DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Zbloudilé srdce....

Blízko půlnoci, na louce mlhavé, tisíce světel v bláznivém reji zříš. Když do tance vyzvou tě, o srdce své se, člověče, boj.
Fotografie týdne: Zbloudilé srdce....

Kde hluboký les svá tajemství ukrývá, tam nádhera tiše spí nerušena. A světlo měsíce jen pomalu probouzí všechny, kdož usnuli ztraceni, když po setmění sešli z cesty. Pak před půlnocí tiché tóny odněkud z dálky se rozvinou a louka, ač předtím tak pustá se zdála, bujarým rejem teď začíná kvést.

Klepněte pro větší obrázek 
Zbloudilé srdce....; foto rok.zaruka (Barbara Jahnová) 

Ta hudba, ty rytmy se blíž a blíž nesou. Prostoupí tělem, jak vítr skrz záclonu. Lehce jej začnou ovládat jako prastarou marionetu. Do srdce vejdou ti a neubráníš se. Ten rytmus tě pohltí. Až otevřeš oči, tisíce světel ti odpoví na tvůj pohled. A myšleny podobné splašeným koním, poběží svůj nejrychlejší závod. A v tvém srdci, kde nabídl jsi přístřeší smutku a beznaději, teď otevírají okna dokořán, aby viděly, co se tam venku děje.

V tom šíleném reji bludiček, tvé srdce vyzvou k tanci. A ty se je snažíš zachytit. Však to už první tanečník jej okolo pasu třímá a po parketu vést se chystá. Za nimi zavírá se brána z tisíce světel a ty pak jen pomalu klopíš oči k zemi, po tom tvé srdce nadobro ztratíš z dohledu.

Popisovat technickou stránku u podobných fotek je vždy tak trošku zbytečné. Nechme tedy pro dnešek všechny pixely, řezy a hloubky ostrosti spát a prostě jen nechejme naši mysl zhoupnout na jednom ze stébel trávy. Jsou fotografie, které dokáží věrně zachytit skutečnost. A pak jsou fotografie jako tato, které můžete prožít. Pokud se necháte vtáhnout. Stačí jen otevřít oči.

Podobně laděných fotografií najdeme v galerii autorky Rok.záruka více. Její fotky jsou o pocitech a snech, je v nich lehkost a hravost. Pro někoho to budou jen takové „rozostřené mazanice“, ale pozorný divák, který jim chce naslouchat, v nich najde svému oku a mysli lahodící tóny. Autorka si vypracovala svůj osobitý styl a rukopis, který zde poznáte na první pohled. Má výrazný cit pro barvy a kompozici. Její galerie si zaslouží divákovu pozornost, protože většina fotek otevírá brány do světa fantazie. A to není vůbec málo. Opravdu.   
 

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: foto mk 19. 2. 2009, 09:42
Re: foto Cikorsky 18. 2. 2009, 21:38
souhlas ZUZANKAH 18. 2. 2009, 21:21
Re: foto mk 18. 2. 2009, 20:20
Re: foto KArel 18. 2. 2009, 16:46

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.