DIGIarena.e15.cz

Fotografka týdne: Doris Ulmann – umění a dokument

Fotografie plní celou řadu funkcí. Mezi ty nejobvyklejší patří estetická a dokumentační. V ideálním případě se podaří obě tyto role spojit.

V minulém dílu seriálu o významných a slavných fotografech jsme se vrátili do éry tzv. piktoralismu. K tomuto směru patřila i americká fotografka Doris Ulmann (29. květen 1882 – 28. srpen 1934).

Zvolený fotografický styl byl nepochybně výsledkem studia na Clarence H. White School of Modern Photography – škole založené jedním z nejvýznamnějších piktorialistů.

Klepněte pro větší obrázek
Doris Ulmann, Zdroj: University of Oregon Libraries

Do dějin se zapsala především souborem fotografií obyvatel z oblasti Appalačského pohoří. Jde o portréty řemeslníků, zemědělců, indiánů a dalších obyvatel venkova. I když podstatná část díla vznikla v relativně krátkém období let 1927–1934 a z toho většina jen 1933–1934 (část negativů byla vyvolána až po její smrti), jde o výjimečný soubor, který kromě estetické hodnoty poskytuje množství materiálu pro historii a etnologii. Je tak vynikajícím příkladem všestrannosti fotografie.

Klepněte pro větší obrázek
Horolezec z jihu, foto: Doris Ulmann, zdroj: Wikimedia Commons

Kromě fotografií etnografické povahy je autorkou portrétů celé řady umělců, spisovatelů a intelektuálů (Sinclair Lewis, Anna Pavlova etc.) – výsledek prostředí ve kterém se pohybovala. I když Doris Ulmann nepatří mezi nejslavnější jména dějin fotografie, představuje její dílo nezanedbatelný příspěvek k zachycení lidských osudů v průběhu času. A to je jedna významných rolí fotografie.

Klepněte pro větší obrázek
Nick Barton, veterán občanské války, foto: Doris Ulmann, zdroj: History of Art
Klepněte pro větší obrázek
Žena, foto: Doris Ulmann, zdroj: History of Art

Fotogalerie

History of Art
Berea College

Další informace

University of Oregon
Wikipedia: anglicky

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

to je jedna věta? chtělo by to nejdřív si us… helena 14. 6. 2012, 13:53
Nerozumím slovu "blezno". Není to překlep? :… elmer 14. 6. 2012, 08:54
... tak předně, žádná škola, i když se bude … Zdeněk Motyčka 13. 6. 2012, 16:17

Další podobné články

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Problematický přebytek plastů okem fotografa

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Proč je dobré kopírovat fotografie velkých fotografů?

Proč je dobré kopírovat fotografie velkých fotografů?

Plagiáty, toť veliký nešvar! Každý umělec se snaží být svým dílem originální, proto si dává pozor, aby svým výtvorem nekopíroval jiné fotografy. Při hledání nápadů se však fotografové rádi inspirují u těch nejlepších.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

20 vět, které byste neměli pronášet před fotografem

Fotografování je sice řemeslo, ale bez malé dávky talentu bude každá zakázka poměrně náročná. A co teprve, když vás budou zákazníci žádat o sice konkrétní, ale zcela nesmyslnou věc. Ty nejhorší požadavky se kupodivu mnohokráte opakují...

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotograf pořídil unikátní záběry zatmění slunce z komerčního vnitrostátního letu

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.