DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Ač smrt je něco, v čem jsou si všichni rovni, tak pohřeb nikoli.Zatímco pohřby běžných obyvatel (nebo dokonce dětí) byly ve starých kulturách velice prosté, smrt náčelníka byla spojena s velkými obřady, bohatými dary do hrobek, silným společenským zážitkem.

Ostatně máme dochované například pyramidy nebo správcovské hroby v Egyptě, ale o způsobu pohřbívání obyčejných lidí toho víme – alespoň z dochovaných hrobek – nesmírně málo. Pohřeb jako by odrážel základní symboliku a strukturu toho, kým člověk byl, co dělal, jaký vedl život.

V moderní společnosti jsou lidé mezi sebou odlišeni jen velice málo oblečením. Premiér může chodit ve stejném obleku, jako bankovní úředník, a dokonce kancléřka sousedního státu je kritizovaná za způsob svého odívání tak, že by v jejich modelech nikdo nechodil. To, co má hodnotu je osobní značka (brand), jméno či tvář, nikoli šaty samotné, jako univerzální vstupenka do společnosti.

Přesto šaty v určitém ohledu člověka dělají. Umožňují mu se přihlásit k jisté subkultuře, stávají se často výrazovým prostředkem pro patření k jisté skupině nebo mají charakter uniformy, ať již volené povinně ve smyslu stejnokroje nebo společensky vyžadované uniformity. Šaty tak dnes nekonstitují vládnoucí třídu či chudinu, ale především mají aklamativní a socializační roli.

Klepněte pro větší obrázek
~, foto: Luděk B.

Na rozdíl od středověku nebo starověku ale nemáme ve zvyku je zcela odkládat, alespoň tedy nikoli veřejně. Ať se děje cokoli, jsou něčím, co nás přiřazuje k nějaké společnosti. Dokonce i nenošení šatů, tedy naturismus či nudismus jsou formami subkultury a neobléci se, znamená se k nim do jisté míry přičlenit.

Naopak sledovat něčí šaty může být v tomto ohledu velice zajímavé. Šaty na prádelní šňůře mohou ukázat i to, co je cizím lidem skryto, co je spodním oděvem, bližším intimitě člověka nežli oblečení svrchní. Pohled na sušící se prádlo tak může o člověku prozradit hodně – od jeho sexuální stránky, až po příslušnost k nějaké skupině. Oblečení je tedy v tomto ohledu narací, příběhem toho, kdo komu patří.

Snímek ~ od Luďka B. je zajímavý hned dvojnásob. Mimo tento příběh staví sušící se prádlo do stepní krajiny, sundané a vyprané šaty jako by se stávaly součástí rituálu s rysy téměř pohřebními. Autor přitom pracuje s tím, že fotografii řadí do širšího kontextu své tvorby, ale také všechny fotografie pojmenovává stejně. Nedělá mezi nimi rozdíly, spojuje je, avšak interpretační rámec nechává na divákovi.

Gratuluji ještě jednou Luďkovi B. k zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Spacetray si dokázal pohrát s barevností objektu, který fotil, a právě na ni upřel pozornost diváka. Lampa tak není všedním objektem, ale strukturou odhalující svět, barevným gradientem poznávání.

Klepněte pro větší obrázek
Lampa, foto: Spacetray

Pavel Kozdas umí výborné fotografie sportovního prostředí a moderní architektury. Snímek MPower lze vnímat jak jako samostatné dílo, tak také s ohledem na celkovou tvoru autora, do kterého jasným výtvarným rukopisem zapadá.

Klepněte pro větší obrázek
MPower, foto: pavel kozdas

Symetrie v přírodě nesporně patří mezi zajímavá témata k zamyšlení, ale také hledání a fotografování. Jak ostatně pěkně ukazuje riyska na svém snímku …..

Klepněte pro větší obrázek
...., foto: riyska

Že svatební fotografie nejsou prefabrikátem řemeslného umu, ale nudnosti pro libovolného člověka, který na dané konkrétní svatbě nebyl nebo svatebčany nezná? Většinou jistě ano, ale rozhodně to neplatí pro humusaka a jeho svadobná, která je netradiční, vtipná i hravá současně.

Klepněte pro větší obrázek
svadobná, foto: humusak
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.