DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne, zrozená před bouří

Obloha se zatáhla a zavanul silný vítr. Ticho před bouří. Pokaždé to začíná stejně. Dříve lidé žili ve víře, že bouře značí Boží hněv. Kde jsou ty časy… I v dnešní „bezbožné“ době se však najdou okamžiky, kdy zažíváme takřka posvátný úžas - ať už se hněvají živly, nebo bohové. Jednu z těchto vzácných chvilek mohl prožít také tvůrce následující fotografie týdne.
Fotografie týdne, zrozená před bouří

V digitálních kruzích naší Galerie je o něm už delší dobu slyšet jako o „kostelovém expertovi“. Představuje se jako Fikacek a sakrální architektura vůbec je zjevně jeho doménou (zejména, je-li zkombinována s působivými oblaky). Po pozitivních reakcích na snímky jako Anděl smrti sv. Václava či Z rozmlácenýho kostela… nám nabídl tento kousek, nazvaný prostě - Před bouřkou. Ať už je však tajemství úspěchu ukryto v zajímavé a netradiční barevnosti, ve snaze ukázat něco, co tu ještě nebylo, nebo pouze v atmosféře daného místa, kde se až tají dech, v tomto případě bylo odhaleno.

Klepněte pro větší obrázek
Znáte to ticho před bouří?

Chrám je velmi pěkně usazen do formátu, jako by tam byl odjakživa, a neutrální šeď jeho hrubých zdí koresponduje s ocelovým chladem ubíhajících mračen na obloze. Má soukromá pochvala však směřuje k měděnkovitě zelené střeše, která (spolu s tlumenějšími tóny okolních stromů) tuto šeď výrazně oživuje. Bohužel, právě na této fotografii si můžeme povšimnout sbíhajících se vertikálních linií. Při fotografování architektury dochází k této deformaci vinou podhledu a na vině tedy není nikdo jiný než perspektiva.

Autor sám skromně zlehčuje svoje úsilí tvrzením, že vlastně jde pouze o „sendvič“, jehož dosáhl pomocí pozdějších softwarových úprav, avšak pod tímto zavedeným pojmem se také skrývá kus práce – mnohdy jde o několikahodinové úsilí. Nad výsledky jeho snahy se pak aktivně debatuje. Naše ocenění si však zasluhuje zejména svým pohotovým jednáním a vytrvalostí, která tuto tvorbu musí neoddiskutovatelně provázet. Nedá se odradit neúspěchem ani běsněním živlů a jde si dál svou cestou, k čemuž mu gratuluji.

Další článek




celkem 15 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: muj nazor Boguš 18. 9. 2006, 16:29
Re: fotka alebo malba? fikacek 1. 12. 2005, 10:05
Re: kde to smeruje? fikacek 9. 11. 2005, 19:21
Re: muj nazor Fikacek 9. 11. 2005, 19:03
Re: muj nazor Fikacek 9. 11. 2005, 18:55

Další podobné články

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.