DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: v zaujetí městem a s ptáky kolem sebe

Život ve městech je z řady důvodů specifický – člověk si musí vybírat přátele, žije obklopen technikou i něčím, co by bylo možné označit jako umělá příroda.

O vztahu přírody a města se dlouho a intenzivně diskutuje již od počátku urbanistických koncepcí. Pro Sumery představovalo město místo míru, řádu a bezpečí, jehož hradby jej oddělují od zla a chaosu přírody.

Naopak stavba Opid zřejmě zcela vyčerpala keltskou civilizaci na našem území – odtržení se od přírody a jejich zdrojů zde mělo fatální důsledky. Ekonomická síla a vyspělost států se dlouhou dobu měřila pomocí procentuálního zastoupení městského obyvatelstva na celkové populaci. Čím méně vztahu s přírodou, tím lépe.

Od renesance se situace začíná měnit. Města stále více cítí potřebu přírodu lidem nabídnout a tak budují parky, vysazují aleje či stromy na náměstí, vytváří fontány či obnovují zakryté řeky. Důvody nejsou jen estetické nebo zvykové – většina dnešního městského obyvatelstva v řadě měst nemá městské, ale venkovské kořeny – ale také praktické.

Města se potýkají s vysokými teplotami v letních měsících a život ve veřejném prostoru, ohraničeném jen betonovými strukturami by byl velice nepříjemný. Stromy umožňují snižovat jak pocitovou, tak také reálnou teplotu měst. Přírodou, kterou do měst pečlivě vybíráme a importujeme, nejsou jen stromy, ale také zvířata.

A snad nejviditelnějším zástupcem této kategorie je holub domácí. Zvíře, které nežije mimo lidská obydlí, sídlí v nich, nachází v nich bezpečí i velkou část potravy. Zdroj obveselení a radosti pro děti a seniory, a vrásek pro památkáře a vlastníky nemovitostí.

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: gore08

Snímek …, jehož autorem gore008, je časosběrným dokumentem interakce člověka s jeho umělou přírodou. Chlapec krmící holuby na lavičce ve městě ukazuje, jak úzce je propojený tento pták s člověkem, a jak snad i on potřebuje kontakt s přírodou, ze které se sám stále více vyčleňuje.

Dlouhá expozice dává celé kompozici zajímavý náboj, snímek tak nezachycuje okamžik, ale určitý proces, děj přeplněný vjemy a emocemi. Gratuluji autorovi k černobílému snímku krásně dokumentujícímu městský život a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Odlišný pohled na fenomén urbanismu a jeho proměny v čase nabízí Roman Flössler na snímku Lisabonská zákoutí. Tramvaj je zde vměstnána do uliček, které jsou zvlněné i klikaté současně, do míst, kde se s ní nepočítalo a snad tam na ni není ani místo. Navzdory tomu zde je a žije s pulsujícím městem.

Klepněte pro větší obrázek 
Lisabonská zákoutí, foto: Flor.cz

Labutí jezero není jen názvem známého baletu s hudbou od Čajkovského, ale také kompozičně zajímavého snímku od Dirtmaniak, který zachycuje pohyb ptáků po vodní hladině.

Klepněte pro větší obrázek 
Labutí jezero, foto: Dirtmaniak

Navyy se také věnuje ptákům, kteří jsou s lidskými obydlími neodmyslitelně spojeni, tedy čápům, kteří hnízdí na vysokých nepoužívaných komínech.Jeho fotografie se jmenuje pták k ptákům blíž a zaujme především hrdým pozorovacím talentem ptáka sedícího na vejcích.

Klepněte pro větší obrázek 
Pták k ptákům blíž, foto: navyy

Na závěr ještě jeden letní pohled do obilí, vlnící se stromy a oblohu plnou krásných bílých mraků, které přímo zvou k zapojení fantazie a hledání obličejů, zvířat či příběhů v nich. Nese název Léto... , jejím autorem je tchmes.

Klepněte pro větší obrázek 
Léto..., foto: tchmes
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.