DIGIarena.e15.cz

Fotografii týdne zdobí moderní architektura

Sklo, kov a ostré rohy, chladná šeď a kus žhavého uhlíku. To jsou komponenty snímku zvaného „CD“.
Fotografii týdne zdobí moderní architektura

Přichází jaro a na kategorii Architektura se pomalu usazuje prach. Už jsme v ní přes čtyři měsíce nebyli a navíc drtivou většinu čerstvě přidaných fotografií nyní ovládá „Matka Příroda“. Pod slovem zajímavá architektura si ovšem každý z nás vybaví něco jiného. Někomu se líbí staré viktoriánské domy, jiný preferuje ostře řezané detaily na novostavbách ze skla a kovu. Dnes se bude tedy jednat o to druhé – v ocelově šedé kompozici hraje hlavní roli moderní hranatá stavba.

Snímek není nijak složitě komponován, ale i přesto má dostatek prvků, které zaujmou, takže nemáme dojem prázdnoty ani hluchých míst. Pohled z temného rohu do nebe na nás spíše může působit trochu tísnivě. Jako by na nás stěny skoro padaly. Panely domu jsou navíc vertikálně profilované jemnými liniemi, což nutí náš pohled, aby společně s autorovým také směřoval do nebe. Hladká stěna by podobného efeku dosáhla jen stěží – v oboru vedení pohledu jsou vertikály i diagonály nepřekonatelným soupeřem.

Klepněte pro větší obrázek 
CD; foto: JHR

Také celková nálada se autorovi velmi vydařila. Je složité vnucovat nějaké emoce betonovému bloku, ale jakmile se nad domem hemží mraky, je to hned jednodušší. Foto působí dojmem chvilky po bouři, kdy se oblaka protrhávají a znovu se objevuje světlo slunce. Světlo a tma mají na tomto záběru důležitý úkol: z temného levého dolního rohu nás lákají do ozářené horní části. Tam nahoře bude líp! Daří se tak opět vyvolat dojem pohybu, vzletu, předmětu ubíhajícího do dáli.

Úhlopříčka protínající fotku v půli tento dojem umocňuje. Pochvalné zamručení si ovšem určitě zaslouží nápad zakomponovat do záběru také červené logo firmy. Jde o další výrazný prvek, který ozvláštňuje jednoduchou strukturu kompozice. A hlavně jde o další barvu, která rozráží umírněné moře chladně šedomodrého odstínu. Zaujmout přece dokážou vždy zejména ty věci, které bychom spíše nečekali.

Autor fotografie, publikující pod přezdívkou JHR, zde určitě není nováčkem; s jeho tvarově i barevně promyšlenými pracemi se setkáváme už více než dva roky. Jeho fotografie většinou nejsou nijak složitě komponované, avšak rozhodně nepostrádají styl. Snímek nazvaný „CD“ (podle písmen loga) v každém případě patří mezi nejvyvedenější příspěvky tohoto roku, aspoň co se architektonické kategorie týče. Přidejme se tedy se svou troškou ke komentářům od čtenářů: Dobrá práce, gratulujeme k získání titulu Fotografie týdne!

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Do jiných světů

Fotografie týdne: Do jiných světů

Jedním z tradičních motivů sci-fi literatury je cestování do jiných světů. Člověk projde branou či proletí červí dírou a objeví se v novém světě. Jeho pojetí přitom může být značně odlišné.

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.