DIGIarena.e15.cz

Fotografka týdne: Ruth Bernhard a její akty

Narodila se v Německu, fotila ale především ve Spojených státech. I když se zabývala i jinými náměty, proslavily ji především akty.

Ansel Adams označil Ruth Bernhard za největší fotografku aktu. Nikoli bez příčiny. Právě díky tomuto tématu se stala slavnou, přičemž byla nepochybně ovlivněna lesbickými a bisexuálními zkušenostmi; jak ostatně popsala ve svých pamětech.

Klepněte pro větší obrázek
Ruth Bernhard (foto: Larry Colwell)

Narodila se v Německu 14. října 1905 a studovala na berlínské Akademii umění. Celý svůj produktivní život ale strávila v USA. Začínala v New Yorku prací v redakci, později se zde zapojila do lesbické subkultury a začala samostatně fotit ženské akty.

Stejně jako díla většiny jiných fotografů, ani snímky od Ruth Bernhard nepatří do oblasti public domain, proto zveřejňujeme jen malé náhledy.

Klepněte pro větší obrázek
Early Nude (1934)
Klepněte pro větší obrázek
In the Box (1962)

V průběhu svého mimořádně dlouhého života – zemřela 18. prosince 2006 – několikrát změnila působiště. Působila mimo jiné v Hollywoodu a v San Francisku. Setkala se s řadou významných fotografů jako byli Ansel Adams, Imogen Cunningham, Minor White, Wynn Bullock nebo Edward Weston, který ji podle jejích vlastních slov významně ovlivnil.

Jako většina ostatních slavných fotografů ale působila i v čistě komerční fotografii (např. v Hollywoodu) a existuje řada jejích studiových fotografií s jinými náměty, než byl pouze akt. Ruth Bernhard vydala několik fotografických publikací a již za svého života se stala legendou. Spolupracovala dokonce na filmu o ní samotné. Bylo to nepochybně i díky tomu, že až do svých 95 let o fotografii také přednášela. Dožila se úctyhodných 101 let.

Klepněte pro větší obrázek
Perspective II (1967)
Klepněte pro větší obrázek
Hips Horizontal (1975)

Další informace

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Nejstarší dochovaná fotografie amerického prezidenta – 1843

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Návštěvníci muzea během pořizování fotografie svého dítěte v rakvi, poškodili 800 let starý předmět!

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Budoucnost fotografie: Kam jsme se dostali a co bude dál?

Svět fotografie se v několika posledních letech mění obrovskou rychlostí. Ke slovu se dostávají nové technologie, a to i z oblastí, které zdánlivě nemají s fotografií nic společného. Jaká budoucnost čeká médium fotografie?

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Fotografie týdne: Cesta – o nekonečnu, dálkách a cestě

Jedna ze základních pouček eukleidovské geometrie říká, že dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Toto tvrzení může být překvapivé v několika ohledech. Pokud se na rovnoběžky díváme jinde než v nekonečnu, jsou od sebe stále stejně daleko.