Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.
Všechny hranice a překážky, které vnímáme jako těžké na překonání mohou ptáci snadno přeletět. Jako by pro ně neplatily determinanty a hranice našeho světa. Snad si do nich můžeme promítat také hranice vnitřní či osobnostní. Tyto limity promítnuté do symbolických zdí pro něj nepředstavují nic, s čím by se nemohl vypořádat.
Je zde ale ještě jedna důležitá dimenze pohybu, totiž vertikální. Ta v prvé řadě umožňuje uletět lovci. Pokud bude dostatečně vysoko, nemůže ho nic ohrozit. Smrt tak hrozí jen z nepozornosti a přízemnosti. Potence uniknout vlastní silou před smrtí, nebezpečím, trestem, je výrazným a přitažlivým momentem. Vertikála tak dělá z letce někoho, kdo se může vyhnout autoritě.
Vertikála je ale také spojena s možností nadhledu. Z výšky se běžné problémy a pohyby zdají být malichernými, zanedbatelnými. Je to právě nadhled nad věcmi, který má blízko ke svobodě, moudrosti či dalším lidským kvalitám. Zatímco v případě člověka jde o kontinuální a nikdy ne definitivně vybojovaný souboj se sebou samým, v případě ptáka se zdá být vše jednoduché. Stačí mávnout křídly a …
Řecké báje nabízí ještě dva zajímavé pohledy na ptáky. Prométheus je přikován ke skále a orel se musí živit jeho játry. Zatímco Titán či člověk jsou svobodní v tom, že mohou bohům odporovat, byť s hrozivými následky, orel nemá na výběr. Musí se po mnoho let živit játry Prométhea a báje v tomto ohledu nepřipouští žádnou diskusi.
Aeronautica, foto: Balian
Ikaros se rozhoduje, že bude jako bohové, a letí ke slunci. I jeho bohové potrestají a zahubí, nechají mu roztavit křídla a zřítit se dolů. Otázkou je, zda se nepatří přibližování se k bohům nebo odkládání lidskosti – Ikaros chtěl být jako pták, proto zapomněl na to, být člověkem.
Zdá se, že již antické báje tak nabízejí jistý ornitologický korektiv. Ona výška a nadhled, svoboda a možnost letět si kam chci, je jen zdánlivá. Skutečně jsou tyto hodnoty realizovány jen uvnitř člověka. Snímek Aeuronautica s tímto motivem pracuje, když kroužící ptáky umísťuje vedle nepříliš vzhledného lidského artefaktu. Jako by chtěl tento rozdíl ještě více zdůraznit.
Gratuluji autorovi snímku, kterým je Balian ke krásné černobílé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
Barevnou hravost, perfektní kompozici, výborné technické zpracování, vtip a osobitý rukopis nabízí snímek Envy – s ženou rozhodnutou, sbalenou, distancující se od předchozího bytí, ale přesto se bojící sejít a odejít, zachycuje nejmil.
I když je podzim, můžeme se podívat k moři. A to i přesto, že na koupání to asi úplně není. Ostatně tak soudí se svým snímkem a vlnka za vlnkou III také francoaise.
a vlnka za vlnkou III, foto: francoaise
Mlhy, barevně se tónující svahy lesů, trav a šumící řeka. Ticho a malebnost podzimu i lidská práce. Veterán. je od Ivana 76 zachycením trvalosti sloupu. Dělá z něj nového Atlase, který nese na zádech zodpovědnost za celý svět.
Veterán., foto: Ivan 76
Snad ještě malebnějším a aktuálně krajinářsko – meteorologickým snímkem je Ráno v kopcoch od promarta.
Ráno v kopcoch, foto: promart