DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: welt aneb o porozumění historii

O kolektivním vědomí a nevědomí a rychlé době, kterou nestačíme promýšlet. To všechno se může honit hlavou muži na dnešní fotografii týdne. mezigenerační zkušenosti jsou někdy bohužel nepřenosné.

Carl Gustav Jung přišel se zajímavým konceptem kolektivního vědomí a nevědomí. Lidstvo jako biologický druh má určitou společnou paměť, něco co nás spojuje přes generace, rozdíly ve vzdělání, kultuře a jazyku.

S touto myšlenkou si pak pohrával také Mircea Eliade, který se snažil ukázat, že téměř všechny kultury a náboženství obsahují určité společné příběhy a struktury, které jsou spojené s lidským myšlením jako takovým.

Například souboj dobra a zla, sběračů a lovců, vztah člověka k božstvům, vůči kterým se chce osamostatnit nebo třeba fenomén velkých přírodních katastrof jako trestu za špatnosti jsou něčím, co z našeho vědomí vytěsnit nemůžeme. Každá doba a kultura ale tento mýtus vypráví jinak. Romantismus v literatuře i dalších oblastech klade do popředí zájmu stáří. Je to stejně legitimní, jako obrat k dětství po druhé světové válce.

Téma mezigeneračních vazeb a předávání moudrosti či vědomí je velice silné, zvláště pokud je spojené s příběhy a historickými událostmi. A jedním z takových je také téma války a genocidy. Všechny pomníky a muzea holocaustu mají být nejen připomínkou konkrétních událostí, ale také (a v tom berlínském je to kurátorsky velice pěkně vidět) určitým mementem, že něco takového se v žádném případě již nesmí opakovat. Upozorněním, kam vedou – dříve zcela nezávazné – diskuse o národním sebeurčení a eugenice.

Jenže společnost se velice rychle mění – dnes si lze v Evropském prostředí jen obtížně představit dlouhou válku klasického stylu a střihu, děti někdy okolo desátého roku běžně své rodiče předčí v řadě důležitých gramotností a kompetencí. Krize autorit, o které se mluví v pedagogice, je něčím zcela nutným a nezbytným. Je přitom krizí především těch, kteří by autoritami býti měli, nikoli zkažeností těch, jenž se o ně potřebují a chtějí opřít.

Klepněte pro větší obrázek 
welt, foto: shimmell

Snímek welt právě do tohoto dialogu vstupuje. Zachycuje mladého muže, který si prohlíží památník před Muzeem holocaustu. Za sebou má moderní reklamní balón a přemýšlí, jak porozumět příběhu, který psali jeho rodiče a prarodiče. Jak vstoupit do prostoru bludiště, najít správné hodnoty, jazyk a postoje, které by mu umožňovaly svět před ním pochopit. Ač se tváří sebevědomě, neví. A jde zřejmě o nejpravdivější postoj, který k tomu může zaujmout. Jungovo kolektivní vědomí je – viděno dnešníma očima – příliš neostré a dlouho se tvořící.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku s pěkným příběhem a kompozicí, která není u tohoto objektu právě typická i akcentem na geometrii jako jednu z forem tradičního poznání a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Ač pavlačové domy dnes neodpovídají často moderním představám o komfortním bydlení, je třeba říci, že právě tento druh staveb stojí za vznikem měst v moderním slova smyslu, měst průmyslových s továrnami a velkým množstvím obyvatel. Fotografie dobydleno v tomto kontextu ukazuje, že pokrok nelze zastavit. Že to, co pro naše předky v devatenáctém století bylo symbolem výdobytku techniky a emancipace, je dnes obrazem bídy a úpadku. Autorem je navyy.

Klepněte pro větší obrázek 
dobydleno, foto: navyy

Snopa pak nabízí jiný černobílý pohled na svět. Pohled na antény nese název Stereo TV ? a hraje si s různými vlnovými délkami a technickými realizacemi těchto pasivních přijímačů.

Klepněte pro větší obrázek 
Stereo TV ?, foto: snopa

Když jezdí vlaky, je snímek, jehož autorem je Jokr7. Nabízí přitom zajímavou kombinaci abstrakce s obrazem, který se nezobrazuje na plochu roviny, ale koule. A s výsledným vzezřením to dovede divy.

Klepněte pro větší obrázek 
když jezdí vlaky, foto: jokr7

A na závěr ještě jeden snímek, který se věnuje stáří, respektive způsobu života, který si dnes mnoho z nás, lidí žijících ve městech, nedovede příliš představit. Autorem je Laugos a snímek nese název Príprava na zimu.

Klepněte pro větší obrázek 
Príprava na zimu, foto: Laugos
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

JO JO HlTLER TAM JE A HAJLUJE:-D:-D:-D:-D:-D… POŁ 1. 10. 2014, 17:12

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.