DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Všichni hledáme ..

Ve známé české pohádkové písni se zpívá, že do dýní a do lidí nikdo z venku nevidí, což je poměrně přesná charakteristika toho, že člověk sám o sobě je do velké míry neproniknutelným tajemstvím.

 V etice se díky tomu vytvořila diference mezi pojmy mravný a morální. Zatímco první pojem označuje shodu chování s nějakou společensky kodifikovanou představou o správném chování, pojem morality se vztahuje ke svědomí člověka.

První rozměr tajemství lidské osoby je tak v tomto pohledu v neschopnosti predikce, druhý se jeví jako určité mystérium, které se sice navenek určitým způsobem projevuje, ale není možné jej pohledem proniknout celého. Jak v pravoslavné, tak v katolické církevní tradici se objevují světci, kteří disponovali určitou mimořádnou schopností – kardiognose. Dokázali vidět do srdce druhého, poznat jeho smýšlení i motivy jednání.

Je zde ale ještě jedna rovina tajemství člověka, kterou zmíněná píseň nepopisuje. Když se vedou rozhovory s různými pamětníky, často se zdůrazňuje, že bychom neměli člověka soudit, protože nevíme, jak bychom se v takové situaci zachovali sami. Člověk je sám před sebou určitým mysteriem, záhadou. Nikdo nemůže říci, že se dokonale zná. Díky této rovině neznalosti je možný růst člověka, jeho profilace, získávání ctností a veškerá lidská změna.

Kant na jednom místě své Kritiky čistého rozumu říká, že není dovoleno použít člověka jako prostředek k dosažení cíle, cílem chování musí být člověk samotný, nikoli nějaký profit. Tato myšlenka jakoby upozorňovala na tuto dichotomii tajemství člověka, jako přírodního fenoménu – jak vůči sobě samotnému, tak také vůči druhým. Zajímavé přitom je, že není možné říci, že tajemství vůči druhým je prostou extenzí tajemství před sebou samým.

Klepněte pro větší obrázek
Všichni hledáme .. , foto: mikoudelka

Snímek Všichni hledáme .., jehož autorem je mikoudelka, je v tomto ohledu velice zajímavý. A to především zvoleným formátem i ořezem. Nutkání věci udělat jinak, než jak je provedl autor, je silné snad pro každého diváka. Přitom zřejmě nebude existovat jediné správné řešení.

Gratuluji autorovi k zajímavému, dialogicky koncipovanému snímku, který zachycuje cestu v chodbě domu. Cestu, jejíž ukončení je – alespoň pro některé živé tvory – nebezpečné, nebo alespoň strach vyvolávající. Cesty, kterou lze označit za vykročení k poznání tajemství.

2 + (1 + 1) + 1 + 1 je snímek o dvou lavičkách, dvou mužích a dvou holubech, které nejen není možné snadno sečíst, ale vztahy mezi nimi nejsou ekvivalentní. Fotografie pěkně ukazuje, že aritmetika je otázkou světa abstrakce a ideálu, spíše než nástroj na popis komplikovaného přirozeného světa. Autorem je Paklík.

Klepněte pro větší obrázek
2 + (1 +1) + 1 +1, foto: shimmell

Ve vyhozených věcech lze najít poklady. Tato věta by mohla být mottem všech vetešníků a sběratelů „krámů“ všeho druhu. Fotografie úsměv pro popeláře tomu ale dává krásný vtipný rozměr. Snímek pořídil vhumanik a je součástí širšího autorského celku.

Klepněte pro větší obrázek
úsměv pro popeláře, foto: vhumanik

URBAN STORY 19 Dvojí tvář města(aneb do puntíku přesně) od sluníka také není izolovaným fotografickým projektem, ale je součástí širšího mapování vlastního pohledu na město, jako na komplexní a nesmírně zajímavý fenomén.

Klepněte pro větší obrázek
URBAN STORY 19 Dvojí tvář města(aneb do puntíku přesně), foto: sluník

Z města na závěr zamíříme k vodě – Nevesely, truchlivy jsou ty vodní kraje..., je fotografickým dílem No21. Snímek zachycuje strom, který se zrcadlí ve vodě a aktivně a tvůrčím způsobem se snaží pracovat s atmosférou a emocionálním naladěním diváka.

Klepněte pro větší obrázek
Nevesely, truchlivy jsou ty vodní kraje..., foto: No21
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Som sám, komu sa zdá, že to vôbec nemá hodno… Jozef 11. 9. 2015, 12:44

Další podobné články

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome