DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Z jiných světů přiletěl jsem k vám

Když o někom řekneme, že má svůj vlastní svět, máme většinou na mysli, že jeho způsob vnímání okolí je substandardní, že je to podivín, člověk výstřední.

Jde přitom o nálepku pejorativní, která ukazuje, že ten či onen, není plnohodnotným členem společnosti, protože s ní nesdílí všechny kulturní vzorce a hodnoty. Problém ale nastává ve chvíli, kdy bychom rádi zjistili, jak vypadá svět sdílený. Ostatně sousloví svět nevlastní nezní také příliš dobře.

Jistě máme všichni, kdo hovoříme česky jisté sdílené myšlenkové a jazykové struktury, dokonce se říká, že jednou z klíčových rolí školy je jistá kulturní indoktrinace, tedy předání národního mýtu a kánonu hodnot, které utváří danou společnost. Přesto je asi každý náš vnitřní svět jiný. To zakoušíme kdykoli, kdy nám někdo nedorozumí, nechápe nás nebo nemá stejný názor na volby nebo název barvy našich šatů. Kdyby existoval jeden jediný svět, tak by takové problémy neměly nastat.

Do diskuse o existenci více světů vstupuje ale také ještě jeden rozměr, totiž kosmický. V moderní kosmologii je jedním z témat existence více vesmírů. Modelů, jak takové uspořádání může být realizované je více, ale jedno zajímavé řešení nabízí John D. Barrow. Ten si představuje vesmíry jako velké mýdlové bubliny, které jsou vzájemně spojené drobnými hadičkami, které připomínají brčka na pití limonády. Jednotlivé vesmíry se mezi sebou liší nastavením základních fyzikálních konstant. Kdybychom se na jeden jev dívali z více vesmírů, pokaždé bychom jej popisovali jinak. Tedy s podobnou subjektivitou, jakou zakoušíme v našem vesmíru mezi více lidmi.

Klepněte pro větší obrázek
Z jiných světů přiletěl jsem k vám, foto: subal

Klíčovou otázkou pak je, zda se tyto světy a vesmíry mohou potkávat či prolínat, jakým způsobem spolu mohou interagovat. Jak upozorňuje již zmíněný Barrow, kdyby vesmíry byly zcela oddělené a nijak spolu neinteragovaly, nebylo by o nich principiálně možné nic vědět. Dialog a poznávání tedy možné jsou, jakkoli mohou být překvapivé, náročné a vzácné. Je třeba být velmi pečliví, abychom mohli doufat, že nějakou interakci zachytíme. A o to je třeba se více snažit.

Solovjevov poukazuje na překvapivou skutečnost – autentické poznání se realizuje srdcem a láskou, nikoli faktograficky. Svět má interpretační charakter, vyžaduje pro své pochopení vztahovost. Není žádné neangažované tam, které lze nezávazně zkoumat. Realita je naléhavá.

Gratuluji autorovi snímku Z jiných světů přiletěl jsem k vám, kterým je Subal, za pěkné zasněžené zamyšlení a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Limity jsou něčím, co máme navyklé vnímat jako negativní jev, snažíme se je překonávat, posouvat, překračovat. Avšak současně jsou to právě ony, které činí život barevným, smysluplným a zajímavým. Jak upozorňuje Jan Sokol, nelimitovanou svobodu můžeme mít jen na poušti, kde to člověka zpravidla příliš nebaví. Svoboda bez limitů a pravidel je k ničemu. Právě do takového kontextu přichází snímek O limitech od suggy.

Klepněte pro větší obrázek
O limitech, foto: suggy

Nejmil nabízí další ze svých sériových fotografií a opět baví – kompozicí, provedením, příběhem. Pracuje s vtipem a i nadhledem, umožňuje projektovat do snímku vlastní představy a spolu s aktéry je promýšlet. Snímek má prostý řadový název – Ice Cream #4.

Klepněte pro větší obrázek
Ice Cream #4, foto: nejmil

Se stejným číslem v pořadí, byť zcela jinak pracuje také Vlastimil Pibil. Ten nabízí snímek Tichá chvilka u rybníka 4..., který si hraje s různou strukturou a skupenstvím vody.

Klepněte pro větší obrázek
Tichá chvilka u rybníka 4..., foto: Vlastimil Pibil

Luděk B. zve na pohled do krajiny, nechává zvednout naše oči k horám a sledovat koně uprostřed stepi. V tichu, neopakovatelné atmosféře. Snímek ~~~ by se svým provedením hodil třeba na cestopisnou panelovou výstavu.

Klepněte pro větší obrázek
 ~~~, foto: Luděk B.
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Do našeho jazyka, myšlení i vnímání světa se snadno dostávají schémata, která jsou v počátku drobná a nevinná, ale mohou se významně rozšířit, až přestanou plnit svůj původní účel a stanou se něčím přetíženým a deformujícím svět.

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

V poslední době mnoho světových prestižních deníků a časopisů rozvázalo pracovní poměr se svými fotožurnalisty, v tom lepším případě jim bývalí zaměstnavatelé nabídli externí spolupráci

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Martin Heidegger navrhuje, abychom slovo pravda nahradili výrazem neskrytost. Pravda je něco, co je daného a neměnného, co buď je anebo není, je něčím statickým a stabilním. Pravda je věcí mezi věcmi. Je shodou rozumu a věci samotné.

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Doba vánoční sice ztratila v našich zeměpisných souřadnicích charakter sakrálního slavení, takže ne všechny dimenze oslav narození Ježíše v Betlémě jsou nám pochopitelné nebo snadno dostupné.

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

Fotografie týdne – v síti a o síti

Fotografie týdne – v síti a o síti

Co je to síť? Pro většinu lidí se pod tímto slovem skrývá zřejmě nástroj, kterým se chytají ryby. Možná nejbližším dostupným synonymem by mohlo být vězení, ale i to má jiný nádech. Ve vězení lze pobývat, žít, zakoušet vlastní vnitřní svobodu, byť třeba tak expresivně uchopovanou jako u Ivana Jirouse a jeho básní.


Zkáza vzducholodi Hindenburg Autor: Kostka Miloš