DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Nezachová se jako slavný zelinář z Havlovy Moci bezmocných, který přistoupí na lež v podobě transparentu za oknem, jemuž sám nevěří. Nasadí svůj vlastní život, zariskuje, jde zburcovat lid. A král vzápětí umírá nikoli mečem, ale strachem.

Tato krátká píseň v sobě ukrývá mnoho témat, která jsou aktuální v každé době. To, co dovoluje právo, dělá silnější a mocnější, nemusí být vždy to, co je správné. Svobodná společnost nestojí primárně na volbách, ale především na existenci dialogu mezi různými lidmi, na přesvědčení, že za tento dialog nebude nikdo postihován, na občanské společnosti.

Timothy Snyder upozorňuje na zajímavý jev. Ve chvíli, kdy nastupuje tyranie, promění se zásadně nálada především na ulicích. To, jakým způsobem se lidé zdraví, s kým a jak mluví, co si dovolí říci. V Československu (ale nejen v něm) pak vzniká v době normalizace dvojí mluva – jedna definuje jazyk, ale také okruh témat a správné názory pro veřejný prostor, druhá pro soukromý. Tyto dvě sféry jsou oddělené, jakkoli se je stát snaží sjednotit. Nejsou kolem nás (i ve svobodné společnosti) lidé, se kterými nemluvíme a od kterých odvracíme tvář?

Klepněte pro větší obrázek
Z druhej strany, foto: millana

Pak je zde ještě fenomén strachu. Král umí strachem, nikoli vojenskou porážkou. Podobně strach sehrává jednu z klíčových rolí při nástupech totalit, i při jejich pádech. Strach je něčím, s čím dokáží pracovat někteří politici, protože vědí, že jde o klíč k ovládnutí společnosti. V tomto ohledu je pochopitelné, proč v antice je jednou ze základních ctností, které se vztahují k životu v polis, právě odvaha, jako opak strachu. Strach je to, co otupuje svobodný úsudek, manipuluje člověka. Ten není svobodný, ale ovládaný právě tím, kdo dokáže strach řídit.

Klaun měl odvahu, zariskoval, mohl ztratit vše. Byl v situaci, kdy mu nic nescházelo, práci měl jistou, postavení u dvora také. Ale mu nešlo o tato beneficia. Chtěl jen na loutnu hrát, být pravdivý sám před sebou. Díval se na svět z opačné strany, než král.

Snímek Z druhej strany zachycuje právě takový strach. Je na něm muž, za ostatním plotem, člověk, který má na zdi svého žaláře navěšené baňky, snad aby se ulevilo svědomí, snad aby to vše vypadalo lépe. Dívá se ven, hledí na svobodu. Žádná výzdoba nemůže jeho situaci zlepšit. Sféra veřejná a soukromá se u něj bytostně prolínají. Žije v totalitě natřené na vánočno. Cítí to.

Gratuluji millana ke snímku s krásným příběhem a silnou atmosférou a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Někdy stojí za to, vyjít ze svého bezpečného prostoru a sledovat věci z nadhledu. Jít kousek nahoru a usilovat o nadhled. Nejen, že věci možná uvidíme jinak, možná zažijeme nevšední krásu. Tak jako autor snímku Nad mraky, kterým je Mrakomor.

Klepněte pro větší obrázek
Nad mraky, foto: Mrakomor

Ve výškách to může vypadat také malebně, jak se snaží ukázat snímek Glencoe od djicee.

Klepněte pro větší obrázek
Glencoe, foto: djicee

Otázka, jakým způsobem ovlivňuje architektura na ni navázaný výtvarný design člověka je široká a zcela fundamentální pro spoustu oborů a směrů. Jokr7 se rozhodl v tomto ohledu nabídnout zajímavou empirickou sondu s obrázkem gesta, gesta v OC. Odpověď si může každý utvořit sám.

Klepněte pro větší obrázek
gesta, gesta v OC, foto: jokr7

A na závěr ještě snímek, který by mohl být na plakátu nebo pozadí na ploše počítače. Nese deskriptivně dokumentaristický název Mohelnská Hadcová step. a jeho autorem je Sokis.

Klepněte pro větší obrázek
Mohelnská hadcová step, foto: sokis
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?