DIGIarena.e15.cz

Fotoškola: Noci dlouhých expozic

Dlouhé expoziční časy ve spojení se světelnými zdroji dokážou vytvořit nečekané efekty. Jaké máme při luminografii možnosti, co je potřeba?

Světlo nám odhaluje obrazy tohoto světa a tma je ukrývá. Ve fotografii je světlo základem a každý dobrý fotograf by měl ovládat kreativní práci s ním. Světlo je silným výrazovým prostředkem pro sdělení vaší myšlenky. Netradičními postupy je dokonce možné zachytit i to, co běžným zrakem nikdy nespatříte.

Staré fotografické desky a papíry měly malou citlivost, což vyžadovalo dlouhé expoziční časy. Snímanou scénu bylo nutné „zmrazit“ a to se občas nepodařilo. Zhmotnění „duchové“ – první luminografie vznikly náhodou. Někteří fotografové se těmto jevů začali cíleně věnovat a jejich fotoaparáty se staly „filmovými kamerami“, které na jednu světlocitlivou desku zaznamenaly akci, pohyb nebo děj.

Klepněte pro větší obrázek
Co lidi nevidí, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 HSM, 30 s, F13, ISO 100. Zdrojem světla je 20wattová halogenová žárovka s dlouhým přívodním kabelem a silné reflektory osvětlující stěny. Šel jsem chodbou k fotoaparátu a točil jsem závěsem žárovky, čímž vznikla spirála. Tento snímek si vyžádal asistenci kolegy, který obsluhoval spoušť fotoaparátu.

Naše oči zachytí svítící předmět, který se rychle pohybuje tmou, jako jasnou čáru opisující trajektorii pohybu předmětu. Může to být padající hvězda, nebo třeba doutnající hrot větve, se kterou děti mávají poblíž táboráku. Oči to vidí, ale jakmile pohyb ustane, obraz zmizí.

Světelný štětec

Odtud je jen krůček k současné luminografii. Pomocí dlouhé expozice, trvající několik sekund až minut, koncentrujete celý děj do jednoho snímku. Tímto jednoduchým trikem můžete například uchovat zmiňovanou světelnou stopu v celé její kráse. Druhou možností je zachytit předměty, které jsou selektivně osvětlovány zdrojem směrového světla, jenž zůstává objektivu skryt. Může to být například kapesní svítilna, váš světelný štětec, jímž malujete do tmy. Zde je základ pojmu luminografie neboli malování světlem. Třetím případem je cílený pohyb fotoaparátem anebo zoomování objektivem.

Klepněte pro větší obrázek
Můj „světelný“ park charakterizuje mobilita a všestrannost.

K výčtu všech možností chybí jen kombinace všech tří předchozích možností. Zbytek je jen otázkou technického provedení vedoucího ke správné expozici, a především nápadu a tvůrčí invence.

Na komorní projekty v pokoji nebo ateliéru si patrně vystačíte sami. Pro větší a velké projekty ve fotoateliéru a exteriéru, kdy je potřeba stát za kamerou a pohybovat se po scéně, je výhodné přizvat k fotografování asistenta. S jeho pomocí se můžete plně věnovat malování světlem. On je vaší rukou na tlačítku spouště a vaším okem na hledáčku.

Když ukazuji své luminografie přátelům a vysvětluji, jak jsem světelné obrazce vytvořil, často se mě ptají: „Jak je možné, že nejsi na fotce vidět?“ Možná vás teď trápí podobná otázka. Odpověď je jednoduchá – oblékám si tmavé věci, snažím se nebýt v dosahu přímého světla a také nesmím během expozice dlouho setrvat na jednom místě.

Zachyťte svět v pohybu

Jaký fotoaparát je k luminografii vhodný? Za určitých podmínek každý, pokud je na pevném stativu, který je dobře usazen a aretován. Většina kompaktů poskytuje režim typu Noční scéna, který prodlužuje expoziční čas až do několika vteřin. Ovšem lepší je takový digitál, který umožňuje nastavit expoziční čas Bulb, ve kterém expozice začíná stiskem spouště a uvolněním spouště končí.

