DIGIarena.e15.cz

Fotografie týdne: Zvyk je železná košile

Žijeme v zajetí svých zvyků a zlozvyků, rituálů a stereotypů. Co dělat, když najednou zjistíme, že nefungují, vyprázdnily se nebo přišly o svůj význam. I taková může být úvaha nad aktuální fotkou týdne.

Člověk je antropologicky nastavený k určité rituálnosti. Téměř všechny kultury mají nějaké náboženství a jeho neoddělitelnou součástí jsou také rituály, tedy zafixované posloupnosti úkonů, které zajišťují kontakt s Bohem či božstvem.

Mimo tyto velké rituály jsou zde ještě menší, méně okázalé, ale o to intenzivnější a každému člověku bližší. Jestliže se zamyslíme nad tím, jak vypadá naše ráno, snadno zjistíme, že většina z nás opakuje stále stejné vzorce chování, jejichž libovolné nabourání – zaspání, prázdná plechovka na kávu nebo nefungující rádio – působí nemalé obtíže. Někdo je z nich vykolejený, jiný má zkažený celý den.

Tyto rituály, jakkoli vypadají směšně či zbytečně, jsou pro funkční život v komplexní společnosti dnešního světa důležité. Představují jistotu, na kterou se lze spolehnout, která není závislá na nějakých nahodilých vnějších okolnostech.

Ze stejného důvodu máme rádi určité vychování. Chceme mít jistotu, že a jak nám bude na pozdrav odpovězeno, kdo má jít do dveří první atp. Jde o formy, které nám usnadňují život v tom, že se můžeme soustředit na to, co vyžaduje naši kognitivní aktivitu podstatně více – ať již jde o řízení podniku nebo řešení rovnic v teorii relativity.

Rozhořčení, že někdo nemá vychování tak nepramení z nějakého moralizování, ale prosté skutečnosti, že nám někdo narušuje jistoty, na které jsme byli zvyklí a které čekáme, že budou fungovat. Hobbes by v tomto kontextu zřejmě řekl, že jde o jakousi měkkou formu společenské smlouvy.

Klepněte pro větší obrázek 
Zvyk je železná košile, foto: šebin

Snímek Zvyk je železná košile ukazuje ještě jeden možný problém těchto zvyků či rituálů. Může se stát, že postupně budou stát na stále měkčích základech, že obsah některých rituálů, které nejsou hluboce a pravidelně promýšleny, se může vytratit. Co se pak stane ve chvíli, kdy jsme konfrontováni s hledáním jejich identity.

Možná si budeme připadat právě tak nepatřičně jako ono „ramínko“ na snímku. Těžkou železnou košili jen těžko unese. Dost možná také proto, že jeho percepce onoho rituálu se změnila – i on sám zrezavěl, má v sobě trhliny a do své největší slávy má daleko. Má cenu se snažit jej renovovat? Nebo je nutné o něj spíše pečovat systematicky?

Gratuluji šebinovi k velice pěknému a vtipnému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týden.

Humusak se věnuje dilematu, které může zasáhnout skutečně každého. Něco, co nutně potřebujeme, a má nám být jistotou, proklouzne téměř mezi prsty a donutí člověka k výletu ze své komfortní zóny, k napnutí všech sil k tomu, abychom to stůj co stůj získali. Fotografie nese název …

Klepněte pro větší obrázek 
..., foto: humusak

Snopa si hraje s vánoční výzdobou a ukazuje, že se umí dívat jinak, než jsme běžně zvyklí. Že nechá vyniknout detail, pracuje s kompozicí a přidá také vtip. A možná jeho 3× já také odkazuje k otázce, do jaké míry se liší naše tři já – to které ukazujeme druhým, to které ukazujeme sobě a to, které skutečně máme.

Klepněte pro větší obrázek 
3x já, foto: snopa

A tématu vnímání a vidění sebe sama a svých myšlenek i tělesných proporcí se věnuje také shimmell a to na snímku veget, který zachycuje hocha u pomalované zdi.

Klepněte pro větší obrázek 
veget, foto: shimmell

Na závěr pak ještě příjemná abstrakce, jejímž autorem je rudych, jenž při ní využívá svých snadno identifikovatelných výrazových prostředků. Fotografie nese název screams from silent dreams.

Klepněte pro větší obrázek 
screams from siletn dreams, foto: rudych
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.