DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Zavřeli jsme zimu, páni – do prosince není k mání

O pravdě, tajemství a veřejném prostoru a o tom, proč je důležitější vztah než formální správnost. I takové věci je možné vyčíst z aktuální fotografie týdne, která ještě vzpomíná na zimní náladu ale pomalu ji již opouští.

Tajemství je nějakou informací, kterou nechceme sdílet ve veřejném prostoru. Konstituuje ho skutečnost, že k němu nemají přístup všichni. Je něčím, co má cenu právě tím, že není veřejně známé. Může jít o tajemství, které si nosí člověk jen sám v sobě, může ho sdílet s určitým okruhem lidí, ale nedává ho všanc všem.

Jan Patočka se věnuje podmínkám, které musí veřejný prostor směrem k pravdě a pravdivosti splňovat, aby mohl vůbec existovat. Předně je třeba na pravdu věřit. Pokud si nebudu myslet, že člověk, se kterým sdílím tento prostor, mi chce říkat pravdu a nelhat či nepodvádět, nemá smysl s ním žádný prostor sdílet.

Druhá podmínka není méně závažná – pravda musí existovat ve svobodě. Pokud nemám pocit, že mohu pravdu beztrestně sdílet a říkat, přesune se do privátního prostoru, nebude v něm moci existovat žádná diskuse, polarita, názorový střed, neboť bude zastíněn strachem. V neposlední řadě musí všichni účastníci pravdu chtít aktivně hledat, odhalovat, ptát se po ní. Pravda tedy umožňuje existenci veřejného prostoru a současně není sama něčím, co by bylo skryté a sloužilo jen pro jejího majitele, ale pravda se nevlastní, jde o sdílený veřejný statek.

Klepněte pro větší obrázek
Zavřeli jsme zimu, páni – do prosince není k mání, foto: subal

Tajemství, kterým jsme začali má velice blízko k veřejnému prostoru. A co více, možná privátní prostor, ve kterém sdílíme tajemství, má stejné předpoklady, jako prostor veřejný, ale míra důvěry je zásadně vyšší. U prvního máme aspekt obecné společenské smlouvy či všeobecně lidské povinnosti, ale u druhého je zárukou vztahovost. Tajemství je vždy otázkou důvěry, která pramení ze vztahu.

Snímek Zavřeli jsme zimu, páni - do prosince není k mání je v tomto ohledu velice zajímavý. Ukazuje objekt obehnaný ostnatým drátem, zavřený, nedostupný, v pravém slova smyslu tajný. A přesto absurdní. Zima je sice formálně u konce a čistě chronologicky má daná výpověď (v kontextu toho, jak jsme zvyklí některé pohádky vypravovat) snad smysl, ale na rovině fakticky vztahové nikoli. Zimu zavřít nejde, a tak je vše kolem jen divadlo, zástěrka, absurdita, faleš. A tak snadno padá koncept tajemství, které není určené železem a ostnatým drátem, ale relevancí ke vztahově pojaté pravdě.

Gratuluji autorovi, kterým je Subal, k zajímavému snímku s krásnou atmosférou a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Co je na druhém konci? Poteče jí něco? Proč je právě zde a vypadá zrovna takto? Snad by se do ní člověk podíval, možná i vložil prst. Jistě by se mohl kochat tím, jak si s ní hraje světlo a stíny. Řeč je o objektu, který celkem jasně zachycuje a pojmenovává snímek Roura od Uhlera.

Klepněte pro větší obrázek
Roura, foto: Uhler

Při letmém pohledu z okna či při procházce nebo cestě do práce se zdá, že zima je u konce, že sníh definitivně nahradila tráva a krápníky první květy. Přesto se No21 stejně jako Subal vrací k tématu mrazivému, také černobílému, jen minimalističtějšímu a obsahově jinému - Ohrady a ploty.... Jsou emocí v minimalismu dichromatického dualismu.

Klepněte pro větší obrázek
Ohrady a ploty..., foto: No21

Shimmell nabízí pěkný detail z cest po Polsku. Se zajímavou kompozicí, promyšlenou interpretací i barevnou hravostí na snímku invaze.

Klepněte pro větší obrázek
Invaze, foto: shimmell

A na závěr ještě technicky dokonalá barvami přírody oplývající lahůdka z cest po Švýcarsku od Vlastimila Pibila - Na konci tunelu.... 

Klepněte pro větší obrázek
Na konci tunelu..., foto: Vlastimil Pibil
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Pulitzerova cena za fotografii roku 2017 byla udělena

Pulitzerova cena za fotografii roku 2017 byla udělena

Fotografie týdne: -.---

Fotografie týdne: -.---

Snímek o ochotě podívat se na svět vzhůru nohama a zůstat sám v žitém nepohodlí. Vztah mezi uniformitou a individualitou je něčím, co dělí společnost a do velké míry i jedince v průběhu jeho života.

Fotografie týdne: -/\- snímek o nepředstavitelném nekonečnu.

Fotografie týdne: -/\- snímek o nepředstavitelném nekonečnu.

Fotografie týdne: Z jara slýchám bouřné větry vát...

Fotografie týdne: Z jara slýchám bouřné větry vát...

Ve Starém zákoně najdeme velice zajímavé vyprávění o Eliášovi, který čekal na hlas Hospodina. Přihnala se vichřice, zemětřesení, šlehal oheň a vál silný vítr, ale Hospodin v nich nebyl.

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Postavit se „tak jak nás stvořil Pánbů“ před objektiv fotoaparátu, to chce odvahu. Docílit zajímavého obrazu „s duší“, to chce nápad a fantazii. Pokud obé propojíte, nezůstane vaše tvorba bez povšimnutí, tak jako snímky Kristýny Dražanové.

Nová „vychytávka“ aplikace Instagram podporuje byznys

Nová „vychytávka“ aplikace Instagram podporuje byznys

Paradoxy selfíček: nikdo je nemá rád, všichni je fotí, ale dají se i využít

Paradoxy selfíček: nikdo je nemá rád, všichni je fotí, ale dají se i využít

Selfie jsou fenoménem zejména posledních několika let. Za tu dobu se staly předmětem řady studií, zkoumajících jejich společenské aspekty a možnosti využití v moderních technologiích.

Fotografie týdne: Bylo jich pět a stály tam na sněhu

Fotografie týdne: Bylo jich pět a stály tam na sněhu

O pohledu na pět stromů očima Poláčka a Zahradníčka, o literatuře a focení, o vztahu a usouvztažnění. To Vše najdete nejen na fotografii týdne, ale také na dalších zajímavých snímcích uplynulého týdne.