Klepněte pro větší obrázek
Ohnivý květ, Canon PowerShot A520, 10 s, F5, ISO 100. Fotografie je ukázkou, že i s kompaktem je možné realizovat luminografie. Rampouch je prosvícený studeným světlem externího blesku. Jeho odpal byl synchronizovaný na záblesk kompaktu. Seděl jsem za rampouchem, zapálil prskavku a počkal, až uplyne prodleva časové spouště. Pak jsem vykreslil prskavkou obrazec.

Ideálním prostředkem pro zachycení luminografie je digitální zrcadlovka s přesným bodovým expozimetrem, podporou plně manuálního režimu a možností připojit dálkovou spoušť s aretací. Dálková spoušť (kabelová, rádiová nebo IR) a kvalitní stativ minimalizují chvění kamery, které by způsobilo neostrost výsledné fotografie. Neumožňuje-li vaše zrcadlovka připojit dálkovou spoušť, nebo pokud ji nevlastníte, je možné využít samospoušť přímo ve fotoaparátu. Nevýhoda je, že k expozici nedojde přesně v okamžiku stisknutí spouště, ale musíte počítat s nastaveným zpožděním.

Klepněte pro větší obrázek
Blízká setkání, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 HSM, 30 s, F8, ISO 100. Kombinace dvou snímků a dvou světelných zdrojů: 20W halogenové žárovky a měsíčního světla. Fotografie byla pořízena za asistence kolegy obsluhujícího spoušť, s kterým jsem pro velkou vzdálenost musel komunikovat vysílačkou. Světelné kolo jsem vytvořil podobně jako u fotografie Equinox, s tím rozdílem, že zdrojem pohybu jsem byl já sám. Při druhé expozici jsem žárovkou objížděl nohy triangulačního bodu. Výsledné snímky jsem spojil v editoru.

Otázka ostření

Nejlepší a také nejdražší dálkové spouště umožňují přesně nastavit dobu expozice. Máte-li obyčejnou spoušť, můžete počítat nebo použít stopky. Při dlouhých časech závěrky je rozdíl mezi půlhodinou a hodinou expozice pouhý 1 EV, takže nějaká minuta míň nebo navíc nehraje zásadní roli.

Dlouhé expoziční časy u digitálních fotoaparátů způsobují zahřívání snímače, a tím narůstá digitální šum. Proto je vhodné nastavovat nejnižší citlivost ISO. Možností potlačení šumu je několik: zapnout redukci šumu v nastavení zrcadlovky, odstranit šum v počítači pomocí speciálního programu, snížit clonu a zkrátit expoziční čas anebo pojmout šum jako výrazový prostředek. Dále nezapomeňte, že dlouhé expozice jsou energeticky náročné a rychle vybíjejí akumulátor digitálu. Proto se vyplatí vyrazit s rezervním nebo alespoň plně nabitým akumulátorem.

Na automatické ostření se při velmi nízkých hladinách osvětlení nedá spolehnout. V takových případech přepněte ostření do manuálního režimu a ostřete podle toho, co vidíte v hledáčku. Pokud vidíte jen tmu, může vám pomoci laserové ukazovátko, které vám udělá červený bod na předmětu, který chcete mít ostrý.

Klepněte pro větší obrázek
Na orbitu, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 HSM, 110 s, F22, ISO 100

Expoziční magie v temnotách

Návod pro nastavení ideálních expozičních parametrů neexistuje, protože každý případ je unikátní. Faktorů, které musíte brát v potaz, není málo. Často je výsledné nastavení clony a expozičního času kompromisem, ne-li dokonce alchymií.

Klepněte pro větší obrázek
Ochozská jeskyně, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 HSM, 15 s, F9, ISO 100. Absenci nasvícení jeskynních prostor, které jsou ve veřejnosti přístupných jeskyních, jsem vyřešil dlouhou expozicí postupným osvícením celého prostoru pomocí 20W halogenového reflektoru.

