DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Zátiší s Ježíšem

Pokud sledujeme program v televizi nebo vykonáváme činnost, která nám není příjemná, velice často stiskneme knoflík a přepneme. Je ale takový počin reálný i v oblasti etiky?

Pokud se podíváme na vývoj etiky, pak můžeme vysledovat hned několik základních směrů. Prvním je platónovsky či aristotelovsky orientovaný proud, který klade důraz na ctnosti. Cílem bytí je rozvinutí antropologického konceptu člověka, tedy potřeba, aby byl dokonalý. Tento směr je založený na tom, že šťastný člověk je ten, který má harmonicky rozvinuté ctnosti. Lidé, kteří jsou zastánci tohoto modelu, vycházejí z myšlenky, že to důležité je pozitivní budování těchto osobních kvalit.

Jinou cestu nabízejí hedonisté. Ti říkají, že jediné, podle čeho je třeba posuzovat lidské chování, jsou jeho důsledky. Přináší-li libosti, tak je dobré, pokud nelibosti, nikoli. Na tuto tradici navázali utilitaristé v čele s Humem, kteří bilanci libostí nelibostí rozšířili z egoistického konceptu na rozměr sociální. Musíme tedy jednat s ohledem na libosti a nelibosti celé společnosti.

I tento pohled je velice problematický, a proto přichází Kant a jeho transcendentální etika. Říká, že člověk není jen smysly obdařená věc, ale že je schopen empirický svět transcendovat. Disponuje rozumem a schopností abstrakce. Proto navrhuje koncept kategorického imperativu – „Jednej vždy tak, aby se maxima tvého jednání mohla stát obecným zákonodárstvím.“ Nijak ale neodpovídá na konkrétní situace lidského života.

Myslím, že ve všech těchto systémech je kladem malý důraz na svědomí, což je ostatně kritika, která by mohla jít také k modernějším směrům etiky. Problém je, že svědomí je něco, co sice každý z nás má, ale je možné jej jen velice obtížně formalizovat a objektivizovat.

Dnešní fotografie týdne tak může být zajímavou otázkou, zda jednotlivé kantovské kategorické imperativy nedáváme někam do hlubin svého svědomí a nesnažíme se je často uklidit někam z dohledu našich očí. Relativismus etiky, který prožíváme jako něco moderního a pokrokového často problémy neřeší, jen je schovává pod koberec.

Klepněte pro větší obrázek 
Zátiší s Ježíšem (foto: Ivanaga)

Snímek Zátiší s Ježíšem od Ivanaga je tak možným námětem k reflexi našeho pohledu do svědomí; zda také neuklízíme kategorické imperativy, abychom se na ně nemuseli dívat. Etika není v prvé řadě otázkou nějaké osobní zbožnosti či dokonalosti nebo něčeho podobného, ale zajišťuje možnost společného soužití lidí ve společnosti.

Klepněte pro větší obrázek 
Ranní tajemno (foto: Simeona K.)

Pokud máte rádi podzim, pohádkovou atmosféru a pohledy z oken, pak vás jistě zaujme snímek Ranní tajemno od Simeony K. Nabízí zajímavé zpracování a především atmosféru, kterou je možné prožít jen s šálkem horkého kakaa, v teple domova, při pohledu na sychravé počasí za okny.

Klepněte pro větší obrázek 
Rozbité vzpomínky na jeden podzimní den (foto: Annunak)

Člověk každý den zažívá svojí fragmentárnost a nedokonalost. Cítí, že mu něco chybí k plnosti a dokonalosti a často to ani nedokáže zlepšit. Ostatně ve staroslověnštině má slovo člověk tvar člvk – tedy dílek, částečka předpokládající celek. A právě to v podzimním provedení zachycuje fotografie Rozbité vzpomínky na jeden podzimní den od Annunak.

Klepněte pro větší obrázek 
Téma - okno, které potkávám (foto: Jokr7)

A na závěr ještě dva snímky, které ukazují, jak je možné zachytit prostor. První nese název Téma – okno, které potkávám a jeho autorem je Jokr7.

Klepněte pro větší obrázek 
CCXXXII. (foto: Luboš Blažek)

Druhý pak spojuje problematiku pohybu a místa ve snímku CCXXXXII. od Luboše Blažka.
 

Další článek




celkem 18 komentářů

Nejnovější komentáře

Lukáši, že to neumíš poznat, to je ale Tvůj … Ivana 28. 11. 2011, 16:58
Já s Vámi v podstatě souhlasím, ale ono by s… Ivana 28. 11. 2011, 16:51
Ivana: Na mě působí vaše fotka na první pohl… hoax 28. 11. 2011, 11:16
Tak to se mýlíš, že nemá nic společného. Asi… Ivana 24. 11. 2011, 08:21
Já když čtu u snímku takovýto rozbor plný ci… Pavel 23. 11. 2011, 22:25

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.