde o abstrakci, o cosi, jehož původní smysl zůstal utajen, provokuje naše smysly. Dokáže být kompozice s červenými kopečky, překrojenými bílou čarou, dostatečně „intimní“, jak nám podsouvá autorka?

Červená barva je smyslná a vzrušující, prudký záblesk ale její tlumený stín nesmlouvavě překrajuje napůl. Svět se nám najednou točí před očima. Pocit, že odněkud náhle vystřeluje cosi neznámého, vlastně není zas tak nepříjemný. Jde jen o překvapení – obsah dárku, který neznáme až do posledního okamžiku.

Klepněte pro větší obrázek
Skryté intimnosti; foto: zrzi1

Abstrakce je ze všech kategorií nejotevřenější a nejvíce přístupná surovým emocím, podobně jako třeba malba nebo instrumentální hudba. Pomocí tónů, barevné teploty a různě prudkých tahů vzniká děj, napětí a city. Autorka s přezdívkou Zrzi1 přistupuje k abstrakci nesmírně citlivou formou, až psychologicky, a přesvědčuje nás, že i ta „intimnější“ niterná hnutí lze zhmotnit ve formě příjemně vyvedené fotografické kompozice.

Červená je barva vášně, nejoblíbenější odstín růže a také barva, pojící se neodlučitelně s láskou. Dnes je módní zatlačovat citovost do pozadí, zvažovat vše rozumem, odvahu nahrazuje rezervovanost a spontánnost se schovává za strohými liniemi. Dnešní Foto týdne by se však mohlo se ctí usadit na stěně libovolného obytného objektu. Kontrast jemné tonality a jednoduchého děje totiž skvěle ladí k moderní architektuře.

„Tohle je jedna z nejlepších abstrakcí, které znám,“ chválí záběr jeden ze čtenářů. „Je to jako tykadlo nějakého broučka, který se ukrývá ve své červené komůrce.“ Je to zároveň i komůrka plná tajemství. Abstrakci je přece jen těžké porozumět, tedy alespoň obecně to platí. Možná v podobných fotografických pokusech nenacházíte zalíbení. Na druhou stranu si můžete zvláštní příběhy z hlubin nekonkrétna zničehonic oblíbit a nakouknout, co se v kterém koutku skrývá. A třeba se příště na tomto místě objevíte právě vy.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.