DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Za – symbolické nahlížení světa

Kvalitativní metodologie ve společenských vědách se od druhé poloviny minulého století soustředí intenzivně nikoli na hledání zjevné skutečnosti, tedy na deskripci a analýzu toho, co je vidět a slyšet.

To, co je předmětem zkoumání ve fenomenologickém, hermeneutickém nebo i analytickém výzkumu, je otázka, co je za tím, co se nám běžně zjevuje.Realita, o kterou zde jde není tím, co by bylo na první pohled vidět, ale slovy Jana Patočky, je fenoménem, který se zjevuje postupně.

Tím, že dokážeme vidět nějakou jeho část, přirozeně ztrácíme možnost vidět jinou. Musíme si pečlivě vybrat, co budeme za vrstvou fyzických jevů hledat a vyrazit za tím. Vlastně se tak trochu vracíme k podobenství o jeskyni od Platona. Stíny jsou to, co vidíme, skutečnost je nedostupná, jen ozařovaná světlem poznání či rozumu, ukazujíc se nestále, různorodě, zkresleně, neúplně, neostře.

Rozdíl, mezi Platonem a Edmundem Husserlem je především v tom, co je ona skutečnost a kde existuje. Zda jde o jsoucno v nějaké objektivní a nezávislé realitě odtržené od subjektu, nebo zda se ukazuje až pozorováním, ve kterém subjektivní prvek hraje fundamentální úlohu. Bez pozorovatele není fenomén, tedy pozorované.

Už umění první poloviny minulého století se snažilo (stejně jako tehdejší věda) objasnit, co je podstatou světa. Uvědomovalo si krizi realismu a snažilo se jít za viditelnou vrstvu věcí, sledovat jejich vnitřní strukturu, svět uvnitř, emoce, … Umění přecházelo od viditelného k neviditelnému, které se ale snažilo zviditelnit.  Další vývoj poté ukázal, že zpochybnit je možné také ono zviditelňování a že je třeba do centra zájmu postavit diváka, nikoli dílo samo.

Klepněte pro větší obrázek
Za, foto: Kuba Adam

Martin Buber poté ukazuje, že skutečné hledání toho, co je za realitou běžně smyslově dostupnou, je především hledání sebe sama. Ke světu není možné mít objektivní, nezaujatý přístup. Jinak, než skrze vlastní já a propozici světa k němu, ho poznávat nelze. Je třeba se dívat na svět kolem sebe a k já ho vztahovat. Tak vznikají slavné propozice k věcem Já-Ono, případně záblesky Já-Ty směrem k osobnímu vztahu k lidem, vztahu, ve kterém jde jen o toho druhého, jako druhého, kde Ty není prostředkem, ale cílem.

Snímek Za právě takovou situaci zachycuje. Na rovině realismu zachycuje svět symbolickým jazykem, aby do něj vrátil obraz člověka. Autor, ten, který se chápe světa svou myslí a uměním, je předmětem pozorování. Subjekt-objektová bariéra je zbořena. Hledání propozice se pro Kubu Adama stává principiální záležitostí. Subjektivní a objektivní přestává míti smyslu, ve světě, za dveřmi a kulisami je možné najít především sám sebe.

Gratuluji autorovi k podařenému zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

O smutné pastvině... od No21 je obrazem hranic, těšení se na jaro, touhy aktivně proniknout to, co se jeví jako nepřekonatelné a obtížné. Je manifestem pro činný život, byť nemá argument programu, ale pouze sžíravou aktuální naléhavou emoci.

Klepněte pro větší obrázek
O smutné pastvině, foto: No21

Krkonošské příšerky jsou pohledem na zimu poněkud poetičtějším způsobem. Autorem snímku je cevarom, který ukazuje, že mezi nebem (mraky) a zemí (stromy obalenými sněhem) nemusí být velká propast.

Klepněte pro větší obrázek
Krkonošské příšerky, foto: cevarom

Fotografování může být také hrou, zábavou, vyjádřením, které je překvapivé, kreativní, interpretativní. Přesně takový je snímek Dívej se na slunce a neuvidíš stín..., jehož autorem je tchmes.

Klepněte pro větší obrázek
Dívej se na slunce a neuvidíš stín..., foto: tchmes

A na závěr snímek, na kterém se mísí jistoty a obavy, naděje a sny, strachy a úzkosti samoty. Taková je zrnitá fotografie Budoucnost... od kristyna d.

Klepněte pro větší obrázek
budoucnost, foto: kristyna d
Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Lásko, tos napsal pěkně! :-) Petra Kováková 1. 3. 2018, 19:41
Supr! Petra Kováková 1. 3. 2018, 19:40
A dohnals? :-D SpookY 28. 2. 2018, 23:41
Velmi pěkný výběr snímků! Gratuluji! :-) Jan Blauze 28. 2. 2018, 22:39
ten posledni snimek ten se mi libil uz jsem … Petr Luňák 28. 2. 2018, 21:45

Další podobné články

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Lecia Oskar Barnack Award 2018 oznámila jména dvanácti finalistů

Lecia Oskar Barnack Award 2018 oznámila jména dvanácti finalistů

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Sony World Photography Awards 2019 startuje

Sony World Photography Awards 2019 startuje

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Mileniálové jako oběť technologického pokroku?!

Mileniálové jako oběť technologického pokroku?!

Jak zní fotografie? Odpoví vám projekt Sound Photography

Jak zní fotografie? Odpoví vám projekt Sound Photography

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.