DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: v zaujetí městem a s ptáky kolem sebe

Život ve městech je z řady důvodů specifický – člověk si musí vybírat přátele, žije obklopen technikou i něčím, co by bylo možné označit jako umělá příroda.

O vztahu přírody a města se dlouho a intenzivně diskutuje již od počátku urbanistických koncepcí. Pro Sumery představovalo město místo míru, řádu a bezpečí, jehož hradby jej oddělují od zla a chaosu přírody.

Naopak stavba Opid zřejmě zcela vyčerpala keltskou civilizaci na našem území – odtržení se od přírody a jejich zdrojů zde mělo fatální důsledky. Ekonomická síla a vyspělost států se dlouhou dobu měřila pomocí procentuálního zastoupení městského obyvatelstva na celkové populaci. Čím méně vztahu s přírodou, tím lépe.

Od renesance se situace začíná měnit. Města stále více cítí potřebu přírodu lidem nabídnout a tak budují parky, vysazují aleje či stromy na náměstí, vytváří fontány či obnovují zakryté řeky. Důvody nejsou jen estetické nebo zvykové – většina dnešního městského obyvatelstva v řadě měst nemá městské, ale venkovské kořeny – ale také praktické.

Města se potýkají s vysokými teplotami v letních měsících a život ve veřejném prostoru, ohraničeném jen betonovými strukturami by byl velice nepříjemný. Stromy umožňují snižovat jak pocitovou, tak také reálnou teplotu měst. Přírodou, kterou do měst pečlivě vybíráme a importujeme, nejsou jen stromy, ale také zvířata.

A snad nejviditelnějším zástupcem této kategorie je holub domácí. Zvíře, které nežije mimo lidská obydlí, sídlí v nich, nachází v nich bezpečí i velkou část potravy. Zdroj obveselení a radosti pro děti a seniory, a vrásek pro památkáře a vlastníky nemovitostí.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: gore08

Snímek …, jehož autorem gore008, je časosběrným dokumentem interakce člověka s jeho umělou přírodou. Chlapec krmící holuby na lavičce ve městě ukazuje, jak úzce je propojený tento pták s člověkem, a jak snad i on potřebuje kontakt s přírodou, ze které se sám stále více vyčleňuje.

Dlouhá expozice dává celé kompozici zajímavý náboj, snímek tak nezachycuje okamžik, ale určitý proces, děj přeplněný vjemy a emocemi. Gratuluji autorovi k černobílému snímku krásně dokumentujícímu městský život a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Odlišný pohled na fenomén urbanismu a jeho proměny v čase nabízí Roman Flössler na snímku Lisabonská zákoutí. Tramvaj je zde vměstnána do uliček, které jsou zvlněné i klikaté současně, do míst, kde se s ní nepočítalo a snad tam na ni není ani místo. Navzdory tomu zde je a žije s pulsujícím městem.

Klepněte pro větší obrázek 
Lisabonská zákoutí, foto: Flor.cz

Labutí jezero není jen názvem známého baletu s hudbou od Čajkovského, ale také kompozičně zajímavého snímku od Dirtmaniak, který zachycuje pohyb ptáků po vodní hladině.

Klepněte pro větší obrázek 
Labutí jezero, foto: Dirtmaniak

Navyy se také věnuje ptákům, kteří jsou s lidskými obydlími neodmyslitelně spojeni, tedy čápům, kteří hnízdí na vysokých nepoužívaných komínech.Jeho fotografie se jmenuje pták k ptákům blíž a zaujme především hrdým pozorovacím talentem ptáka sedícího na vejcích.

Klepněte pro větší obrázek 
Pták k ptákům blíž, foto: navyy

Na závěr ještě jeden letní pohled do obilí, vlnící se stromy a oblohu plnou krásných bílých mraků, které přímo zvou k zapojení fantazie a hledání obličejů, zvířat či příběhů v nich. Nese název Léto... , jejím autorem je tchmes.

Klepněte pro větší obrázek 
Léto..., foto: tchmes
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.