Snímáte-li jen jeden zdroj světla v naprosté tmě, musíte vycházet z jeho intenzity a rychlosti, jakou se pohybuje. Při osvětlování předmětů je nutné do úvah o expozici zahrnout kromě předešlých faktorů i odrazivost, resp. pohltivost materiálu a vzdálenost zdroje od předmětu (intenzita světla klesá se čtvercem vzdálenosti).

Expoziční čas odhadnete z předpokládané doby pohybu světla a jeho intenzity. Jinými slovy: čas musí být dostatečně dlouhý, abyste stihli obrazec vykreslit. Pokud nechcete pracovat s hloubkou ostrosti a bokehem, nastavte odpovídající clonu. Pro ještě delší expoziční časy nebo při velké intenzitě světla si můžete pomoci šedými neutrálními filtry nebo alespoň filtrem polarizačním.

 

Equinox

Pro realizaci rotujícího světla jsem použil motorek z CD mechaniky s upevněnou malou baterií a modrou LED diodu na tyčince. Tento celek je zdrojem vertikální rotace. Zdrojem horizontální rotace je pevný závěs. Střed koule, ve kterém bylo tmavé místo po motorku, jsem vyretušoval.

Klepněte pro větší obrázek
Equinox, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 HSM, 0,7 s, F7,1, ISO 100

Nastavení expozičních parametrů je podobné jako u světelného kyvadla. Jako zdroj světla byla použita vysocesvítivá LED dioda. Nastavená clona musí být dostatečně velká, aby na fotografii nebyly vidět stěny místnosti, a dostatečně malá, aby bylo jasně vidět světelnou stopu a nasvícené ruce.

Klepněte pro větší obrázek
Motorek s LED
 

Expoziční magie začíná v situacích, kdy hledáte rovnováhu mezi více světelnými zdroji různého druhu. Fotografujete-li luminografii v exteriéru, třeba v městském prostředí nebo krajině, je dobré vystihnout ranní nebo večerní okamžik, kdy je hladina ambientního (okolního) světla taková, že expoziční čas pro jeho vyfotografování je srovnatelný s dobou potřebnou k vykreslení obrazce. Tedy, že nezachytíte pouze černočernou tmu, ale obloha bude s nádechem do modra.

Co dělat, když takový soulad intenzit nenastane? Pokud je intenzita ambientního světla velmi slabá a vyžaduje delší expoziční čas, než zabere doba malování světlem, obrazec vykreslete a s otevřenou závěrkou nechte fotografii „dojít“. V opačném případě (silné okolní světlo a slabý zdroj) přicloňte a zvyšte intenzitu zdroje.

Zkušenosti ženou vpřed

Právě u luminografie oceníte výhody dnešních digitálů, které nabízí prostředky pro okamžitou zpětnou vazbu: náhled snímku a histogram. Provedete několik testovacích záběrů a podle výsledku můžete korigovat expoziční parametry. S trochou nadsázky lze říci, že můžete zapomenout na předchozí odstavce o nastavení ideální expozice a najít ji experimentálně.

Není neobvyklé udělat několik desítek pokusných expozic, než se dopracujete ke kýženému snímku. I když jste nalezli optimální clonu a čas, udělejte ještě několik expozic s různým nastavením clony a časem závěrky. I malá změna expozičního času může mít velký dopad na celkové vyznění fotografie. S přibývajícími zkušenostmi však bude času stráveného metodou pokus-omyl a experimentováním „naslepo“ méně a méně.

Světelné kyvadlo

Výroba a fotografování světelného kyvadla je především zábava a někdy i zkouška fotografovy trpělivosti. Z hlediska nastavení expozice je to jednoduchý problém, protože snímáte jeden pohybující se světelný zdroj v úplné tmě. Ideální je LED dioda, kterou zavěsíte na provázek a pod ni umístíte fotoaparát s objektivem kolmo vzhůru. Kyvadlo může být složené z více kyvadel, popřípadě jej můžete omezit do jednoho směru pohybu. Čím složitější bude konstrukce kyvadla, tím zajímavější obrazce dostanete.

