DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: umelec

Příroda dělá věci krásně a pečlivě. A právě tuto skutečnost zachycuje na makrosnímku vosy dnešní fotografie týdne.

Je zcela přirozené, že člověk disponuje dobrými představami o tom, jak vypadá svět v měřítku, ve kterém se sám zcela běžně pohybuje. George Gamow to pěkně ilustruje ve své knize Pan Tompkins, kde se hlavní postava zmenšuje a zvětšuje podle toho, jakou oblast světa chce pozorovat.

Fotografie je jistě omezená vlnovou délkou viditelného světla, která ji neumožňuje zachytit úplně malé objekty, ale přesto lze s makrosnímkem nacházet detaily, které běžným okem ne vždy vidíme. Pěkným příkladem může být systematická práce Dolittle, která se věnuje fotografování hmyzu a také dnešní snímek s názvem umelec na toto téma integrálně navazuje.

Autorka velice dobře pracuje s vlastnostmi kapalin, které se v měřítku snímků chovají poněkud nečekaně, především díky povrchovému napětí, které dokáže udržet kapku pohromadě i ve chvíli, kdy je relativně silně napínána či stlačována.

Klepněte pro větší obrázek 
Umelec, foto: Dolittle

Ve středu snímku je tak možné vidět vosu, která sedí na kovové tyčince, která opticky zmenšuje oblast snímku, kde se děje něco zajímavého. Prim pak hrají již zmíněné dvě kapky, které se díky povrchovému napětí pěkně modelují a vytvářejí nečekaný efekt. Jako by vosa byla sklářem, který vyfukuje horké sklo, nebo nafukovala balónek.

Jak vznikla fotografie týdne: umelec

Jak vznikla fotografie týdne: umelec

Z technického hlediska je třeba pochválit precizní zpracování. Od práce s ostrostí snímku, přes kompozici až po celkovou scénickou úpravu. Fotografovat makrosnímky tohoto druhu není úplně snadné a autorka v této oblasti dlouhodobě ukazuje mimořádnou kvalitu. Celý snímek tak působí hravým, dynamickým, ale přesto klidným dojmem. Kontrast mezi kmitajícími křídly a pevnou kovovou tyčinkou, kapalina, která vypadá, jakoby ztuhla. To vše dává snímku nečekaný rozměr, který musí diváka bavit.

Shimmell nabízí vzpomínku na konec loňského roku z Polska. Do kontrastu staví rázný krok postavy, která je na snímku a organicky klikatou dlážděnou cestu, pravidelně se vinoucí náměstím. Jako by se otočil vztah mezi podnapilou osobou a chodníkem. Zde se objektivně vlní chodník a člověk jde přímo vpřed. Taková je fotografie s názvem kupředu pravá.

Klepněte pro větší obrázek 
Kupředu pravá, foto: Shimmell

Pro všechny milovníky mimozemských civilizací může být zážitkem pohled na snímek Unprotected, který pořídil zahorko. Výborná atmosféra, práce se světlem i dobrý nápad spojení osoby a deštníku, včetně drobných prvků, které dávají snímku punc výjimečnosti.

Klepněte pro větší obrázek 
Unprotected, foto: zahorko

Olda Polda pokračuje ve svých snímcích, kde procházející lidé interagují s výlohami obchodů a dalšími městskými objekty. Tentokráte ve variaci, jež nese název Správný směr, ve které hrají prim dvě figuríny a jedna živá paní.

Klepněte pro větší obrázek 
Správný směr, foto: Olda Polda

A na závěr ještě pohled na slečnu, která má možná stejné jméno, jako H_onzíkova fotografie Zuzka. Slečnu, která hledí skrze zavřené dveře kamsi ven, kde snad je její milý.

Klepněte pro větší obrázek 
Zuzka, foto: H_onzík
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Co je to za podivny blaboly, vzdyt ta vosa t… sundialer 28. 11. 2012, 12:50
Být chvilku nahoře a pak zase dole, je prost… Olda Polda 27. 11. 2012, 20:18
Zahorko a Paklík určitě ano, to jsou výstavn… Josef Jerabek 27. 11. 2012, 10:19

Další podobné články

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.