DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: za zraky ulice – o viděném a neviděném

Když pamětníci vyprávějí o návštěvě v Sovětském svazu, jsou poměrně zřejmé vzpomínky na to, že existovaly trasy a ulice, kterými turisté chodit mohou, a naopak jakékoli odchýlení se trestalo.

Jít mimo domluvenou trasu znamenalo vidět zakázané a také samozřejmé problémy. Nejde přitom většinou o pověstné Potěmkinovy vesnice, ale spíše o snahu ukázat místa taková, jaká bychom je vidět chtěli.

Ostatně každé město má své výstavní ulice, třídy a památky, na které je hrdé a do kterých směřuje všechny návštěvníky a pak samozřejmě nemenší množství míst, která jsou nereprezentativní, špinavá, ošuntělá. Taková, která nejsou na první pohled krásná, ale současně jsou pro celkový narativ místa důležitá. Být turista přitom často znamená vidět jen jednu polovinu městského života, dotýkat se toho nejlepšího, ale přitom nevidět celek.

V urbanistickém vnímání měst se proto do oblasti zájmu (především v poslední dekádě) dostala místa, která se označují jako brown fields. Staré opuštěné továrny, haly, vybydlené budovy, opuštěná industriální zástavba. Základní myšlenkou přitom není tyto objekty, které již nemají zjevně svůj význam a smysl, odstranit a nahradit něčím novým, ale spíše znovu promýšlet k čemu by mohly sloužit. Hledat taková řešení městského prostoru, která zachovají jistý příběh a historickou stopu a současně umožní lidem se v tomto prostoru pohybovat a žít. Jde tedy nikoli o proces redefinování místa, ale spíše jeho nové interpretace.

Klepněte pro větší obrázek
IMG_20180130_080102, foto: Karol Ox

Bible je v tomto ohledu zajímavá tím, že rozdělení na dobro a zlo vede většinou skrze člověka – nejsou hodní a zlí lidé, dobro a zlo se sváří v nitru každého jednotlivce. David, je největší král, ale také smilník a vrah, který má rád pána Boha. A snad podobně je to s vnímáním města – přítomnost krásy i nedokonalosti zajišťuje to, že před námi nestojí papírové kulisy, ale živý organismus s příběhem, pády, vzestupy, krásou i bolestí. Dělící čára prochází nitrem města. A člověk by se měl naučit vnímat obojí.

Snímek IMG_20180130_080102, jehož autorem je Karol Ox zachycuje ulici někde mimo hlavní třídu, snad v průmyslové zástavbě. Výtvarně se přitom snaží pracovat s jistou nezdobností, zrnitostí či zemitostí snímku, ukázat atmosféru mlhavého industriálního místa. S postavou, u níž jen těžko můžeme hádat, kterým směrem jde. Ale přesto klíčovou. Právě ona může být tím návštěvníkem, který vstupuje do autenticity slabostí a nedokonalostí, stejně jako do lesku krásy.

Gratuluji autorovi snímku k pěkné černobílé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků z uplynulého týdne.

Fotografie schody… také pracuje s jistým paradoxním napětím. Na jedné straně jsou uhlazené staré výstavní domky a romanticky se vlnící schody vedoucí někam vzhůru. Na straně druhé posprejovaná zeď s uloženými proprietami pro obchod. Autorem snímku je KriBat66.

Klepněte pro větší obrázek
schody..., foto: KriBat66

Balian si všímá toho, že vstup do světa za kovovými vrátky, do říše tajemství a fantazie, nemusí být vůbec bezproblémový. Chybí totiž právě ten správný stupínek Být kousek pod nebo kousek nad, tomu skutečně důležitému a vytouženému je k ničemu. Je třeba umět se opřít o vzduch, věřit, létat. Taková je fotografie – 1stupeň.

Klepněte pro větší obrázek
-1stupeň, foto: Balian

Vlastimil Pibil nabízí prostor pro stižení se, usebrání, snad zážitek z bytí se sebou samým, ale nikoli v cele kláštera, ale naopak v prostoru přesyceného vjemy, barvami, vůní. Takový je snímek Tichá chvilka u rybníka....

Klepněte pro větší obrázek
Tichá chvilka u rybníka, foto: Vlastimil Pibil

A na závěr ještě jedno setkání člověka a architektury, tentokráte z prostředí francouzského Nise - "mezi prsty" od shimmella.

Klepněte pro větší obrázek
“mezi prsty“, foto: shimmell
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Dobrý deň. Ďakujem za výber mojej fotografie… Karol Ox 14. 2. 2018, 19:00

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Americká státní pošta pochybila, nyní musí zaplatit 3, 5 milionu dolarů

Americká státní pošta pochybila, nyní musí zaplatit 3, 5 milionu dolarů

Pro slávu do roztrhání těla? Modelka z Instagramu se fotila mezi žraloky!

Pro slávu do roztrhání těla? Modelka z Instagramu se fotila mezi žraloky!

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Časopis TIME použil 985 dronů k vytvoření nejnovější titulky

Časopis TIME použil 985 dronů k vytvoření nejnovější titulky

Američan vysoudil na největším pornografickém portálu 3 miliony dolarů

Američan vysoudil na největším pornografickém portálu 3 miliony dolarů