DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Třičtvrtě na půl v surrealistickém provedení

Mezi snem a realitou, rozpadlým kontextem a životem, který nehledá bariéry, ale syntézu. Tak by se dala stručně charakterizovat surrealistická fotografie týdne.

Surrealismus není jen umělecký směr, ale především životní styl, což určuje východisko, kterým pozorujeme a chápeme uměleckou tvorbu tohoto typu. Důležité pro něj je, že se snaží osvobodit mysl, dát průchod podvědomí, které má být zcela svobodné, zbavené překážek v podobě předsudků, zvyků či společenských konvencí. Je třeba si svůj názor na krásu a svět vyšlapat znovu, nezatíženi autoritami a svým okolím.

Jde mu o zachycení snů a myšlenek, tedy světů, ve kterých neexistují limity. Řada lidí v nich létá, ač nemá křídla, vidí svůj pohřeb, ač jej z důvodů kauzality vidět skutečně nemůže. Svět, který je zbaven těchto zákonů může být veselejším a hravějším. Především je pak jedním velkým experimentem, ve kterém nemůžeme o výsledku nic předem říci, neboť jej neznáme.

Třičtvrtě na půl je snímek, jehož autorem je snopa, který právě se surrealistickou představou světa pracuje. Nabízí pohled na svět kolem nás očima, kterýma se běžně dívat neumíme. Procházíme okolo plakátovacích ploch bez většího zájmu, aniž bychom hledali fragmenty reality, které svojí kompozicí zaujmou a pobaví. Navštěvujeme absurdní divadelní hry, ale nevidíme je kolem sebe, nežijeme v nich.

Klepněte pro větší obrázek
Třičtvrtě na půl, foto: snopa

Snopa pak nabízí intenzivní pohled na strukturu světa kolem nás. Pracuje s kontextem, který ale není vůbec všední, spíše naopak jej vytváří ad hoc k pochopení a proniknutí snímkem. Fotografie plakátů s hodinami mající absurdní přepis a muže, o němž nevíme, zda jí nebo se diví, vytváří zajímavý obraz, který nekoresponduje s naší „německy přesnou“ představou světa. A právě tím je inspirativní a provokativní současně.

Gratuluji autorovi fotografie a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Rande pri desine je fotografie krásně pracující se symetrií – dva lidé, dvě piva, dvě pootevřená křídla okna. To vše ve čtvercovém provedení se středovou kompozicí. Ale najdou se i rozdíly – muž a žena, čepice na hlavě v místnosti anebo mírně vychýlený popelník. Takový obraz našel jege.

Klepněte pro větší obrázek
Rande pri desine, foto: jege 

Pro milovníky barev, kterými se oblékají krásné budovy, je určen snímek Střecha na letišti, v Madridu... Vlastimila Pibila. Nabízí pohled na střechu budovy a hledá na ní křivky, stíny i linky, které určují tvar.

Klepněte pro větší obrázek
Střecha na letišti, v Madridu..., foto: Vlastimil Pibil 

Azhar, jakoby navazovala na první snímek, se také se věnuje plakátům a jejich interakci s divákem. Tentokráte si k dirigentovi přizvala ještě dvojici osob, za kterými vykukuje někdo třetí. Kdyby všichni hráli stejný tón, nebyla by to symfonie, říká známé úsloví. Je to pravda i zde? Dílo nese název o klukovi z plakátu V.

Klepněte pro větší obrázek
o klukovi z plakátu V. foto: Azhar

A na závěr ještě jeden pohled na lampu, nesoucí název Sluneční den, který ukazuje, že ani obyčejné věci nemusí být nezajímavé. Autorem je Olda Polda.

Klepněte pro větší obrázek
Sluneční den, foto: Olda Polda.
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?