DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Vteřina po startu a těžko zachytitelný stav

To nejdůležitější se děje často na počátku, i když v pohledu paměti jde často o fázi, o které toho ví jen velmi málo nejen ona ale především my samotní.

Steven Weinberg napsal své slavné popularizační dílo První tři minuty v roce 1977 a řadě lidí touto publikací otevřel oči v oblasti vývoje vesmíru. Právě první tři minuty byly určující pro vývoj celého světa v makroskopickém měřítku, tak jak jej známe dnes.

Kdyby probíhaly jinak, zřejmě by zde nebyly relativně malé – a tedy dlouhověké hvězdy, galaxie a další objekty, které považujeme za běžnou součást určité kosmické zoo.

Lidé prvním chvílím od vzniku světa (ať již se pod tímto označením skrývalo cokoli) věnovali velkou pozornost a téměř každý mytologický či nebožský systém se s tímto tématem musel nějak vypořádat. Je pochopitelné, že právě začátek je vnímán jako cosi klíčového a pro zbytek vývoje určujícího. Weinberg vidí jako jeden z klíčových bodů rozložení hmoty a antihmoty, Genesis dichotomii Božího daru a prvotního hříchu, která se periodicky objevuje v celém Starém zákonu.

I čistě psychologicky je přitom pro vývoj člověka mimořádně důležité rané dětství, tedy část života, ze které si přísně vzato nic nepamatuje. Start či počátek je pro výsledek díla klíčový, lze jej jen obtížně zvrátit a případné peripetie si člověk s sebou ponese zřejmě až do smrti. Současně ale platí, že často není hmatatelný, viditelný, artikulovatelný. Na jednu stranu tak máme situaci, o které nic nevíme (pár měsíců po narození, zlomky sekundy po velkém třesku), na straně druhé její fundamentální význam pro další vývoj.

Klepněte pro větší obrázek
Vteřina po startu, foto: ilonag3

Snímek Vteřina po startu, který pořídila Ilonag3, je v tomto ohledu výmluvný. Víme, že havran musel začít svůj let, od fotografky máme dokonce informaci o tom, že doba mezi snímkem a odrazem, nebyla příliš dlouhá. Přesto je v dynamickém pohybu ztracena, není možné se k ní dostat a znovu ji zkoumat. Smysl má jen přítomnost, ze které lze něco vyvozovat. Vrací se tak Augustinovo paradoxní pojetí času – minulost již není, budoucnost ještě není, ale současnost, je něčím obtížně zachytitelným.

Gratuluji autorce k podařenému, po všech stránkách pěknému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií, které se v galerii v posledním týdnu objevily.

Snímek I čarodějnice mají své dny – MoML 28. ledna 2015 Martina Březi je součástí širší dokumentaristické práce. Autor se v ní zaměřuje na detaily a struktury, které rámují jeho život, nikoli z pohledu velkých událostí, ale často drobností, jenž utvářejí kontext kultury, ve které žije. Hledá mezi nimi přitom překvapivé, ale vtipné a zajímavé paralely. Jako zde mezi čarodějnicí, ostnatým drátem, zdvořilostí a mobilními technologiemi.

Klepněte pro větší obrázek
I čarodějnice mají své dny – MoML 28.ledna 2015, foto: martin.breza

Oko-nomada nabízí další ze svých cestovatelských snímků, tentokráte v sytě zelené barvě z Číny. Fotografie nese poměrně výmluvný název - polní práce II. a je na nich osoba uprostřed práce na rýžové plantáži.

Klepněte pro větší obrázek
polní práce II., foto: oko-nomada

Černobílý pohled do lesa s vysokou zrnitostí může být zajímavou interpretací atmosféry, kterou její autor může posunout do překvapivých dimenzí. V tomto případě do mírně strašidelné a halucinogenní, či prostě Psycho v provedení SFGP.

Klepněte pro větší obrázek
Psycho, foto: SFGP

Na závěr ledová abstrakce v podání tchmes. Fotografie nese název Sardinky...

Klepněte pro větší obrázek
Sardinky..., foto: tchmes
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.