DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: v zaujetí městem a s ptáky kolem sebe

Život ve městech je z řady důvodů specifický – člověk si musí vybírat přátele, žije obklopen technikou i něčím, co by bylo možné označit jako umělá příroda.

O vztahu přírody a města se dlouho a intenzivně diskutuje již od počátku urbanistických koncepcí. Pro Sumery představovalo město místo míru, řádu a bezpečí, jehož hradby jej oddělují od zla a chaosu přírody.

Naopak stavba Opid zřejmě zcela vyčerpala keltskou civilizaci na našem území – odtržení se od přírody a jejich zdrojů zde mělo fatální důsledky. Ekonomická síla a vyspělost států se dlouhou dobu měřila pomocí procentuálního zastoupení městského obyvatelstva na celkové populaci. Čím méně vztahu s přírodou, tím lépe.

Od renesance se situace začíná měnit. Města stále více cítí potřebu přírodu lidem nabídnout a tak budují parky, vysazují aleje či stromy na náměstí, vytváří fontány či obnovují zakryté řeky. Důvody nejsou jen estetické nebo zvykové – většina dnešního městského obyvatelstva v řadě měst nemá městské, ale venkovské kořeny – ale také praktické.

Města se potýkají s vysokými teplotami v letních měsících a život ve veřejném prostoru, ohraničeném jen betonovými strukturami by byl velice nepříjemný. Stromy umožňují snižovat jak pocitovou, tak také reálnou teplotu měst. Přírodou, kterou do měst pečlivě vybíráme a importujeme, nejsou jen stromy, ale také zvířata.

A snad nejviditelnějším zástupcem této kategorie je holub domácí. Zvíře, které nežije mimo lidská obydlí, sídlí v nich, nachází v nich bezpečí i velkou část potravy. Zdroj obveselení a radosti pro děti a seniory, a vrásek pro památkáře a vlastníky nemovitostí.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: gore08

Snímek …, jehož autorem gore008, je časosběrným dokumentem interakce člověka s jeho umělou přírodou. Chlapec krmící holuby na lavičce ve městě ukazuje, jak úzce je propojený tento pták s člověkem, a jak snad i on potřebuje kontakt s přírodou, ze které se sám stále více vyčleňuje.

Dlouhá expozice dává celé kompozici zajímavý náboj, snímek tak nezachycuje okamžik, ale určitý proces, děj přeplněný vjemy a emocemi. Gratuluji autorovi k černobílému snímku krásně dokumentujícímu městský život a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Odlišný pohled na fenomén urbanismu a jeho proměny v čase nabízí Roman Flössler na snímku Lisabonská zákoutí. Tramvaj je zde vměstnána do uliček, které jsou zvlněné i klikaté současně, do míst, kde se s ní nepočítalo a snad tam na ni není ani místo. Navzdory tomu zde je a žije s pulsujícím městem.

Klepněte pro větší obrázek 
Lisabonská zákoutí, foto: Flor.cz

Labutí jezero není jen názvem známého baletu s hudbou od Čajkovského, ale také kompozičně zajímavého snímku od Dirtmaniak, který zachycuje pohyb ptáků po vodní hladině.

Klepněte pro větší obrázek 
Labutí jezero, foto: Dirtmaniak

Navyy se také věnuje ptákům, kteří jsou s lidskými obydlími neodmyslitelně spojeni, tedy čápům, kteří hnízdí na vysokých nepoužívaných komínech.Jeho fotografie se jmenuje pták k ptákům blíž a zaujme především hrdým pozorovacím talentem ptáka sedícího na vejcích.

Klepněte pro větší obrázek 
Pták k ptákům blíž, foto: navyy

Na závěr ještě jeden letní pohled do obilí, vlnící se stromy a oblohu plnou krásných bílých mraků, které přímo zvou k zapojení fantazie a hledání obličejů, zvířat či příběhů v nich. Nese název Léto... , jejím autorem je tchmes.

Klepněte pro větší obrázek 
Léto..., foto: tchmes
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Unikátní snímky Saturnu z již neexistující sondy Cassini

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.