DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne v pohybu: Klusáci

Dostihové prostředí je přitažlivé řadou věcí – od extravagantních klobouků dam, přes vzrušení ze sázek až po estetický vjem, který člověk získá pohledem na krásné závodící koně.

Myslím, že dostihy patřily a stále patří k jednomu z nejelegantnějších a nejkultivovanějších sportovních kláních, kde fanoušky polévající se pivem a skandující pochybná hesla střídají lidé (s notnou mírou generalizace) jemní, citliví, až poetičtí.

Návštěva dostihů byla vždy něčím vznešeným a rituálním – dámy vybíraly dlouho dopředu klobouky, které by je dostatečným způsobem reprezentovaly a dokázaly zaujmout i okouzlit. Pánové navštěvovali okýnka příjmů sázek a na základě předchozích výsledků se snažili mezi koni najít svého favorita. Ač tato rituálnost v posledních letech poměrně značně ustupuje, udržují si dostihy jistý punc jedinečnosti a kvality.

Do určité míry pro ně hraje také skutečnost, že je to sport, ve kterém nepobíhají zmatečně zpocení mužové odplivující všude kolem, ale běží zde krásná ušlechtilá zvířata, jejichž pohyb je na první pohled ladný a plynulý. Žokej, oděn v tradičním oblečku vystupuje poměrně seriózně a dotváří tak scenérii důstojného a zajímavého sportovního okamžiku.

Osobně za královskou disciplínu dostihů považuji klusáky, kteří nabízejí volně běžící koně doplněné o „kočár“, ve kterém se veze – jako by nic – žokej. V této disciplíně si může divák vychutnat dynamiku, napětí i vzrušení ze závodu v mimořádně vzhledově kvalitním provedení. Právě to ukazuje na svém snímku Klusáci Martin Kozák. Fotografie je technicky téměř dokonalá, kompozičně precizní a krásná v tom, jakým způsobem se v ní podařilo zachytit pohyb koně, který doslova letí.

Klepněte pro větší obrázek 
Klusáci (foto: Martin Kozák)

Jednou z nejpodivuhodnějších vlastností člověka je zvědavost. Tomáš Akvinský o ní píše, že je to duchovní obžerství. Tedy neschopnost člověka poznávat v takovém pořadí, jak by to bylo správné a přirozené – kdo nikdy nenahlédl na konec knihy než je dočetl? Kdo nikdy nehledal výsledek příkladu dříve, než jej po nemalé námaze spočítal? A právě v této pozici je i mladý muž, který s dychtivostí a napětím nazírá do vyšších pater domu, tak je patrné na snímku O tajemných pokojích, který vytvořil uživatel Path.the.

Klepněte pro větší obrázek 
O tajemných pokojích (foto: Path.the)

Staršímu pánovi na fotografii s názvem Hena je na první pohled vcelku lhostejné, zdali zdobí ruku ženy nebo talíř před sebou. Avšak soudě dle vzhledu výzdoby keramické mísy, mu tato rukodělná umělecká činnost poměrně dobře jde. A to zřejmě v obou případech. Autorem snímku je Uhler.

Klepněte pro větší obrázek 
Hena (foto: Uhler)

Víte, jak by vypadala Zima v létě? Pokud ne, můžete se podívat na stejnojmenný infračervený snímek, který vytvořil Fotomape. Jednoduché, rychlé ale působivé.

Klepněte pro větší obrázek
Zima v létě (foto: Fotomape) 

A na závěr ještě fotografie, která upozorňuje na to, že pohybu a lehkosti v žití není nikdy dost. I Martin Heidegger si uvědomoval, že není možné žít život naplno stále, že je potřeba si někdy také odpočinout. A právě radost z tohoto odpočinku, osvobození se od potřeby neustálého aktualizování „seriózního bytí“ zachytil uživatel Cirga na snímku Mikele.

Klepněte pro větší obrázek 
Mikele (foto: Cirga)
Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Subject: Prosím o okamžité trestní stíhání. … Jaroslav Kvasnička 30. 12. 2012, 15:04
Jen bych k textu o dostizích dodal, že dámy … Martin Kozak 11. 5. 2011, 08:24

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.