DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Večerní pastva se zamyšlením

Americký psycholog Abraham Harold Maslow v roce 1943 popsal hierarchickou strukturu potřeb, které má každý jedinec. Nejprve je nutno uspokojit ty nižší a potom ty vyšší, jak je to ale v případě věřících lidí?

Platí přitom, že je nutné saturovat ty, které jsou umístěné níže, aby člověk mohl pociťovat potřebu věnovat se těm vyšším. Zcela dole jsou fyzické a fyziologické potřeby, nad nimi pocit bezpečí a lásky, uznání a úcty a zcela nejvýše potřeba seberealizace.

Jakkoli v extrémních situacích může docházet k tomu, že člověk pořadí hodnot změní, což je třeba případ mučednictví nebo politických vězňů, avšak v běžném životě s nimi lze poměrně dobře počítat.

S podobným konceptem moderní psychologie pracuje také ve vztahu k fenoménu domova. Zatímco pro filosofa či etnologa může jít o relativně komplexní, ale ničím nezatížený fenomén, který lze zkoumat až s Husserlovskou odtažitostí a nezaujetím, pro psychologii jde o koncept, který do značné míry může rozhodovat o vyrovnanosti a funkčnosti celé osobnosti. Mít prostor jistoty, přijetí a bezpečí je pro bytí člověka ve světě zcela zásadní. Tak velkou roli přitom nehraje to, jaký je materiální statut samotného domova, jako spíše jeho kvalita.

Marek Ujčík se na práci s krajinou, která má tzv. kulturní ráz, zaměřuje dlouhodobě. V jeho pojetí není příroda či krajina něčím, co by bylo možné stavět proti člověku a kultuře, jak to dělá například evoluční ontologie se svojí přírodně-kulturní dichotomií, ale má podstatně blíže k myšlenkám cisterciáků či benediktýnů postupně měnících krajinu. Středověk nebo raný novověk přitom samozřejmě nemohl zvažovat moderní perspektivy jako je udržitelný rozvoj nebo environmentální či ekologické hledisko. Člověk byl správcem přírody, kterou měl využívat jak ke svému prospěchu, tak také ke slávě Boží.

Klepněte pro větší obrázek
Večerní pastva, foto: MarekUjcik

Jde o krajinu barokní, kde jsou uprostřed polí kapličky, kříže či boží muka, která člověku dodávají zásadní rozměr jeho bytí, které nemá jen lopotný a časný charakter, z něhož by plynula jen marnost, pomíjivost a utrpení, ale také dimenzi spirituální. Kaple je také místem bezpečí a útěchy, ve které se zrcadlí celá pietas austriaca. Současně je nutné říci, že v lidové mluvě i slovesnosti najdeme sice časté stěžování si na vrchnost a politiky, ale nikdy ne na císaře a jeho rodinu. Jakkoli to zní paradoxně či problematicky, císař byl součástí náboženského kultu i (snad i především) v osvícenské monarchii. Nebyl jen zbožný dle pietas austriaca, byl její integrální součástí.

Všechny tyto roviny se pak zrcadlí v samotné konstrukci sakrální architektury, která je spojená s člověkem a jeho prací, ale zrcadlí nejen zbožnost jednotlivce či obce (jakkoli se právě ona na konkrétní výzdobě často podepsala), ale širší společenské hledisko. Domov zde získává transcendentální, ale také monarchistickou rovinu, což je po mém soudu něco, co si dnes běžně neuvědomujeme. Pro diváka jedenadvacátého století jde o objekty umělecky či historicky zajímavé, poetické, ale ne existenciální.

A právě onu existencialitu domova a bezpečí Marek Ujčík na snímku Večerní pastva podtrhuje laní, které se zde pase. Gratuluji autorovi k pěknému, technicky i kompozičně kvalitně provedenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých děl uplynulého týdne.

Suggy balancuje se svým makro snímkem na hranici mezi krásou, vtipem a kýčem a po mém soudu se mu to daří výborně, jak dokazuje Kdo Tě líbá, když ne já...!, tedy název který dává snímku ještě patetičtější rozměr než by měl sám o sobě.

Klepněte pro větší obrázek
Kdo tě líbá, když ne já...!, foto: suggy

Subal si hraje s abstrakcí a světlem, které na fotografii Až se ucho utrhne, vede diváka k moderně a meditaci nad ní.

Klepněte pro větší obrázek
Až se ucho utrhne, foto: subal

Na samotě u lesa je snímek o tichu, zimě a možná i výzvou k přemýšlení nad tím, jaká je role chat a chataření v době svobody na jedné straně a technologické saturace společnosti na straně druhé. Autorem je Chan.

Klepněte pro větší obrázek
Na samotě u lesa II, foto: Chan

A Jindra H na ukazuje, že i obyčejné rozbité a špinavé okno může být něčím krásné a vzácné. Fotografie … má motiv i téma podobné jako Malý princ Exupéryho.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: Jindra H

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Čo s tým má Luňák? On je tu redaktorom? Ja 2. 3. 2016, 07:59
:-/ myslel jsem,že do topu patří opravdu dob… navyy 1. 3. 2016, 23:17
Luňák zase setřel:) začínám mít podezření ž… skunk 1. 3. 2016, 15:09
Tie drísty sa ani nedajú čítať. :-/ Ja 1. 3. 2016, 10:20

Další podobné články

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome