DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Ukazuje se, že jazyky skutečně tuto posloupnost reflektují, a tak například není možné najít jazyky, které by měli příliš převrácené palety barev, které jazykově odlišují.

V češtině je základních barev jedenáct, v ruštině dvanáct (diferencuje světle a tmavě modrou) a v angličtině v posledních letech dokonce třináct – mimo české běžné má lila a tyrkysovou. Jakkoli mají jazyky kodifikované barevné škály, je problematické přesné přiřazení označovaného a pojmu. Spor o to, zda je daný objekt modrý nebo zelený či fialový prožil asi každý.

Subjektivní vnímání barev má přitom tři výrazné determinanty – barvoslepost, jež postihuje převážně muže, která představuje jistou objektivní překážku v možnosti se domluvit na barvě. Druhou objektivní překážkou je rozdílné spektrum, respektive jeho hranice, jež je člověk schopen vnímat. V neposlední řadě je zde pak problém subjektivní – každý z nás má barvy naučené trochu jinak a jemnocit na ně je také rozdílný.

Barvy jsou přitom důležitou součástí našeho vnímání světa. Někdy se – napůl v žertu a napůl s poukazem na jisté psychologické danosti – říká, že nebe bylo modřejší, když jsme byli mladí; že socialismus byl šedivý atp.  Toto spojení barvy a celkové emoce či prožitku je velice zajímavé a většina výtvarníků s ním přirozeně pracuje.

Klepněte pro větší obrázek
Warm-up, foto: nejmil

Snímek Warm-up dává barvě ještě jeden důležitý rozměr – teplotu. Barvu lze charakterizovat teplotou, kterou je možné převést na frekvenci, kterou pak detekuje naše oko. Žena na snímku se tedy nejen zahřívá sama, ale svou barvou je odlišná od bazénu. Jen fyzikálně striktně zahřívá spíše bazén (modrý) než sebe (žlutou).

Gratuluji autorovi, který si dlouhodobě umí poradit s netradičním figurálním focením a barevným schématem, které jeho tvorbu činní snadno rozpoznatelnou a „podepsanou“. Nejmil paří nesporně mezi fotografy, kteří mají svůj rukopis poměrně výrazný a zřetelný. Bude tedy přirozeně rozdělovat a snad někoho i provokovat. Takové ale umění má být.

Ještě jednou gratuluji a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Toskánsko je italskou kopcovitou oblastí s mimořádně krásnou krajinou. Snad jednou z nejhezčích v Evropě. Jankrikava ho přibližuje v barvách zeleně a drobných mráčků nad hlavou fotografa.

Klepněte pro větší obrázek
Toskánsko, foto: jankrikava

Alkohol je drogou i sociálním problémem s největšími dopady. Chemická látka, které je integrální součástí naší kultury, má mimo povznášejících účinků na svědomí mnoho slz a krve. Snímek Súboj od millana zachycuje jedno takové subjektivní pnutí.

Klepněte pro větší obrázek
Súboj, foto: millana

Jindra H ukazuje, jak zajímavá může být i obyčejná omítka či postupně se loupající barva. Zve naši fantazii k tomu, abychom v ní hledali ptáčky, srdce nebo cokoli dalšího. Ukazuje jen obraz a jinak mlčí. Proto také fotografie bez názvu.

Klepněte pro větší obrázek
-, foto: Jindra H

A na závěr ještě pohled na staršího muže na ulici. Snímek na půli cesty mezi sociální fotografií a uliční dokumentaristikou zachycuje muže nesoucího … muže, jehož součástí se nesené břemeno doslova stalo. Takový je krabičák. od shimmell.

Klepněte pro větší obrázek
krabičák., foto: shimmell
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Typy fotografů a jejich charakteristické chování

Typy fotografů a jejich charakteristické chování