DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Za hranici dobrých snů

S každým usnutím přecházíme po tenkém mostě do Země fantazie. Tam ale není vše takové, jak bychom si přáli.
Fotografie týdne: Za hranici dobrých snů

Otevřu oči, zamrkám a rychle si je protřu dlaněmi. Z rozmazaných kontur už pomalu začínám skládat první obrazy. Červená zeď, listí, větve. Nerozumím tomu. Kde to jsem? Před chvílí jsem přece byl ještě ve svém pokoji, se svými hračkami. Pomalu těkám očima po zdech. Ticho. Jen pod nohama mi vítr roztančí  listí ve zběsilých kreacích. Rozhlížím se. Vysoká cihlová zeď. Udělám malý krok a nejistě našlápnu směrem k ní. Dotknu se jí, jako bych hledal něco pevného, něco co znám. Studená. Ucuknu s rukou, jako by pálila. Znovu se rozhlédnu. Zdi tvoří úzký koridor, ale není vidět na konec. Pomalu se vydávám podél nich, zatímco vítr mi do očí zvedá zrnka prachu… 

Klepněte pro větší obrázek
Za hranicí dobrých snů; foto: Karla7

Pokud jste se i vy vydali na napínavou pouť až za hranici dobrých snů, budete se mnou souhlasit, že je to výlet syrový a drsný. O to však víc je sugestivní a emocionálně bohatý. Autorka Karla7 nás pozvala do „odvrácené“ říše snů, kam každý z nás někdy, chtě nechtě, zabloudil. 

Autorčino ztvárnění je autentické a vizuálně zajímavé. Zvolená metoda fotomontáže / fotokoláže několika prolínajících se fotografií výborně vytváří atmosféru snímku. Jednotlivé použité fotografie (zeď, rám okna, větve stromu) budují celkovou neklidnou a napínavou náladu snímku. Využití a umístění siluety chlapce je výtečné a dává tak divákovi možnost nechat se vtáhnout do fotografie nejprostším způsobem – tím, že klukovi sám kouká přes rameno. Samozřejmě nemůžeme opomenout také barevné ladění obrazu, které se nese v chladných barvách, gradujících tíživou atmosféru.

Autorka Karla7 není na DIGIaréně dlouho. Mezi jejími zde publikovanými fotografiemi však můžeme najít několik podobných vizuálně laděných fotek, které si zaslouží pozastavení. Zdá se, že autorce sedne právě tento způsob vyjadřování. Minulý týden zabodovala také s další velmi zajímavou fotografií „Srdce československé“. Blahopřejeme jí k titulu Fotka týdne a přejeme mnoho dalších kreativních fotografií.

Další článek




celkem 36 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: fotky mk 13. 2. 2009, 14:30
Re: fotky Cikorsky 13. 2. 2009, 14:19
Re: fotky USER47 13. 2. 2009, 13:54
Re: fotky mk 13. 2. 2009, 13:39
Re: fotky USER47 13. 2. 2009, 13:28

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.