DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne z ulice plné deště

Na Fotografii týdne se nám tentokrát rozpršelo. Prudce, hustě a nečekaně a obyvatelům města nezbývá než utéci.
Fotografie týdne z ulice plné deště

Kapky se odrážejí od kočičích hlav a chodci přidávají do kroku. Déšť je uprostřed města trochu nepřirozený – voda se nevsakuje do země a lidé se v tom moři brodí s deštníky, připomínajícími kloboučky gigantických hub na dně městské divočiny. Město je zkrátka novodobou džunglí, řídící se vlastními zákony, a autor dnešní Fotografie týdne se ho pokouší zmapovat pomocí své „street“ série.

Bezejmenný snímek s anonymní spěchající postavičkou, skrytou pod deštníkem, je čtvrtým a prozatím posledním snímkem z této série. Stejně jako u předchozích, i zde jde o snímek zajímavě dynamický; šňůry deště a vodní pára ale obrazu propůjčují efekty až skoro malířské. Vzniká tak velmi zvláštní atmosféra, vzbuzující v pozorovateli pocit, že je svědkem unikátního okamžiku.

Klepněte pro větší obrázek 
4. /z kolekce street photography 2008/; foto: Elmarit

Ulice je sama o sobě šedivá a neměnná, ale déšť dodává celému snímku zvláštní strukturu a originální „zrno“. Vedle přísných linií působí zajímavě také křivý a ošoupaný obrubník, který lemuje spodní část fotografie. Působí zde jako záměrná nedokonalost, tříštící naše očekávání – stejně jako další prvky a struktury, na kterých postupně oko diváka ulpívá.

Skutečná škoda v tomto případě je, že se vertikály prokazatelně naklánějí doleva, tato chybička diváka poněkud ruší a bohužel kazí i kontrast kolmých, striktních linií městské zástavby s křivkami každodenního života. Pokud ale toto pomineme, zůstane před námi velice zajímavý příspěvek z kategorie Reportáž, disponující uměleckým potenciálem a zároveň i schopností zaujmout již v podobě menšího náhledu.

Autor „záběru č. 4“ se podepisuje jako Elmarit a v naší Galerii se prezentuje tuctem snímků, z nichž většina je vyvedena v černobílé. Toto omezení spolu s občasným minimalismem a neobvyklým způsobem ořezu dává vzniknout velmi zajímavé tvorbě, která může působit stejně tak umělecky, jako i nestravitelně. Najdeme zde všemožné kouty Prahy, náhodné budovy, ústřižky nebe, kočičí hlavy... a zejména lidi, křižující své ulice stejně jako jindy. Protože taková ulice není jen pár betonových bloků. Pravou tvář ulice vytvářejí ti, kdo v ní žijí. A tento autor to bere v potaz. Tímto mu srdečně gratulujeme k získání titulu Fotografie týdne.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Od samotného začátku filozofie existoval spor o to, jak je možné, že něco poznáváme, respektive, jaký je vztah mezi poznávaným a poznávajícím. Člověk v naivním pohledu může propadnout dvěma extrémům, které jsou ale dlouhodobě obtížně udržitelné.

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.