DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne z ulice plné deště

Na Fotografii týdne se nám tentokrát rozpršelo. Prudce, hustě a nečekaně a obyvatelům města nezbývá než utéci.
Fotografie týdne z ulice plné deště

Kapky se odrážejí od kočičích hlav a chodci přidávají do kroku. Déšť je uprostřed města trochu nepřirozený – voda se nevsakuje do země a lidé se v tom moři brodí s deštníky, připomínajícími kloboučky gigantických hub na dně městské divočiny. Město je zkrátka novodobou džunglí, řídící se vlastními zákony, a autor dnešní Fotografie týdne se ho pokouší zmapovat pomocí své „street“ série.

Bezejmenný snímek s anonymní spěchající postavičkou, skrytou pod deštníkem, je čtvrtým a prozatím posledním snímkem z této série. Stejně jako u předchozích, i zde jde o snímek zajímavě dynamický; šňůry deště a vodní pára ale obrazu propůjčují efekty až skoro malířské. Vzniká tak velmi zvláštní atmosféra, vzbuzující v pozorovateli pocit, že je svědkem unikátního okamžiku.

Klepněte pro větší obrázek 
4. /z kolekce street photography 2008/; foto: Elmarit

Ulice je sama o sobě šedivá a neměnná, ale déšť dodává celému snímku zvláštní strukturu a originální „zrno“. Vedle přísných linií působí zajímavě také křivý a ošoupaný obrubník, který lemuje spodní část fotografie. Působí zde jako záměrná nedokonalost, tříštící naše očekávání – stejně jako další prvky a struktury, na kterých postupně oko diváka ulpívá.

Skutečná škoda v tomto případě je, že se vertikály prokazatelně naklánějí doleva, tato chybička diváka poněkud ruší a bohužel kazí i kontrast kolmých, striktních linií městské zástavby s křivkami každodenního života. Pokud ale toto pomineme, zůstane před námi velice zajímavý příspěvek z kategorie Reportáž, disponující uměleckým potenciálem a zároveň i schopností zaujmout již v podobě menšího náhledu.

Autor „záběru č. 4“ se podepisuje jako Elmarit a v naší Galerii se prezentuje tuctem snímků, z nichž většina je vyvedena v černobílé. Toto omezení spolu s občasným minimalismem a neobvyklým způsobem ořezu dává vzniknout velmi zajímavé tvorbě, která může působit stejně tak umělecky, jako i nestravitelně. Najdeme zde všemožné kouty Prahy, náhodné budovy, ústřižky nebe, kočičí hlavy... a zejména lidi, křižující své ulice stejně jako jindy. Protože taková ulice není jen pár betonových bloků. Pravou tvář ulice vytvářejí ti, kdo v ní žijí. A tento autor to bere v potaz. Tímto mu srdečně gratulujeme k získání titulu Fotografie týdne.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.