DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Tmavorudé intimnosti

Mrznoucí ruce uvítají hrnek svařáku. Pro potěchu očí tu máme alespoň abstrakci v barvě vína.
Fotografie týdne: Tmavorudé intimnosti

Fotografie týdne tentokrát žhne v koutku kategorie Abstraktní fotografie. Svítí rudě až do dálky a prohřívá touto barvou ztuhlou Galerii posledních dnů. A nejen, že má skvělý bodový průměr, ale dokonce rozpoutala i menší diskusi. Momentálně je krvavý odstín zralých šípků zřejmě v kurzu. Že by za to mohl podzim? Nebo je to něčím jiným?

„Skryté intimnosti“ nás nešokují – ale ani neprozradí víc, než musí. Tenhle snímek zkrátka není fotka, na kterou by stačilo jednou mrknout. Znepokojivý název a bujná červeň za to taky mohou, ale ne v první řadě. Už jen to, že jde o abstrakci, o cosi, jehož původní smysl zůstal utajen, provokuje naše smysly. Dokáže být kompozice s červenými kopečky, překrojenými bílou čarou, dostatečně „intimní“, jak nám podsouvá autorka?

Červená barva je smyslná a vzrušující, prudký záblesk ale její tlumený stín nesmlouvavě překrajuje napůl. Svět se nám najednou točí před očima. Pocit, že odněkud náhle vystřeluje cosi neznámého, vlastně není zas tak nepříjemný. Jde jen o překvapení – obsah dárku, který neznáme až do posledního okamžiku.

Klepněte pro větší obrázek
Skryté intimnosti; foto: zrzi1

Abstrakce je ze všech kategorií nejotevřenější a nejvíce přístupná surovým emocím, podobně jako třeba malba nebo instrumentální hudba. Pomocí tónů, barevné teploty a různě prudkých tahů vzniká děj, napětí a city. Autorka s přezdívkou Zrzi1 přistupuje k abstrakci nesmírně citlivou formou, až psychologicky, a přesvědčuje nás, že i ta „intimnější“ niterná hnutí lze zhmotnit ve formě příjemně vyvedené fotografické kompozice.

Červená je barva vášně, nejoblíbenější odstín růže a také barva, pojící se neodlučitelně s láskou. Dnes je módní zatlačovat citovost do pozadí, zvažovat vše rozumem, odvahu nahrazuje rezervovanost a spontánnost se schovává za strohými liniemi. Dnešní Foto týdne by se však mohlo se ctí usadit na stěně libovolného obytného objektu. Kontrast jemné tonality a jednoduchého děje totiž skvěle ladí k moderní architektuře.

„Tohle je jedna z nejlepších abstrakcí, které znám,“ chválí záběr jeden ze čtenářů. „Je to jako tykadlo nějakého broučka, který se ukrývá ve své červené komůrce.“ Je to zároveň i komůrka plná tajemství. Abstrakci je přece jen těžké porozumět, tedy alespoň obecně to platí. Možná v podobných fotografických pokusech nenacházíte zalíbení. Na druhou stranu si můžete zvláštní příběhy z hlubin nekonkrétna zničehonic oblíbit a nakouknout, co se v kterém koutku skrývá. A třeba se příště na tomto místě objevíte právě vy.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.