DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: V očekávání

Očekávat je možné téměř cokoli. Jsou lidé, kteří prorokují konec světa, další čekají na výhru v loterii či na osudovou lásku. A v neposlední řadě čekáme na Vánoce.

Moment očekávání je v lidském životě velice důležitý, neboť je spojen s nadějí a perspektivou času. Naděje je víra v lepší budoucnost, v nějaký pozitivní výsledek, v něco co nám přinese dokonalost nebo alespoň libost.

Říká se, že štěstí je velice podivný pocit, který prožíváme téměř výlučně jako deficitní – tedy jen to, že jej nemáme, když jím disponujeme, nevíme o něm. Existují náboženství či filosofické školy, které říkají, že by se člověk měl zbavit všeho, co by mu mohlo být vzato a uzavřít se v určité statičnosti. V ní totiž nemůže přijít změna k horšímu – takový člověk nepotřebuje zdraví, peníze, úspěch a snad ani lásku. Ale je šťastný?

Jiná náboženství a velká většina filosofických směrů je naopak zaměřená na budoucnost. Ptáme-li se v nich na cíl člověka, je to vždy nějaká změna – má růst ke ctnosti, zpodobňovat se s Bohem nebo nést zodpovědnost za lidství a druhé. Je zde důležité, že v lidském životě chybí totální finalita. Jde o dorůstání do něčeho.

Zajímavě se to projevuje v ekonomice, která je v neustálém procesu očekávání. Věříme, že za peníze si koupíme přiměřené množství statků, a že pokud sami odvedeme určitou práci, získáme přiměřenou mzdu. Dokonce se snažíme predikovat vývoj na trzích, abychom mohli upravit nabídku a poptávku, dobře rozvrhnout své podnikání. Kdybychom přestali očekávat, že bude vše probíhat relativně spojitě, bylo by nutné opustit svět bank i nezajištěných platidel a vrátit se ke směnnému obchodu.

Klepněte pro větší obrázek 
V očekávání (foto: Paklik)

Dnešní fotografie týdne nese název V očekávání a jejím autorem je Paklik. Lavičky chaoticky pomíchané a neuspořádané na náměstí, jako by čekaly na to, že jim někdo dá řád, a pak se na ně usadí lidé. V tomto kontextu je zajímavé, že ač chaos na první pohled vypadá složitě, velice dobře se s ním matematicky zachází – většinou podstatně snáz nežli s uspořádanými systémy.

Klepněte pro větší obrázek 
Na rybách s... (foto: Oko-nomada)

Spojení člověka a přírody může nabývat zcela netušených forem. Pěkný příklad nabízí Oko-nomada, který na fotografii Na rybách s…, zachycuje rybolov etnické skupiny Bai na jezeře Erhai. Ten je specifický tím, že lidé užívají k lovu ryb nikoli udice či sítě, ale cvičené kormorány.

Klepněte pro větší obrázek 
Emigrant (foto: František Vrba)

František Vrba nabízí netradiční obraz Emigranta, jako člověka, který se odlišuje od ostatních. Existencionalisticky prožívá své bytí, které musí reflektovat a na základě něhož je nutné žít. Nemá žádné kategorické imperativy ani formalismy praktického rozumu, jen vědomí, že sama existence musí být realizována autenticky a plně.

Klepněte pro větší obrázek 
Calm before the storm (foto: Rostislav Jirků)

Rostislav Jirků ukazuje pohled na vnitřně usebraného muže na snímku Calm before the storm. Doba adventu je časem, kdy máme možnost se ztišit a zastavit se. Obecně se rozlišují dva druhy svobody – svoboda k něčemu a od něčeho. A možná právě předvánoční čas je dobou, kdy může vyzkoušet zažít obě z nich.

Klepněte pro větší obrázek 
Zastav se člověče (foto: Jokr7)

A na závěr ještě jeden námět směrem k blížícím se Vánočním svátkům. Tento pochází z dílny Jokr7 a nese název Zastav se člověče. Snad mohl vzniknout na náměty verše z Janova evangelia: „Světlo svítí ve tmě a tma se jej nezmocnila.“ Možná i úvaha nad tím, co je naším světlem, může být v adventu poměrně podnětná.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Fotografie týdne: o vertikále a horizontále

Když procházíme českými městy, nelze si nevšimnout zásadního zlomu, kterými prošla nejen v době průmyslové revoluce, ale také v první třetině dvacátého století. Nejde v ní jen o růst do šířky, ale také o asanace měst.

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Fotografie týdne: Dalího Podzim

Snění bylo vždy tématem hovoru, náboženských zkušeností, ale postupně také zájmem psychologů. A přesto se stalo v prvé řadě nevyčerpatelnou studnicí umění. Náboženské rysy spánku jsou všeobecně známé a můžeme si dovolit zkratku, že jde o jistý význačný prvek téměř všech náboženství.

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Fotografie týdne: tlaky aneb o změnách kolem nás

Švýcarský filosof a psycholog Jean Piaget přišel s – na svoji dobu poměrně převratnou – myšlenkou, že člověk poznává a interaguje se světem nikoli pouze povrchově a nedůležitě, ale nesmírně významně i hluboce.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.

Fotografie týdne: zastávka.

Fotografie týdne: zastávka.

Jan Sokol popisuje na příkladu zdvořilého chování ve veřejné dopravě městskou mentalitu. Stojíme blízko druhých, na které se díváme se zdvořilým úsměvem, ani ne moc silným, aby to nevypadalo osobně, ani ne s příliš kyselým obličejem.