DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Zbloudilé srdce....

Blízko půlnoci, na louce mlhavé, tisíce světel v bláznivém reji zříš. Když do tance vyzvou tě, o srdce své se, člověče, boj.
Fotografie týdne: Zbloudilé srdce....

Kde hluboký les svá tajemství ukrývá, tam nádhera tiše spí nerušena. A světlo měsíce jen pomalu probouzí všechny, kdož usnuli ztraceni, když po setmění sešli z cesty. Pak před půlnocí tiché tóny odněkud z dálky se rozvinou a louka, ač předtím tak pustá se zdála, bujarým rejem teď začíná kvést.

Klepněte pro větší obrázek 
Zbloudilé srdce....; foto rok.zaruka (Barbara Jahnová) 

Ta hudba, ty rytmy se blíž a blíž nesou. Prostoupí tělem, jak vítr skrz záclonu. Lehce jej začnou ovládat jako prastarou marionetu. Do srdce vejdou ti a neubráníš se. Ten rytmus tě pohltí. Až otevřeš oči, tisíce světel ti odpoví na tvůj pohled. A myšleny podobné splašeným koním, poběží svůj nejrychlejší závod. A v tvém srdci, kde nabídl jsi přístřeší smutku a beznaději, teď otevírají okna dokořán, aby viděly, co se tam venku děje.

V tom šíleném reji bludiček, tvé srdce vyzvou k tanci. A ty se je snažíš zachytit. Však to už první tanečník jej okolo pasu třímá a po parketu vést se chystá. Za nimi zavírá se brána z tisíce světel a ty pak jen pomalu klopíš oči k zemi, po tom tvé srdce nadobro ztratíš z dohledu.

Popisovat technickou stránku u podobných fotek je vždy tak trošku zbytečné. Nechme tedy pro dnešek všechny pixely, řezy a hloubky ostrosti spát a prostě jen nechejme naši mysl zhoupnout na jednom ze stébel trávy. Jsou fotografie, které dokáží věrně zachytit skutečnost. A pak jsou fotografie jako tato, které můžete prožít. Pokud se necháte vtáhnout. Stačí jen otevřít oči.

Podobně laděných fotografií najdeme v galerii autorky Rok.záruka více. Její fotky jsou o pocitech a snech, je v nich lehkost a hravost. Pro někoho to budou jen takové „rozostřené mazanice“, ale pozorný divák, který jim chce naslouchat, v nich najde svému oku a mysli lahodící tóny. Autorka si vypracovala svůj osobitý styl a rukopis, který zde poznáte na první pohled. Má výrazný cit pro barvy a kompozici. Její galerie si zaslouží divákovu pozornost, protože většina fotek otevírá brány do světa fantazie. A to není vůbec málo. Opravdu.   
 

Další článek




celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: foto mk 19. 2. 2009, 09:42
Re: foto Cikorsky 18. 2. 2009, 21:38
souhlas ZUZANKAH 18. 2. 2009, 21:21
Re: foto mk 18. 2. 2009, 20:20
Re: foto KArel 18. 2. 2009, 16:46

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.