DIGIarena.e15.cz

Fotografii týdne vládnou ladné tvary

Akt patří mezi studnice, které jsou bezedné. Dnes očekávejte jen jemné náznaky: stín pod bradou, jamku podpaží... a pak tmu.
Fotografii týdne vládnou ladné tvary

 

Některým z nás se při pohledu na hlubokou tmu, přerušenou jen několika světlejšími liniemi, může vybavit podobně laděný snímek, který získal titul Fotografie týdne na začátku tohoto roku. Jednalo se o portrét, zahalený do intimního přítmí, které vídáme často právě u aktu. Asi je to právě ten vzácný pocit tajemství a intimity, co nutí autory topit křivky svých modelek v půlnoční černi. Dnešní doba nám totiž bez obalu servíruje vše - včetně nahých těl - pokud možno barevně a ve svitu ramp. O to větší je pak touha po troše neznámého.

„To hlavní“ se zdá neodhalené, ve stínu ukryté. A co je vlastně v aktu „to hlavní“?

Klepněte pro větší obrázek
Shape, Foto: esh

„Shape“ (tvar či forma) je název fotografie, která než by vnucovala, raději naznačuje. Otevírá dvířka a nechává diváka, aby letmo nakoukl. Rozlišit prázdnou čerň okolního prostoru od stínu, z něhož sálá lidské teplo, je na fotografii nemožné. Z hluboké tmy vystupuje tenká linie boku, sbíhající se s ještě tenší linkou paže v místě, kde se zdvíhá kopeček ňadra, nejsvětlejší bod celého snímku. V levém rohu najdeme pár decentních světlých skvrnek, naznačujících bradu a krk. Podle mého názoru jsou v rohu trochu moc natěsno, i když to částečně vyvažuje velký kus prostoru na opačné straně kompozice. Diskutovat by se samozřejmě dalo i o tom, zda je vhodnější akty úplně oprostit od barev a nechat je v klasické černobílé škále, nebo kůži ponechat teplý odstín sépie.

Autor tohoto zajímavého pohledu na lidské tělo si říká esh. Zajímavé je také to, že se prezentuje dalšími dvěma snímky, na nichž ukazuje to, co ta předchozí skrývá. Možná je to škoda. Možná záměr. Většina tajemství totiž přesto zůstává zahalena ve tmě. Možná se dovíme víc až příště... „Shape“ je snímek, vyprávějící o nepoznaném. Vyzařuje klid, možná i jakousi nesmělost, ale také originalitu a tvůrčí přístup. Pogratulujme autorovi Fotografie týdne.

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.