DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Zachráněný Karlův most

Co nic nestojí, za nic nestojí. Jsou činy, které se vyplatí vykonat, i když na ně nikdo nevzpomene a málo kdo je ocení.

Uplynulý měsíc nás potrápil nemalými problémy s deštěm. Ve srovnání s lety 2002 nebo 1997, lze ale snad ještě mluvit o štěstí v neštěstí. Možná je to částí dílem protipovodňových opatření, většími zkušenostmi a asi i o něco menšími dešťovými srážkami. Přesto si voda vybrala svoji daň i ve formě lidských životů. Na rozbouřená a rozlitá koryta řek je možné se dívat různě. Médiím nabízejí sledovanou událost a vyšší zisky, lidem kteří přicházejí o svůj majetek připomínají, co je opravdu důležité. A těm, kterým vezmou blízké? Jeden moudrý člověk kdysi napsal, že o smrti není možné mluvit jinak než s humorem nebo velmi povrchně. K smrti lze skutečně seriózně přistupovat jen s mlčením. Co bude po ní nikdo neví – nikdo nemá zkušenost vlastního umírání. Ať věříme na nebe, reinkarnaci nebo jen na konec a rozpadnutí se v zemi, je to jen naše víra. O smrti, nejvšednější ze všech událostí nevíme vlastně nic. Jediné co nám zbývá je mlčení.

Dnešní fotografie týdne od Jaromíra Chalabaly zachycují dozvuky boje člověka s přírodou. Na jedné straně stojí snaha lidstva si podmanit zemi a získat z ní maximum a na straně druhé se nechce dát příroda příliš lacino a čas od času ukáže, co umí taková drobnost jako popílek ze sopky nebo pár kapek vody. Přesto takový boj nemusí být marný. Každá snaha o záchranu nebo zisk něčeho krásného má hodnotu sama o sobě a když se zdaří, může být inspirací a radostí pro druhé. Hasič na snímku udělal vše co uměl a mohl, aby zachránil jeden z nejkrásnějších mostů světa. Přesto, to co dává tomuto činu pravou hodnotu, je radost lidí z krásy této stavby. Asi si na něj již málo kdo vzpomene, už ho nikdo nebude poplácávat po ramenou, ale radost z krásy, kterou každodenně rozdává most tisícům lidí mu nikdo vzít nemůže. A je zde vidět ono známé – co nic nestojí, za nic nestojí.

Klepněte pro větší obrázek
Zachráněný Karlův most; foto Jaromír Chalabala

Gratuluji tedy ještě jednou Jaromírovi Chalabalovi za fotografii týdne se snímkem Zachráněný Karlův most () a dovoluji si pozvat na prohlídku několika dalších zajímavých fotografií.

Kdyby se mě někdo optal na tři města s nejlepší atmosférou, odpověděl bych trojicí Brno (pro svoji funkcionalistickou lehkost, kubistický výraz a nádherné kostely), Klatovy (pro historické centrum, hradby a věže) a Kutná Hora (pro basiliku, historii a podzemní tajemství). A právě o tajemství kutnohorském pojednává snímek Kutná Hora od Rostislava Jirků, který jen jemně naznačuje spojení historie místa, tajemství a vnitřního bohatství celého města.

Klepněte pro větší obrázek
Kutná Hora; fot Rostislav Jirků

Pro toho kdo má rád tajemství může být zajímavou ochutnávkou i další snímek. Ukazuje, že často vidíme věci jen jako jejich projevy, bez hloubky vědomí o tom, odkud pocházejí a proč jsou právě takové. Naše počitky jako by byly často jen stínem skutečnosti. A právě takový je snímek … od Jindry H.  Nikdy nevíme, kam bude umístěno plátno na něž bude promítán svět. Ale měli bychom se po něm dívat. Třeba je někde docela blízko.

Klepněte pro větší obrázek
...; foto Jindra H.

K filmu Kuky se vrací jsem přistupoval s určitým podezřením a kdyby se na něm nepodíleli „Svěráci“ asi bych na něj ani nešel. Přesto byl výborný, vtipný, hluboký a nebál bych se mu přiřknout titul nejlepšího českého filmu poslední doby. Pro toho kdo film viděl není třeba k fotografii Příběhy obyčejného šílenství ( Nenávist ) od Gallileo66 žádný komentář. Pro ty co nikoli, může být pozvánkou do biografu.

Klepněte pro větší obrázek
Příběhy obyčejného šílenství ( Nenávist ); foto Gallileo66

Doleva, doprava, přikrčit se a přidat. Kolem sviští vítr, vše se třepe a záleží na každém pohybu. Není možné se nesoustředit, přemýšlet nad čímkoli jiným než jak dojet co nejrychleji dolů a nespadnout. Hlavně nechybovat. Tak nějak by se dala popsat atmosféra snímku Biker... od quetinara. Snímku nechybí nic – má výraz, rychlost, dynamiku i napětí. Vše umocňuje dopředu upřený pohled bikera.

 Klepněte pro větší obrázek
Biker...; fot quetinar
Další článek




celkem 20 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: případ udavače PAKLIKA Jaromír Puk 11. 6. 2010, 13:41
případ udavače PAKLIKA Bohumil 11. 6. 2010, 13:09
Více profilů na DA. Jana Pokorná 11. 6. 2010, 01:24
Re: Opověď redakce Lahvan 10. 6. 2010, 23:51
re paklik 10. 6. 2010, 22:14

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.