DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: zastávka.

Jan Sokol popisuje na příkladu zdvořilého chování ve veřejné dopravě městskou mentalitu. Stojíme blízko druhých, na které se díváme se zdvořilým úsměvem, ani ne moc silným, aby to nevypadalo osobně, ani ne s příliš kyselým obličejem.

Prokazujeme zdvořilý nezájem, jisté vychování, které nám umožňuje v davu lidí nepáchat všeobecné nepříjemnosti. Kam a proč cestují druzí nás obvykle příliš nezajímá. Přesto s nimi sdílíme nejen jeden prostor, ale také určitý rytmus.

Rytmus daný kolébáním dopravního prostředku, ale především zastávkami. Zastávka je místem, na kterém většinou zastavit člověk nepotřebuje, a přesto musí respektovat, že na něm vůz čeká a způsobuje mu diskomfort tím, že možná někdo další nastoupí, zdržuje. Přesto je něčím nesmírně důležitým, co dává pocit jisté solidarity a soudržnosti s těmi, se kterými cestujeme.

Nevybíráme si spolucestující ani zastávky. Nemůžeme si volit řidiče ani druh vozu. Jsem vrženi do jisté sociální situace, kterou spolu musíme sdílet. Tato sociální situace je klíčová pro formování městské spirituality – jisté sociální soudržnosti a respektu k potřebám druhého. Myslím, že toto sdílení situace jde daleko za zdvořilý nezájem či usměvavou nezaujatost, o které mluví Sokol. Vytváří perspektivu sdíleného životního prostředí, ekosystému, ve kterém žijeme.

Jistě se najdou lidé, kteří zvolí pro cestu do práce automobil místo tramvaje, prostě proto, že bytí s druhými je s určitým nepohodlím vždy spojené. Ukazuje se, že je dáno jak kulturní odlišností (každý nazírá na svět trochu jinak), tak i zrcadlením (pročeš nás zlobí nejvíce ty věci, které děláme sami). Tito lidé ale přichází o něco dosti podstatného.

Klepněte pro větší obrázek
zastávka., foto: shimmell

Biblická kniha Genesis říká, že není dobře člověku samotnému. A tak Hospodin bere Adamovi žebro a tvoří Evu. Ano, tu Evu, která o pár řádků dále podává Adamovi jablko ze stromu poznání a ukončuje jeho idylický život v ráji. Neříká se, že s druhými bude život příjemnější a komfortnější, ale že osoba se konstituuje sociální vazbami – bez jejich sítě není člověk úplný a celistvý.

Zastávky jsou tak prostorem, kde zastavení a čekání sdílíme s druhými. Kde vzniká prostor pro spolubytí – možná rámované zdvořilým úsměvem, ale současně spojené s vědomím, že následující chvíle budeme prožívat pospolu, jako jisté společenství.

Snímek zastávka. zachycuje jedno takové zastávkové místo. Místo, kde snad nikdo nastupovat a vystupovat nemůže, kde nic není. A přesto zde zastávka je. Všichni její existenci přijímají a respektují rytmus, který jejich cestě dává. Pravidelný cestující bude přesně vědět, jak vypadá přibrzdění, kdy již nezabírá motor. Jeho cesta bude existencí tohoto místa pravidelně rámována. A bude otvírat prostor pro to, když se náhodou objeví někdo, kdo by potřeboval… tak mu bude zastaveno.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je shimmell k zajímavě výtvarně upravené fotografii a dovoluj si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Pro milovníky barev a abstrakcí je určený snímek Nic (ducha)plného...;-). Snímek otevírá diskusi nad tím, jakého ducha bychom chtěli být plni. A také do jaké míry takový jazykový obrat směřuje k dualismu těla a duše, anebo je otevřený nějakému integrálnějšímu pojetí. Autorem je sysho.

Klepněte pro větší obrázek
Nic (ducha)plného...;-), foto: sysho

Skutečně detailních makrosnímků na DIGIareně není úplně mnoho. Snímek Mol od Luisifer ukazuje krásně nejen složené oko, ale také to, že hmyz, který má v oblibě jen málo kdo, může být poměrně estetickou záležitostí. Pokud se tedy na něj podíváme dost z blízka.

Klepněte pro větší obrázek
Mol, foto: Luisifer

Někdy mají svátek všichni svatí, někdy naše tajemství vidí všichni, někdy se nám jen někdo kouká přes rameno. Snímek ............................ od Jokr7 rozehrává bizarní spojení všeho.

Klepněte pro větší obrázek
............................, foto: Jokr7

A skutečnosti, že ne všechny věci se mají tak, jak na první pohled vypadají, se věnuje i snímek na koncerte, jehož autorem je DUDISKO.

Klepněte pro větší obrázek
na koncerte, foto: DUDISKO
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Reklama na ticho...

Fotografie týdne: Reklama na ticho...

Co je ticho? Zvukař nebo fyzik by možná hledal cestu ve stanovení minimální intenzity zvuku, nabízel by počet decibelů, od kterých je možné o tichu hovořit z pohledu přírodních věd. Existuje ale takové ticho?

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female