Klepněte pro větší obrázek
Dvojité kyvadlo s omezenými směry pohybu v obývákových podmínkách

Ohnisko objektivu zvolte tak, aby světelný obraz optimálně vyplnil snímanou plochu, ostřete manuálně a rozhoupejte kyvadla. Po čase zjistíte, že LED dioda vykreslí celý obrazec a vrátí se do původní dráhy s menší amplitudou. Pokuste se tuhle dobu vysledovat a během ní exponujte.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Dvojité kyvadlo, Nikon F80, Sigma 20 mm F1,8 EX DC Aspherical RF, diapozitiv
Dvojité kyvadlo, Nikon F80, Sigma 20 mm F1,8 EX DC Aspherical RF, diapozitiv
Dvojité kyvadlo s omezenými směry pohybu, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 HSM, 30 s, F6,3
Světelné kyvadlo

Světelné kyvadlo

Kyvadlo funguje podle elementárních fyzikálních zákonů. Zkusme zaznamenat jeho pohyb pomocí fotoaparátu. Výsledky jsou překvapující.

Teorie světla

Probrali jsme si fotografický „hardware“, vysvětlili know-how správné expozice, zbývá zamyslet se nad fenoménem světla a podrobit jej malé analýze. Zdroje a charaktery světla si můžeme rozdělit podle několika kritérií. Dle jejich původu na přirozené a umělé. Dle intenzity na slabé a silné. A také podle jejich barevné teploty na studené a teplé. Podle směru šíření světelných paprsků světlo dělíme na přímé a rozptýlené.

V nejjednodušším případě fotografujete jediný svítící bod v naprosté tmě, dva zdroje situaci komplikují a v těch složitějších může nastat kombinace několika typů osvětlení. Při „luminografování“ můžete využít nepřeberné množství typů světla. Jejich podrobný rozbor by vydal na jeden samostatný článek. Proto se nyní omezím jen na výčet těch nejobvyklejších.

Nejprve světla, která nám poskytuje příroda: přímé a rozptýlené světlo (ambientní) denní, večerní a noční nebo protisvětlo, atmosférický blesk a různé druhy hoření. Mezi poslední zmiňované patří svíčky, hořící dřevo, prskavky a další pyroefekty.

Umělých světel je mnohem více. Nejprve zábleskové zdroje krátkodobého umělého světla – interní a externí fotografické blesky, studiové blesky a některé pyroefekty. Trvalé zdroje umělého světla: klasické, halogenové a „úsporné“ žárovky, „studené“ fluorescenční zářivky a lampy HMI, lampy UV, sodíkové výbojky, LED diody a lasery, různé blikající hračky, klíčenky, mobilní telefony, světýlka z vánočního stromku a tak dále.

Barevná teplota hraje svou roli

Možná už prostý výčet světel podnítí vaši fantazii a ve vašich představách se objeví spousta možností, jak vytvořit luminografii. Pokud se tak nestane, nezoufejte. Z počátku vaše snímky nemusí být původní. Najděte si fotografie, jež vás inspirují. Pokuste se rekonstruovat autorův scénář a postup práce. Dřív nebo později dospějete k vlastním nápadům a originálním fotografiím.

Příklady barevných teplot různých světelných zdrojů (Wikipedia):

Klepněte pro větší obrázek

  • 1 200 K: svíčka
  • 2 000 K: sodíková výbojka
  • 2 800 K: slunce při východu a západu
  • 3 200 K: klasická žárovka
  • 3 400 K: halogenová žárovka
  • 5 000 K: obvyklé denní světlo, zářivky typu „daylight“
  • 5 500 K: fotografické blesky, výbojky
  • 6 000 K: jasné polední světlo, zdroje HMI
  • 6 500 K: standardizované denní světlo (chladně bílá)
  • 7 000 K: lehce zamračená obloha
  • 8 000 K: oblačno, mlhavo (mraky zabarvují světlo do modra)
  • 10 000 K: silně zamračená obloha nebo jen modré nebe bez slunce

Tvořte scénáře

Máte-li již nějaké zkušenosti s luminografií, doporučuji vymýšlet nové nápady za asistence papíru a tužky. Zapište předpokládaný průběh fotografování – technický itinerář s náčrtkem fotografované scény, nejvhodnější denní dobu, výčet pomůcek a zdrojů světla i předpokládané expoziční časy.

