DIGIarena.e15.cz

Hodina Země ve fotografiích

Hodina Země ve fotografiích

Hodinu Země organizuje Světový fond na ochranu přírody (World Wide Fund for Nature). Poprvé se konala v Austrálii v roce 2007, od následujícího roku probíhá celosvětově a klade za cíl zvýšit informovanost lidstva o klimatických změnách.

Během Hodiny Země, která připadá vždy na poslední březnovou sobotu, dochází k postupnému symbolickému zhasínaní světel skrz všechna časová pásma na Zemi (letos vždy ve 20:30–21:30 místního času) – ve veřejných prostorách, ale i v domácnostech, pokud se k Hodině Země chcete připojit jako jednotlivec.

Jak takové zhasnutí vypadá, přinesl na pětadvaceti fotografiích bostonský deník The Big Picture. Poklepáním na jednotlivé fotografie na výše přiloženém odkazu si můžete virtuálně zhasínat (a znovu rozsvěcovat) různá místa na světě. Podívat se tak, jak vypadá třeba neosvětlený Big Ben v Londýně, Velká čínská zeď nebo například Eiffelovka.

Klepněte pro větší obrázek
Osvětlený a zhasnutý londýnský parlament při Hodině Země v r. 2011.
Foto: Zeng Yi/Xinhua/ZUMAPRESS.com, Profimedia.cz

Ať už jste se k této události uplynulou sobotu připojili či nikoliv – nebo se o ní dozvídáte vůbec poprvé – vězte, že může mít jisté kouzlo i pro fotografy. Na různých místech po celém světě totiž můžete vidět proslavené i méně známé památky a budovy bez jejich obvyklého nočního osvětlení, která po většinu roku svítí do noci jako maják. Tento méně častý pohled na povědomě známá místa tak může vyústit k pořízení netradičních fotografií.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne