DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne v pohybu: Klusáci

Dostihové prostředí je přitažlivé řadou věcí – od extravagantních klobouků dam, přes vzrušení ze sázek až po estetický vjem, který člověk získá pohledem na krásné závodící koně.

Myslím, že dostihy patřily a stále patří k jednomu z nejelegantnějších a nejkultivovanějších sportovních kláních, kde fanoušky polévající se pivem a skandující pochybná hesla střídají lidé (s notnou mírou generalizace) jemní, citliví, až poetičtí.

Návštěva dostihů byla vždy něčím vznešeným a rituálním – dámy vybíraly dlouho dopředu klobouky, které by je dostatečným způsobem reprezentovaly a dokázaly zaujmout i okouzlit. Pánové navštěvovali okýnka příjmů sázek a na základě předchozích výsledků se snažili mezi koni najít svého favorita. Ač tato rituálnost v posledních letech poměrně značně ustupuje, udržují si dostihy jistý punc jedinečnosti a kvality.

Do určité míry pro ně hraje také skutečnost, že je to sport, ve kterém nepobíhají zmatečně zpocení mužové odplivující všude kolem, ale běží zde krásná ušlechtilá zvířata, jejichž pohyb je na první pohled ladný a plynulý. Žokej, oděn v tradičním oblečku vystupuje poměrně seriózně a dotváří tak scenérii důstojného a zajímavého sportovního okamžiku.

Osobně za královskou disciplínu dostihů považuji klusáky, kteří nabízejí volně běžící koně doplněné o „kočár“, ve kterém se veze – jako by nic – žokej. V této disciplíně si může divák vychutnat dynamiku, napětí i vzrušení ze závodu v mimořádně vzhledově kvalitním provedení. Právě to ukazuje na svém snímku Klusáci Martin Kozák. Fotografie je technicky téměř dokonalá, kompozičně precizní a krásná v tom, jakým způsobem se v ní podařilo zachytit pohyb koně, který doslova letí.

Klepněte pro větší obrázek 
Klusáci (foto: Martin Kozák)

Jednou z nejpodivuhodnějších vlastností člověka je zvědavost. Tomáš Akvinský o ní píše, že je to duchovní obžerství. Tedy neschopnost člověka poznávat v takovém pořadí, jak by to bylo správné a přirozené – kdo nikdy nenahlédl na konec knihy než je dočetl? Kdo nikdy nehledal výsledek příkladu dříve, než jej po nemalé námaze spočítal? A právě v této pozici je i mladý muž, který s dychtivostí a napětím nazírá do vyšších pater domu, tak je patrné na snímku O tajemných pokojích, který vytvořil uživatel Path.the.

Klepněte pro větší obrázek 
O tajemných pokojích (foto: Path.the)

Staršímu pánovi na fotografii s názvem Hena je na první pohled vcelku lhostejné, zdali zdobí ruku ženy nebo talíř před sebou. Avšak soudě dle vzhledu výzdoby keramické mísy, mu tato rukodělná umělecká činnost poměrně dobře jde. A to zřejmě v obou případech. Autorem snímku je Uhler.

Klepněte pro větší obrázek 
Hena (foto: Uhler)

Víte, jak by vypadala Zima v létě? Pokud ne, můžete se podívat na stejnojmenný infračervený snímek, který vytvořil Fotomape. Jednoduché, rychlé ale působivé.

Klepněte pro větší obrázek
Zima v létě (foto: Fotomape) 

A na závěr ještě fotografie, která upozorňuje na to, že pohybu a lehkosti v žití není nikdy dost. I Martin Heidegger si uvědomoval, že není možné žít život naplno stále, že je potřeba si někdy také odpočinout. A právě radost z tohoto odpočinku, osvobození se od potřeby neustálého aktualizování „seriózního bytí“ zachytil uživatel Cirga na snímku Mikele.

Klepněte pro větší obrázek 
Mikele (foto: Cirga)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Subject: Prosím o okamžité trestní stíhání. … Jaroslav Kvasnička 30. 12. 2012, 15:04
Jen bych k textu o dostizích dodal, že dámy … Martin Kozak 11. 5. 2011, 08:24

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.