DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne ve sněhu zasazená

Snímek o sněhu, potopě světa a naději, která se skrývá pod viditelným povrchem. Asi každý zná biblický příběh po potopě světa (který má analogie v řadě okolních posvátných textech či mýtech), ve kterém je země zaplavena vodou a Noe, který je na své arše a nevidí žádné míso, kde by bylo možné přistát.

Je uprostřed vodní pouště, o které ví, že ji nemůže sám překonat. Nedohlédne na její konec, nemůže se spolehnout jen na sebe, je vržen plně všanc a svobodu Hospodina. Noe vysílá havrana a ten se vrací bez výsledku. Chvíli vyčkává a pak vysílá holubici. A ta se vrací s olivovou ratolestí.

Přináší zprávu, že někde již voda opadla a život pučí, že žádná potopa není trvalá a nepřináší úplnou smrt. Že je spíše očistou než záhubou, spíše šancí nežli smrtí.

Snímek … od Daniela Vlka je svým způsobem ilustrací téhož. Uprostřed zimy a sněhu, nevlídného počasí a záhuby je zde větev, která ukazuje na naději, na to, že vše není ztraceno. Zima není definitivní a jakmile přijde jaro, bude vše ještě krásnější a zelenější než dříve. Literární obraz zimy, jako času smrti, který měl těsný vztah k životům závislým na rozmarech počasí, je v tomto směru jasným vodítkem spojující zimu a potopu. Oba fenomény jsou závislé na silách mimo člověka, oba znamenají smrt, na obě se lze připravit jen částečně. Ale současně oba v sobě nesou očistnou naději. Ukazují smrt a život jako dvě stránky jedné mince.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: danyjelvlk

Hora sněhu a větvička může působit jako stokráte zpracovaný, fádní, koncept, jako floskule, bezobsažné kopírování něčeho již mnohokráte spatřeného, ale současně může znovu nabízet nový obsah a kontext, zvát diváka k interakci, vlastnímu přemýšlení, úvahám nad sebou samým, k hledání a tázání. Tento snímek současně zaujme výborným technickým i kompozičním zpracováním, hrou se světlem, které až patočkovsky odkazuje ke světu postupně se ukazujícímu, po kouskách, každému jinak a jindy.

Gratuluji autorovi k pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Mila… ukazuje, že přišlo jaro. Jeho snímek s názvem, jako by dovyprávěl ten předchozí. Pracuje s pěkným technickým zpracováním, ale především ukazuje výborné oko fotografa při výběru zajímavého místa. Stromu uprostřed kruhů. Elipsovitě se vrací od sněhu zpět k potopě, kterou jsme začínali, jen do jejího středu klade strom, jako pevný záchytný bod.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: mila...

K tématu přechodu ročních období a klimatických podmínek se věnuje více pěkných fotografií. Kupříkladu Jaro přichází právě včas... od No21, je krásná, tichá, poetická, osobní, a také svým námětem již téměř klasická.

Klepněte pro větší obrázek
Jaro přichází právě včas..., foto: No21

Pan Adamec nabízí pohled na řeku v barvách svítání, kdy je vše ospalé, studené, tiché. Kde jen šepot řeky může narušovat dokonalé ponoření se do samoty a bytí se sebou samým. Z fotografa činní lovce, číhajícího na optimální světelný okamžik. Výsledkem je snímek kombinující krásu viděnou očima autora s dokumentaristickým zachycením světa. Nese přitom strohý a popisný název Bečva.

Klepněte pro větší obrázek
Bečva, foto: adamec1

A také Vlastimil Pibil loví u tekoucí vody, hraje si s řekou. Výsledkem je další jeho zastavení momentkové, barevné, malebné, jemné, se jménem Potůčková zimní 4....

Klepněte pro větší obrázek
Potůčková zimní 4..., foto: Vlastimil Pibil
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.