DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Jít mimo domluvenou trasu znamenalo vidět zakázané a také samozřejmé problémy. Nejde přitom většinou o pověstné Potěmkinovy vesnice, ale spíše o snahu ukázat místa taková, jaká bychom je vidět chtěli.

Ostatně každé město má své výstavní ulice, třídy a památky, na které je hrdé a do kterých směřuje všechny návštěvníky a pak samozřejmě nemenší množství míst, která jsou nereprezentativní, špinavá, ošuntělá. Taková, která nejsou na první pohled krásná, ale současně jsou pro celkový narativ místa důležitá. Být turista přitom často znamená vidět jen jednu polovinu městského života, dotýkat se toho nejlepšího, ale přitom nevidět celek.

V urbanistickém vnímání měst se proto do oblasti zájmu (především v poslední dekádě) dostala místa, která se označují jako brown fields. Staré opuštěné továrny, haly, vybydlené budovy, opuštěná industriální zástavba. Základní myšlenkou přitom není tyto objekty, které již nemají zjevně svůj význam a smysl, odstranit a nahradit něčím novým, ale spíše znovu promýšlet k čemu by mohly sloužit. Hledat taková řešení městského prostoru, která zachovají jistý příběh a historickou stopu a současně umožní lidem se v tomto prostoru pohybovat a žít. Jde tedy nikoli o proces redefinování místa, ale spíše jeho nové interpretace.

Klepněte pro větší obrázek
IMG_20180130_080102, foto: Karol Ox

Bible je v tomto ohledu zajímavá tím, že rozdělení na dobro a zlo vede většinou skrze člověka – nejsou hodní a zlí lidé, dobro a zlo se sváří v nitru každého jednotlivce. David, je největší král, ale také smilník a vrah, který má rád pána Boha. A snad podobně je to s vnímáním města – přítomnost krásy i nedokonalosti zajišťuje to, že před námi nestojí papírové kulisy, ale živý organismus s příběhem, pády, vzestupy, krásou i bolestí. Dělící čára prochází nitrem města. A člověk by se měl naučit vnímat obojí.

Snímek IMG_20180130_080102, jehož autorem je Karol Ox zachycuje ulici někde mimo hlavní třídu, snad v průmyslové zástavbě. Výtvarně se přitom snaží pracovat s jistou nezdobností, zrnitostí či zemitostí snímku, ukázat atmosféru mlhavého industriálního místa. S postavou, u níž jen těžko můžeme hádat, kterým směrem jde. Ale přesto klíčovou. Právě ona může být tím návštěvníkem, který vstupuje do autenticity slabostí a nedokonalostí, stejně jako do lesku krásy.

Gratuluji autorovi snímku k pěkné černobílé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků z uplynulého týdne.

Fotografie schody… také pracuje s jistým paradoxním napětím. Na jedné straně jsou uhlazené staré výstavní domky a romanticky se vlnící schody vedoucí někam vzhůru. Na straně druhé posprejovaná zeď s uloženými proprietami pro obchod. Autorem snímku je KriBat66.

Klepněte pro větší obrázek
schody..., foto: KriBat66

Balian si všímá toho, že vstup do světa za kovovými vrátky, do říše tajemství a fantazie, nemusí být vůbec bezproblémový. Chybí totiž právě ten správný stupínek Být kousek pod nebo kousek nad, tomu skutečně důležitému a vytouženému je k ničemu. Je třeba umět se opřít o vzduch, věřit, létat. Taková je fotografie – 1stupeň.

Klepněte pro větší obrázek
-1stupeň, foto: Balian

Vlastimil Pibil nabízí prostor pro stižení se, usebrání, snad zážitek z bytí se sebou samým, ale nikoli v cele kláštera, ale naopak v prostoru přesyceného vjemy, barvami, vůní. Takový je snímek Tichá chvilka u rybníka....

Klepněte pro větší obrázek
Tichá chvilka u rybníka, foto: Vlastimil Pibil

A na závěr ještě jedno setkání člověka a architektury, tentokráte z prostředí francouzského Nise - "mezi prsty" od shimmella.

Klepněte pro větší obrázek
“mezi prsty“, foto: shimmell
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Dobrý deň. Ďakujem za výber mojej fotografie… Karol Ox 14. 2. 2018, 19:00

Další podobné články

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Jak ovlivňují fotografie lidskou psychiku?

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Fotografie týdne: Zkáza vzducholodi Hindenburg

Do našeho jazyka, myšlení i vnímání světa se snadno dostávají schémata, která jsou v počátku drobná a nevinná, ale mohou se významně rozšířit, až přestanou plnit svůj původní účel a stanou se něčím přetíženým a deformujícím svět.

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

Zanikne práce fotoreportéra vinou technologického pokroku?

V poslední době mnoho světových prestižních deníků a časopisů rozvázalo pracovní poměr se svými fotožurnalisty, v tom lepším případě jim bývalí zaměstnavatelé nabídli externí spolupráci

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Fotografie týdne: Báječní muži na létajících strojích

Martin Heidegger navrhuje, abychom slovo pravda nahradili výrazem neskrytost. Pravda je něco, co je daného a neměnného, co buď je anebo není, je něčím statickým a stabilním. Pravda je věcí mezi věcmi. Je shodou rozumu a věci samotné.

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Fotografie týdne: Mít k sobě blíž aneb nejen o prostoru

Doba vánoční sice ztratila v našich zeměpisných souřadnicích charakter sakrálního slavení, takže ne všechny dimenze oslav narození Ježíše v Betlémě jsou nám pochopitelné nebo snadno dostupné.

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

Jak ukrást fotovybavení za 50 000 USD během 53 sekund?

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

50. výročí vzniku unikátní fotografie „Východ Země“

Fotografie týdne – v síti a o síti

Fotografie týdne – v síti a o síti

Co je to síť? Pro většinu lidí se pod tímto slovem skrývá zřejmě nástroj, kterým se chytají ryby. Možná nejbližším dostupným synonymem by mohlo být vězení, ale i to má jiný nádech. Ve vězení lze pobývat, žít, zakoušet vlastní vnitřní svobodu, byť třeba tak expresivně uchopovanou jako u Ivana Jirouse a jeho básní.


Zkáza vzducholodi Hindenburg Autor: Kostka Miloš