Pro většinu fotonadšenců je luminografie „sezónní“ záležitostí a během dlouhých prodlev se získané zkušenosti snadno zapomínají. Proto buďte pečliví a do scénáře doplňujte, jak to dopadlo ve skutečnosti a co bylo uděláno jinak. Srovnání teorie s praxí má svůj význam.

Luminografický skicář a deník může být úložištěm nápadů. Jsou situace, kdy objevíte zajímavou scenérii, ale nemáte pro ni „osvětlovačský“ nápad nebo není vhodná doba, či naopak – nápad přijde, ale chybí k němu scéna.

Světlo a idea v hlavní roli

Mnohem důležitější než dokonalé vybavení je ale váš originální nápad a schopnost realizace. Cílem luminografie je maximálně zužitkovat možnosti vaší fotografické výbavy a kreativně využít světelných a místních podmínek při fotografování. Tvořte ve své fantazii i na papíře, a i když máte vše předem promyšleno, nebojte se experimentovat. Mějte s sebou více druhů světla a rozviňte své počáteční plány. Nebojte se, improvizujte, bavte se.

Článek vyšel v časopisu DIGIfoto 10/2011

Další článek




celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

Dekuji za tip pro foceni v jeskynich. Puvodn… Martin 6. 4. 2012, 18:46
Super clanek, diky. Martin 18. 3. 2012, 22:12
Perfektne. Takto si predstavujem clanok, z … MM 13. 3. 2012, 08:54
Výborný článek,díky!! Skoupý R. 13. 3. 2012, 07:51
diky za zajimavy a poucny clanek. shoehardt r. 13. 3. 2012, 06:55

Další podobné články

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Nezáleží na tom, kolik lidí už fotografuje mobilními telefony a kolik snímků už tak vyfotili. Stále najdete větší množství těch horších, než těch lepších. I pro ně je připraveno několik rad, které by ji mohly pomoci zlepšit se.

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

Noční fotografie je poměrně komplexní disciplínou, v níž se musíte obvykle dopředu rozhodnout, jak má výsledná fotografie vypadat a tomu také přizpůsobit svoji techniku. Oproti tomu streetfotografie je velmi podobná reportáži, kde je třeba být pohotový.

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční osvětlení je jednou z věcí, které využíváme v roce velmi krátce – obvykle pár týdnů na přelomu roku a případně jako výzdobu různých večírků a oslav. Proč ale nezkusit pomocí malých LED světýlek vytvořit zajímavé portréty?

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

V okamžiku, kdy držíte v ruce pokročilejší fotoaparát, rázem se z vás stává „pan fotograf“, na kterého se obvykle každý obrací pro radu. Pokud ale aparát v ruce nemáte, jste obyčejným člověkem, kterému je třeba vše vysvětlit – v obou rolích se ale dostanete do mnohdy bezvýchodných situací...

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Téměř každý fotograf upravuje své snímky v počítači. Než najde efektivní workflow s kvalitním výsledkem, může to nějaký čas trvat. V našem článku se dozvíte, kterým z nejčastějších chyb je záhodno se vyhnout.

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Co dělá fotografii skvělou fotografií?

Co dělá fotografii skvělou fotografií?

Na fotografovu oblečení při focení portrétů záleží více než si myslíte!

Na fotografovu oblečení při focení portrétů záleží více než si myslíte!

I když to tak na první pohled vypadat nemusí, do jisté míry opravdu záleží na tom, jakou barvu má fotografovo tričko při focení portrétu. Tušíte proč by tomu tak mělo být a neměli byste se soustředit pouze oblečení toho, kdo je před objektivem?