DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Zima II.

Sníh v zimě všechny zaskočí – cestáře, strojvedoucí, cestující. Nikdo neví, co s ním dělat. Ivanna nabízí jednoduchou odpověď – fotit.

Asi každý obyvatel města (čím většího, tím silnější zážitek) má zkušenost s tím, že sníh v zimě je jevem zcela překvapivým pro všechny, kdo se v jeho ekosystému pohybují. Trolejbusy nejezdí, tramvaje mají zpoždění a vlakové spoje jsou rušeny.

Zatímco mráz každý nějak čeká, sníh je fenomén, s jehož existencí nikdo příliš nepočítá. Paradoxní je, že jej má téměř každý rád, když zrovna nikam nespěchá. Jen tak kráčet čerstvě napadaným sněhem, dělat šlápoty tam, kde je ještě nikdo před námi neudělal; užívat si pohledu na zasněžené ulice a střechy domů. V napětí mezi krásou a rychlostí, komfortem a romantikou se vždy připomenutí zimy odehrává v hlubokém tichu neslyšně padajících vloček.

Ivanna ukazuje, že jednou z cest, jak se se sněhem vypořádat, je užívání si jeho krásy a focení. Snímek Zima II. je vyfotografován velice zvláštně. Celý snímek je zastřen závěsem padajícího sněhu, který vytváří celkový dynamický obraz scény. Tunel je pak typickým městským prvkem, do kterého patří také člověk, který je umístěn do prostoru zlatého řezu. Celý snímek bychom tak měli vnímat především z pohledu procházejícího chodce. Nad čím asi přemýšlí? Je mu zima? Spěchá?

Klepněte pro větší obrázek 
Zima II., foto: Ivanna

Autorka navíc velice dobře pracuje se světlem, které celé scéně propůjčuje nádech napětí či tajemnosti. Z hlediska sociálního čtení fotografie je přitom důležité, že podobný zážitek jako chodec na snímku má každý z nás. V této perspektivě se snaží autorka pracovat s emocemi diváka, v čemž pomáhá i černobílé provedení.Zasněžená cesta pak jakoby měla provést oči zatáčkou, zvážit, zda by nebylo lepší se schovat pod střechou a počkat, než to všechno skončí.

Jak vznikla fotografie týdne Zima II.

Jak vznikla fotografie týdne Zima II.

Gratuluji autorce k vydařenému a zajímavému snímku a dovoluji si pozvat a prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Jap nabízí pohled na neobvyklý akt, který je plný rychlosti, pohybu a dynamiky. Barevné provedení přitom může vyvolávat dojem, jakoby vyfocená dívka nebyla ani živá, ani mrtvá. Snad krásná ilustrace k Erbenově Kytici, nese název letím.

Klepněte pro větší obrázek 
letím, foto: Jap

Snímek, který jakoby navazoval na fotografii osmdesátých let, ale současně se dokázal podívat na témata, jež byla v době totality tabu. Jokr7 se svým a den za dnem, jde avšak ještě dále a fotografii přidává celkový výtvarný rozměr.

Klepněte pro větší obrázek 
a den za dnem, foto: jokr7

Fotografování nesporně vyžaduje nejen umělecké cítění, pohotovost nebo určitou dovednost v dívání se na svět, ale také technické základy, znalosti jak se pracuje s expozičním časem, clonou, jaký vybrat objektiv. Když se to umí, můžeme se světlem malovat. Tak jako na fotografii snové krajiny Asie 2013 - Beyond your imagination... od aCIDfire7.

Klepněte pro větší obrázek 
Asie 2013 – Beyond your imagination, foto: aCIDfire7

A na závěr ještě jeden snímek, který se týká zimy, tradice a koní. Nese název furmanské preteky a jeho autorem je DUDISKO.

Klepněte pro větší obrázek 
furmanske preteky, foto: DUDISKO
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.