DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Vzhlédni... za pokus to stojí

O Thaletovi a jeho služce i městských procházkách pro snílky, kteří se nebojí riskovat posměch. Zřejmě nejznámějším příběhem z dějin filosofie je příběh o Thaletovi, který se procházel a pozoroval hvězdy.

Chtěl pochopit, jak a proč se mohou pohybovat, najít v nich určitý řád a pravidelnost. Při jedné takové obchůzce přitom spadl do studny, neboť se nedíval pod nohy. Jedna služka se mu pak vysmála, že bezpochyby uviděl a poznal to, co měl nad hlavou, ale co má pod nohama je mu utajeno.

Tento anekdotický příběh je téměř bezchybnou ilustrací dvou skupin lidí. Těch, kteří v poznání vidí určitou hodnotu, i když nepřináší momentální profit a pragmatiků, které zajímá jen okamžitý užitek. Smysluplná činnost je pak taková, ze které něco je.

Je velice zajímavé zkusit si – po vzoru Thaleta – projít město s hlavou obrácenou vzhůru. Možná člověk něco přehlídne nebo do něčeho šlápne, ale to je prostě daň, kterou za určité intelektuální nasměrování musíme být ochotni zaplatit. Odměnou takovému člověku bude pohled na zajímavé sochy, věže, římsy. Často mám pocit, jakoby architekti stavěli domy právě takto, aby z nich měl největší potěšení člověk, který se dívá vzhůru, který se nechá uchvátit tím, co je běžnému zraku skryté.

Klepněte pro větší obrázek
Vzhlédni..., foto: subal

Město i jednotlivé dílčí stavby dostávají takovým přístupem zcela nový rozměr, nutno říci, že většinou estetičtější. Neratovický kostel, který je zachycen na snímku Vzhlédni, je koncipován tak, že se nahoru podívá téměř každý. Kostel jako obraz nebe, na tomto místě dostává zcela konkrétní rozměr, nikoli jako stavitelská poučka, ale jako momentální zážitek. Ani katastrofy, ani čas nemohou člověku, který je nasměrován vzhůru překazit, jeho růst a prožitek krásy. Tak jako se kostel dočkal nové střechy, může každý člověk z pohledu vzhůru vybudovat něco zajímavého a krásného.

Gratuluji autorovi, kterým je subal k podařenému snímku, který svou prací se světlem a barevností velice pěkně zachycuje jak současnou podobu stavby, tak také její původní vzezření a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Fotografie Na Vyšehradě, kterou pořídil zewag nabízí díky HDR dokonalý detail, zajímavou práci se světlem a především kouzlo místa a výbornou atmosféru. Jistě zaujme také to, že se autor rozhodl pro formát falešného čtverce, doplněného barevně odlišenou temnou strukturou budov.

Klepněte pro větší obrázek
Na Vyšehradě, foto: Zewag

Jege se svým snímkem Akta X nabízí zajímavou práci s atmosférou – hrubé zrno, černobílé provedení i posílení stínů má za následek téměř strašidelnou atmosféru mrholícího města oděného tichem tmy.

Klepněte pro větší obrázek
Akta X, foto: jege

Naopak vtipná, lehká a hravá je černobílá fotografie anekdotického či sociálního charakteru s názvem Opět nahoře od clostermanna. Stojí za ní příběh fotografa, který touží po co nejlepším snímku, což se odráží na výsledku jeho práce, která je zrcadlem jeho osobní ctižádosti.

Klepněte pro větší obrázek
Opět nahoře.., foto: clostermann

Fotografie Jak jde čas, jejímž autorem je FotoOndra1 nabízí pohled na zajímavou dvojici osob, které se nemohou pohybovat sami a svobodně. Na jedné straně je muž v kolečkovém křesle, který svůj život pozvolna završuje, na straně druhé dítě, které jede v kočárku a ještě není jasné, co z něj bude.

Klepněte pro větší obrázek
Jak jde čas, foto: FotoOndra1

 

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

dobry vyber a vdaka :-)) jege 30. 4. 2015, 21:52

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne