DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne z Číny: a pršelo…

Pokud člověk chce něčeho dosáhnout, musí mít nejen jasný směr, ale především musí znát svůj cíl. Pak je to již jen záležitost vůle, trochy štěstí a vytrvalosti.

V devatenáctém a v první polovině dvacátého století zaznamenaly rozvoj obory, které se snažily zkoumat myšlení, chování či věření lidí v určité oblasti, ať již vymezené kulturně, geograficky nebo sociálně. Rozvíjí se etnografie, religionistika, ale také například filosofie vědy či lingvistika. Na scénu se tak začaly dostávat zajímavé otázky: jak je možné, že Číňané objevili papír, střelný prach či kompas, ale nikdy nedělali vědu? Jak to, že Indové umí dobře počítat, objevili algebru, ale jiné vědecké disciplíny se zde téměř nerozvíjeli? Proč má Evropa svojí slavnou vědu, ale praktické vynálezy přicházejí často velmi pozdě?

Klepněte pro větší obrázek 
a pršelo…; foto oko-nomada
 

Tyto otázky mají mnohdy poměrně překvapivé odpovědi. Věda vyžaduje určité kulturní i náboženské klima, které není vůbec samozřejmé a v Evropě se rozvíjí na základě antické a křesťanské kultury. V centru zájmu se díky křesťanství stává rozvoj vědomostí a společnosti jako celku, ovšem se silným akcentem k osobnosti – ostatně do nebe či pekla půjde každý sám. Prim ve společnosti hrají vědci, filosofové a další, kteří dokáží oslovit širokou veřejnost. I proto mohl Schrödinger později říci, že pokud věda ztratí dialog s kulturou, neodvratně zanikne. V Číně byly ale požadavky na dobrého občana zcela jiné – bylo potřeba být pracovitý, disciplinovaný, poctivý a mít v pořádku rodinu. Takový byl ideál občana, nic víc se nežádalo. Proč by někdo plýtval silami a zanedbával potřebné věci pro nějaký filosofický konstrukt? Stal by se jen buřičem, podivínem a jistě by nesklidil ovace konzervativní a tradiční společnosti.

Po druhé světové válce se s těmito úvahami do velké míry přestalo, neboť hrozilo nebezpečí, že budou použity pro nacionalistické zájmy, což bylo pochopitelně nežádoucí. Dnes se o nich ale stále více začíná mluvit, neboť z nich můžeme usoudit na bohatství jiných kultur a kriticky se podívat na sebe – nejde o to, vše bezmyšlenkovitě a nekriticky přijímat, ale spíše o sebereflexi. Ostatně dovede si někdo představit scénu, již zachycuje fotografie A pršelo… u nás? Jak by se asi lidé chovali? Kolik by jich mělo deštník? A stálo by jim vůbec zato se trmácet do takového kopce v tomto počasí?

Snímku nechybí nic podstatného – nabízí kvalitní zpracování, dobrou kompozici, vtip i nápad. Gratuluji tedy autorovi, kterým je oko-nomada k velice dobrému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých děl, které přinesl uplynulý týden.

Klepněte pro větší obrázek
Den třetí – čtvrtek; foto EvaSkalak

Snímek Evy Skalákové den třetí – čtvrtek ukazuje zajímavou kompozici snímků, které jsou sami o sobě dobré a zajímavé, avšak své výsledné vyznění získávají až zasazením do kontextu celého dne. Dílo tak může být pokusem o ohlédnutí se za obyčejným dnem, plným obyčejných věcí.

Klepněte pro větší obrázek 
...optimisté...; foto jamiro73 

Burzovní trh s akciemi či komoditami je vždy – do určité míry – hazard, nikdy nevíte jak vámi předpokládaný průběh obchodování bude doopravdy vypadat, co přinese nového, zdali na něm vyděláte nebo fatálně ztratíte mnoho. Fotografie ...optimisté... od jamiro73 ukazuje takové obchodní optimisty v rostlinném provedení – ve hře je světlo, voda, živiny, ale i mráz či smrt.

Klepněte pro větší obrázek
And A Morning Has Begun; foto strany

And A Morning Has Begun je dílem Martina Stránky, kterému jako vždy nechybí osobitý rukopis, skvělá atmosféra i výborné provedení. A to v tradičně velmi pesimistickém prostředí.

Klepněte pro větší obrázek
Chameleon - Calumma parsonii cristifer; foto Miroslav Hrdý

A na závěr ještě pohled do očí plaza se jménem Chameleon - Calumma parsonii cristifer, na snímku jehož autorem je Miroslav Hrdý. Ono někdy změnit tvář či názor nemusí být vždy dostatečné pro vyřešení každé prekérní situace.
 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.