DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Towers

Architektura je něčím, co se nás denně dotýká – žijeme v ní, chodíme kolem ní a ať chceme nebo ne, jednoznačně na nás působí. Je také významným prvkem ekosystému města.

Myslím, že v naší společnosti se stále ne zcela plně projevuje reflexe toho, jak by měla architektura vypadat. Na jedné straně jsou zde často sterilní ústavy památkové péče, které se snaží jen zakonzervovat stávající prvky a na straně druhé neméně častí developeři, kteří chtějí vydělat na svých stavbách, bez ohledu na cokoli. Jistě v obou případech existují také světlé výjimky. Jak se ale pozná dobrá architektura, a k čemu ji vlastně potřebujeme?

Základním rozlišovacím principem by podle mne mělo být to, do jaké míry přispívá duchu města, zda jej podtrhuje a zvýrazňuje, nebo naopak upozaďuje. Myslím, že je to pěkně vidět na kancelářských částech měst, ve kterých nejsou obchody, kavárny, kostely ani knihovny. Jen kanceláře či výrobní haly. Ať je zabalíme do sebelepšího obalu, nebudou plnit urbanistický cíl, tedy tvořit městský ekosystém – životní prostředí, ve kterém se lidé budou cítit dobře.

Snad proto málo přemýšlíme o architektuře, neboť jde o komplexní problém. Nemůžeme posuzovat jen estetiku jedné stavby, ale musíme ji chápat v kontextu okolní zástavby či krajiny. Samozřejmým by mělo být také hledisko funkčnosti stavby, její praktické provedení, inovativnost a nápaditost. V tomto ohledu je zřejmě nepřekonatelným fenoménem funkcionalismus meziválečného Československa. Na druhou stranu se většina odborníků shoduje, že je to právě naše fascinace tímto slohem, co českou architekturu činí svázanou a neplodnou, neboť se jej snaží mladí autoři často napodobovat, aniž by reflektovali časovou a kulturní změnu ve společnosti.

A tak je pohled na Tower Pavla Kozdase ukázkou toho, jak je možné i velmi odvážný architektonický prvek implementovat do životního prostoru města, kterému přidá určitou hodnotu.

Klepněte pro větší obrázek 
Tower (foto: Pavel Kozdas)

Již jsme mluvili o přílišné svázanosti soudobé české architektury, které chybí odvaha snít (až na několik čestných výjimek). Snad je potřeba se do snů ponořit, osvobodit se od stereotypů a vzorů a jít za svým cílem. Tak jako na snímku Freedom dreams od Myrtle.

Klepněte pro větší obrázek 
Freedom dreams (foto: Myrtle)

Podzimní počasí s sebou přináší krásné mlhy a sychravá rána. Pohled na krajinu pražskou na fotografii I převozníka najdeš ukazuje Jokr7. Je zde jasně vidět, proč je podzim nejkrásnějším obdobím roku.

Klepněte pro větší obrázek 
I převozníka najdeš (foto: Jokr7)

Zajímavou úpravu fotografie na obraz přináší snímek Podzim na loukách v 790 85 od uživatele s nickem Žemla. Pouštění draků, holé stráně, na kterých ještě nedávno rostlo obilí, svěží podzimní vítr... snad ani lépe nelze tuto atmosféru dětského podzimu zachytit. Je téměř „Ladovská“, přitom vycházející z fotografického zachycení skutečnosti.

Klepněte pro větší obrázek 
Podzim na loukách v 790 85 (foto: Žemla

A na závěr ještě pohled na snímek nesoucí název Mezi nimi, který vytvořil Jamiro73. Při prvním pohledu na něj se člověku vybaví staré ruské filmy z třicátých až padesátých let, který dýchaly často právě takto jemně opuštěným, smutně děsivým dechem svázanosti. Bez útěchy a cíle se snažili vidět naději, někde v dálce; snad mezi stromy v šumění větru.

Klepněte pro větší obrázek 
Mezi nimi (foto: Jamiro73)
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Děkuji :-) Pavel Kozdas 9. 11. 2011, 21:56

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.