DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne ve stínech zimy

Modrá barva dokáže být neuvěřitelně uklidňující. Stejně jako horizontály, připomínající zvlněnou hladinu moře. Že jste nic takového v zimě neviděli?
Fotografie týdne ve stínech zimy

Peter Drančák se mezi autory těch nejlepších fotografií neobjevuje poprvé náhodou. Tento člověk se dívá na svět zcela jedinečným způsobem a díky tomu dokáže i nám, divákům, zprostředkovat ze svého světa ojedinělé záběry. A stejně jako on, i zima dovede zjednodušovat až abstrahovat věci kolem nás. Na nás je, abychom hledali skrytý význam těchto obrazů.

A ledová modř prostě k zimě patří – podporuje její chlad a prohlubuje její stíny. Když se zahledíme na jemně zvlněné linie na fotografii, je nám jasné, že tuhle hru slunce nejspíš prohrálo a neodbytné modravé pruhy se brzy změní v jednolitý stín. Obvykle bychom tuto scénu přešli bez povšimnutí, ale autor snímku dokázal vše zdůraznit naprosto reálnou větvičkou, kterou promyšleně přizval do záběru. Ten strohý kousek reality nám chladnou abstrakci rázem přiblížil. V geometrii najednou začneme tušit kopce a kopečky, širší pruh stínu možná skrývá lesní cestu... A najednou se rozpomeneme, že takovou situaci přece známe. A že by nás pravděpodobně nenapadlo něco podobného nafotit.

Klepněte pro větší obrázek

„Stíny zimy“ patří mezi díla, která otvírají pozorovateli netušenou čtvrtou dimenzi, kolem níž dosud jen procházel. Také dokazuje, jak dokáže být jednoduchost ohromující. Široké rámečky, do nichž autor svoji tvorbu v posledních měsících situuje, mohou někomu možná připadat přehnané, ale jejich úkolem je jen izolovat fotografii od okolí. Díky úpravám a zarámování tvoří snímky tohoto autora velmi decentní soubor. Pokud dostanete chuť na uklidňující kompozice, které zároveň působí silně výtvarným dojmem, navštivte galerii Petera Drančáka. Jeho svět je kouzelný.

Možná i to je důvodem, proč Peter Drančák zvítězil ve Velké fotografické soutěži DIGIfota a Nikonu. Umí se zkrátka dívat na svět jinýma očima...

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.